Raně středověké, papírově tenké zlaté destičky z merovejského období

V norském Vingromu u Lillehammeru bylo objeveno pět zlatých, jako papír tenkých merovejských čtvercových destiček o velikosti nehtu. Zobrazují detailně zpracované postavy žen a mužů v elegantních šatech. Pocházejí z období mezi lety 550 až 793, jejich objev vede odborníky k novým poznatkům o účelu použití.

Vykopávky probíhají kolem dálnice E6. Dřívější menší průzkum odhalil 30 zlatých destiček, o kterých se archeologové domnívají, že byly spojeny s chrámem „božího soudu“, prastarým místem uctívání, prvně objeveným v roce 1993. Protože konstrukce byla oproti obytným dlouhým domům jen poloviční, domnívají se archeologové, že byla užívána čistě pro rituální účely. Dovnitř mohla zřejmě jen vybraná společenská elita.

V Norsku je známo jen asi 10 chrámových lokalit, kde byly podobné zlaté destičky nalezeny. Mezi nejznámější patří objev 19 kusů pod kostelem Møre v Nord-Trøndelagu a pěti na vykopávkách budovy v Borg Vestvøgøy v Nordlandu. V blízkém Mjøsregionenu byly nalezeny dvě na Åkeru v roce 2016. Avšak třicet kusů na jednom místě je dosud největším souborem zlatých destiček tohoto typu.

Tým proto neočekával, že v novém výkopu najdou pět dalších. Nově objevené zlaté destičky jsou výjimečné i tím, že byly nalezeny v původním kontextu stavby. Tři ležely v místě někdejší zdi chrámu, dvě v kůlových jamách. Archeologové tak prvně mohou spojovat zlaté destičky přímo s konstrukcí budovy – byly vloženy do základů ještě před postavením zdí a kůlů zřejmě podpírajících střechu.

Přestože jsou plátky tenké a drobné, jejich motivy zobrazují bohaté detaily. Zpravidla vlevo ženu oblečenou do šatů, někdy s kápí či pláštěm; muže pak vpravo s kratší sukní, někdy také s pláštěm. Někteří lidé jsou ozdobeny šperky, mají různé účesy a drží v rukou všelijaké věci – často nádoby na pití, hůlky nebo prsteny. Někdy také ukazují různá gesta. Jsou natolik podrobné a rozmanité, že se staly zdrojem dobových kostýmních a ikonografických studií.

Většina mužských interpretací jsou mýtického nebo rituálního významu. Motivy párů zřejmě značí mýtus hierogamie, svatou svatbu mezi bohem Frøyem a jotunskou dcerou Gerdou. Mohly být využity jako obětina při oslavě svatby nebo rituálech plodnosti. Také je lze interpretovat jako mýtické předky nebo potomky náčelníků a prvních rodů. Mohly pak sloužit jako autentizace mocensko-politických požadavků vládnoucích rodů.

Zatím není zcela jistě známo, k jakému účelu destičky sloužily. Jednou z hypotéz může být jakési „vstupné“ věřících do chrámu, případně chrámová měna – platební prostředek v rituální sféře. Nicméně, destičky objevené pod zdmi naznačují, že mohly být obětními dary nebo uloženy jako symbol rituální ochrany před výstavbou chrámu.

Výkopové práce nadále pokračují. Další průzkum oblasti by mohl více osvětlit funkci zlatých destiček. Pozůstatky stavby budou v nejbližší době radiokarbonově datovány a ozřejmí tak období vzniku a možná i zániku chrámového místa.

Roman Němec

Zdroje: thehistoryblog.com, khm.uio.no