Římské zlaté mince, šperky, drahé kameny a další poklady detektoristů, příklad fungující spolupráce

No jo, jsme takový, jak nás historie vytvořila.

Je to prostě nádhera, jak jinak, ale u toho pečetního prstenu, proč by to měl být zrovna Ježíš a ne podoba jeho majitele, fantazie, s kterou v těch muzeích pracují, je opravdu úžasná. Možné je, že na to lidé rádi slyší. Nic proti tomu, ale za mého života se už mnohé takové nápady a domněnky tolikrát předělaly, když se objeví další nálezy a skutečnost je pak jiná, že bych se bál to takto pojmenovat.
Zvlášť proto, že podobu Ježíše dodnes nikdo přesně nezná a dovolím si tvrdit, že nikdy ani znát nebude.
No, věř a víra tvá, tě uzdraví ! Každopádně, nález super a to, že je v muzeu, mě moc těší. 👍😊

A v tomto přípěvku je také doloženo, že ti, co chodí s detektorem, se významně podílí na objevech naší lidské historie a ne všichni jsou zloději a loupežníci, dle názoru některých našich historiků a archeologů.
Také občas vyrazím ven se proběhnout s detektorem a kdyby se mi něco podobného přihodilo a přežil to překvapení, skončilo by to stejně tak, jako v tomto případě. Z jednoho, prostého důvodu a to, historie se má podložit fakty, a artefakty, ne domněnkami a výmysly. Jsem materialista a na duchy i nadpřirozené věci, to opravdu nevěřím. ✊⛏😊 Vzhůru a radostně do přrody a terénu, než budou všude dálnice, zahraniční sklady, nabíjecí stojany a další a další nepřítupné plochy. 😢😪😩

Tddmdm...

Kdeže je ta vzdálená země Dánsko?

Tady bych si dovolil připomenout jeden můj starší článek.
www.lovecpokladu.cz/home/mezi-zachranou-a-vyzkumem-7215

Mezi záchranou a výzkumem | LovecPokladu.cz

Zhodnocení liberálního přístupu ke hledání s detektory kovů při archeologickém výzkumu a přístupu k dědictví v Dánsku po třiceti letech.

Zároveň jsme před časem překládali celý Dánský zákon. Tak nějak jsme měl představu, že by se tím tady mohl někdo inspirovat. Někdo ho ještě mám :) Bohužel, všechny diskuze skončili na konstatování, že tady máme málo Dánů...

To je opravdu dobře vymyšlené. Ale je jasné že u nás to pujde jen velice težko. Dánsko má jinou ekonomickou situaci než my, může si dovolit takhle rozdávat peníze. Protože chápe že data ze zachráněných předmětů jsou k nezaplacení. Češi to vědí taky, ale přijde mi že detektoring je taková šedá zóna, kde vlastně nikdo neví co se může a co nemůže nebo respektive co není napsáno jako zakázané je povolené. Třeba rybáři, mají možnost vstupovat na soukromé pozemky které sahají až k vodě, pokud ale způsobí jakoukoliv škodu jsou za ní odpovědní. Dále bych třeba uvítal něco v tomto stylu, jako povolenky k hledání vydávané na základě školení a přezkoušení. Nastavit jasné pravidla, a možnost se řádně identifikovat jako čestný člověk, který má menší šanci že ho odněkud vyženou protože nikomu nevysvětlíte že nejste rabovač a nezakopávač. Ceny odměňování- pokud nějaké. Myslím že jednou za čas takovoudle výstavu od hledačů je odměna sama za sebe.

Ten pocit, když jsem mohl vzít rodiče do muzea, kde mají v tématické výstavě o zaniklých sídlech vystaveny nálezy , které jsem našel a když jsem viděl jak je táta hrdý na to, co vidí, ten je k nezaplacení. Je pravda že říkal, proč bych jim to měl nosit, ale po návštěvě muzea se to v něm otočilo a dívá se na to jinak...

