S podkovou za zlatem - hledačský příběh

Takže jednoho horkého dne jsem se rozhodl, že prohledám taky lesy v okolí naší vesnice. Tak jsem vyrazil asi okolo té 8:00 hodiny ráno. Když jsem byl na místě, tak jsem zapnul detektor (LP Zero 30) a vyrazil jsem. Asi po 10 minutách byl na mě úplně všude kloš a proto jsem si řekl, že lesy nechám na podzim. Tak jsem z lesa odcházel a detektor jsem měl neustále zapnutý. I přes nálety jsem to chvilku zkusil a našel jsem pěknou podkovu, tak jsem si řekl, že to je moje první, že bych mohl mít štěstí. Tak jsem tedy přišel domů a uvažoval jsem co asi budu dělat, no tak jsem šel opět na pole hledat.

Tak si hledám za celý den jsem našel asi 13 mincí, jejichž stav odpovídal tomu, že byly na poli, ale i přes to jsem byl rád, že jsem nezůstal doma. Tak kolem asi 18:00 jsem přišel domů, začal jsem čistit své mince a najednou mi volala babička, že jejich zahrada je porytá a že jestli chci, tak se mám stavit si to prohledat. No tak jsem sbalil ještě v tentýž den detektor a vyrazil o vesnici dále navštívit své babičky. Přijedu na místo a první pípnutí na zahradě a vytáhnu prsten. Očistil jsem ho od prachu hlíny a byl tam, neuměl jsem tomu uvěřit. Krásný zlatý prsten. Tak jsem ho vzal, že ho ukážu babi a ona se skoro radostí rozbrečela  a zavolala prababičku, která bydlí s ní. Přišla teda moje prababička, které je 90 let. Ta když ten prsten uviděla, tak mi řekla vše o tom prstenu. Prsten ztratila její mamka, což by byla moje praprababička, kterou si bohužel nepamatuji. A prsten byl ztracený tak, že když praprababička kdysi krmila kozu, tak ji dávala trávu z ruky a ona ji tu trávu i s tím prstenem sežrala. Tudíž ho asi potom vy…….:D. No tak prsten sem dal prababičce, která mi říkala, že po ní bude patřit mě. Tak toto je příběh ztraceného prstenu. Doufám, že se Vám příběh líbil a přeju taky Vám jen ty nejkrásnější nálezy.

Lovu zdar Jonas