Quedlinburgský poklad

Quedlinburský poklad je souborem uměleckých děl, které si za druhé světové války uschovali nacisté. Ten byl však nakonec objeven a odcizen. Až dopisy amerického nadporučíka z roku 1945, které posílal z Německa, svědčí o jedné z největších uměleckých krádeží století. Díky jejich nalezení byl v roce 1992 znovunavrácen Německu.

Nadporučík Joe Tom Meador byl jedním z aktérů, který odcizil část tzv. Qedlinburského pokladu. V jeho dopise ze 17. června 1945, který poslal svým rodičům, se přímo ptá, zda přišly domů balíky, které posílal. Jedna krabice obsahovala knihu, na jejímž krytu se nachází Ježíš Kristus a dále prosí, aby jí byla věnována zvlášť dobrá péče. Meador se totiž domníval, že obal je vyroben z ryzího zlata, smaragdů a perel.

Identita zloděje byla díky objevení této korespondence odhalena novináři z The New York Times v červnu 1990. K pokladu se ihned přihlásili její „majitelé“ katedrála  Stiftskirche Domgemeinde Quedlinburg, jejichž zástupci se obrátili na soud. O dva roky později došlo k mimosoudnímu vyrovnání mezi německými úředníky a Meardorovými dědici.

Poklad byl v USA vystaven v dallaském muzeu. Po vrácení do Německa ho pak mohli vidět návštěvníci muzea umění v Berlíně a až pak byl vrácen přímo do Quedlinburgu. Dopisy od nadporučíka, které psal své rodině do Whitewright (15 mil od Oklahomy), pak ještě jednou zkoumal The New York Times. Utvrdili se v domněnce, že nadporučík Meador studoval umění a jeho matka dokonce umění učila na střední škole. Díky tomu rozpoznala velkou hodnotu těchto předmětů. Když se je pak po smrti Meadora pokoušeli jeho sourozenci prodat, tvrdili, že je jejich bratr prostě našel a že mají malou hodnotu. Aktuální odhad však tvrdí, že cena se pohybuje okolo 200 mil. dolarů.

Joe Tom Meador odcizil poklad, když byl s 87mým obrněným polním dělostřeleckým praporem krátce umístěn v Quedlinburgu v závěrečných dnech druhé světové války. Nehledě na estetickou krásu tohoto pokladu, má obrovský historický význam pro Německo, kvůli jeho spojení s Heinrichem I. (saský vladař – 10. století).

Nejcennější položkou v sbírce je tzv. Samuhel Gospels, vzácný rukopis psaný zlatým inkoustem. Navíc obsahuje celostránkové ilustrace apoštolů Jana, Marka, Lukáše a Matouše. Druhý rukopis, pokrytý slonovinou také Meador poslal do USA s prosbou o opatrné zacházení vzhledem k jeho hodnotě.

V dopisech ze srpna 1945 už si stěžoval rodině na to, že další kořist, již zřejmě nepřijde. Bylo totiž stále těžší ještě něco vzácného ukradnout. V prosinci byl pak nadporučík stíhán za krádež cenného stříbra a zlatem zdobeného porcelánu z vily Marquise ze St. Carlos v Biarritz ve Francii. Nakonec mu válečný soud udělil pokutu 600 amerických dolarů. Vyšetřována byla i krádež Quedlinburgského pokladu, ale nenašla se stopa, která by k nadporučíkovi vedla.

V Německu pak o tomto případu publikoval knihu Willi A. Korte. Ten dokonce tvrdil, že se v USA nalézají ještě další dvě vzácná umělecká díla a jsou nezákonně držena jinými osobami než dědici Meadora. Dokonce existují výpovědi tamějších lidí, kteří údajně poznali na fotkách chybějící dvě díla z umělecké sbírky. Jedná se o pohár ve tvaru biskupské čepice a o vzácný zlatý relikviář ve tvaru kříže.

www.nytimes.com