Kéž by to tak mohlo být i u nás...sám znám ten pocit kdy bych rád vzal tátu na takovou výstavu a viděl bych jak je hrdý že jsem něco hezkého našel a odevzdal.Díky němu jsem měl rád historii,motorky,létání...bohužel jsem se vším kdysi naplno začínal když už umíral a nestihl pořádně se mnou zažít mé začátky detektoringu,mou první pořádnou nad litrovou motorku,mé létání na paraglidu...pak to člověka mrzí do konce života Ale třeba se stane zázrak a můj syn se jednou půjde podívat na výstavu kde bude i něco ode mne a já mu budu pyšně vyprávět kde a jak jsem to našel

To Trueman: myslím že tohle nejde opakovat donekonečna. Ekonomicky jsme v podstatě cca. na úrovni Itálie. Některé regiony, jako Praha, střední Čechy nebo Brno jsou na tom ještě lépe.

Co se týče zákonů, v podstatě je to docela jednoduché. Hledání se nerovná archeologie. Problém jsou nálezy. Jelikož v podstatě vše by se mělo odevzdávat. Je jasné, že o 99% nálezů zájem ze strany muzeí a archeologů není, ale to není nijak řešeno. Pak je zde samozřejmě celé šílenství okolo nálezných, kdy si to kraje mohou vykládat tak trochu jak chtějí. Nálezy jsou totiž jejich.

Za necelých 20 let co se motám okolo památkového zákona, jsem také trochu rezignoval. Myslím, že velice dobrou možností je PAS, jenom by bylo potřeba mu nastavit úroveň "prahu" podstatně níže, aby se mohl zapojit úplně každý kdo má zájem. V tom doufám, že se to pohne.

P.S: roky jsem pracova pro švédskou firmu Scansolar. To znamenalo pendlovat mezi Prahou a Malmö. A víkendy v Kodani. (bylo to v době, kdy se stavěl Öresundský most) Oni to zase takový svatouškové nejsou, taková běžná partička, co doufá, že jednou pro ně bude taky místo ve Valhale :)

Nadáváme na vše, vždy, všude a budeme. Jsme Češi.

Za mě jsem rád, kde žiji a jak to u nás funguje.

Neměnil bych nic a ani bych nikdy nikam neodešel.

Doufám, že tak jak to tady funguje, ještě hodně dlouho vydrží.

Základ je si uvědomit že jsem něco našel... tak že to nebylo moje...(pokud nehledám vlastní mobil nebo klíče od auta) je to koníček jako jiný někde se platí poplatky ,jinde startovný,poplatky za honidby,trial tratě,atd když už něco najdu proč jim to nedát??? Vždyť je většina věcí co muzeum nezajímá, viz prospekce s archeo atd..Hlavně že mám důvod vyvenčit sebe a psa...

Servuz:

Myslím, že většina z nás tady už ví, co patří do muzea a co do poličky.

Četl jsem tu příspěvky, že se ohlásil nález, lokalizovalo místo, borec se po čase vrátil zpět a našel spoustu věcí.
Nikdo se neobtěžoval dohledávat z archáčů.
A koneckonců vím svoje..

Dál už se raději nebudu vyjadřovat, ráno vstávám do práce.

Nazdar!!

Elmara: Já si myslím že mnoho našich zákonů nakonec člověka dovede do bodu rezignace a nebo zešílení.😀 Je to dáno také naší minulostí a byrokracií která tu je. Nikdo vlastně neví na čem co stojí. To sice dává jistou volnost v interpretaci určitých zákonů ale zároveň znemožňuje jasně určit kdo na zákon dbá a kdo ne. To je přesně ta postkomunistické trauma které mají mnoho států s podobnou historií. Netuším jak to je v itálii s detektoringem ohledně historických nálezů. Vím ale že tam mnoho lidí chodí po plážích a nikomu to nevadí.