První rekonstrukce neolitického náhrdelníku a hrob, který změní učebnice

V 9 000 let starém hrobě neolitické vesnice Ba`ja severně od města Petra v jižním Jordánsku byl objeven náhrdelník sestavený z více než 2 580 korálků. Nyní byl kompletně restaurován, je to vůbec poprvé, kdy byli vědci schopni provést autentickou rekonstrukci takto starého a náročně vyrobeného šperku.

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Hanse Georga K. Gebela, Christopha Purschwitze a Marion Benzové z Berlínské univerzity vyhodnotil a zrekonstruoval nálezy z 9 000 let starého hrobu malé dívky. Hala Alarashi z univerzity v Nice a Alice Costes a Andrea Fischer ze Státní akademie výtvarných umění ve Stuttgartu konzervovaly a rekonstruovaly unikátní náhrdelník. V říjnu byl předán muzeu v jordánském městě Petra.

Náhrdelník byl nalezen v roce 2018 v bohatě vybaveném hrobě holčičky ležící na levém boku ve skrčené poloze. Archeologové ji nazvali Jamila z Ba`ja. V době úmrtí jí bylo mezi osmi a deseti lety. U nohou a hrudníku byla nalezena hrudka červeného pigmentu. Vnější povrch všech jejích kostí byl zbarven dočervena. Hrudka pigmentu nebyla zdrojem, ani nebyla aplikována přímo na její kosti, ale zřejmě jí byla obarvena kůže nebo oblečení a po rozkladu se pigment přesunul na kostru.

Korálky ležely na hrudi, krku a levém rameni. Většina představuje malé kroužky vyrobené z červeného vápence a několik soudkovitých a válečkových korálků ze stejného materiálu. Řetězce převážně červených korálků jsou proloženy bílými válcovými korálky vyrobenými z fosilizované lastury škeblí, pěti modrými diskovými korálky a dvěma černými hematitovými sférickými korálky. Spínadlem byl pravděpodobně větší oválný dvoudírkový hematitový korálek.

Výjimečně vzácný je také hrob samotný. Skládá se z více než 80 pískovcových desek a jejich částí, se dvěma vzpřímenými deskami po stranách, jednou zakrývající komoru a desítkami záměrně rozbitých oválných desek naskládaných ve třech vrstvách nad sebe. Archeologové pečlivě zdokumentovali strukturu a obsah hrobu in situ a poté jej jako celistvý soubor vyzvedli pro studium a rekonstrukci v muzeu města Petra.

Zvláštní výbava a konstrukce hrobu signalizují, že děvče užívalo vysoký sociální status, což naznačuje existenci hierarchických společenských struktur v neolitu sídliště Ba`ja, které jinak v relativně jednotné pohřební architektuře tohoto místa nebyly patrné. Koordinátorka projektu renovace Marion Benz poukázala na to, že hrob má pro archeology velký význam, protože poskytl badatelům další poznatky o neolitické populaci. Krom toho je zajímavý pro místní obyvatele, kteří se ztotožňují s kulturním dědictvím regionu.

Podle archeologů bude na základě objevů učiněných za poslední tři roky nutné dosavadní představy o neolitických populacích na Blízkém východě přehodnotit. Vysoké technologické standardy, pohřební rituály a sociální organizace v těchto raných stálých velkých osadách na jihu Levanty svědčí o extrémně složitých komunitách, které byly široce propojeny.

Roman Němec

Zdroje: fu-berlin.de, thehistoryblog.com

9000 let starý náhrdelník mladé dívky v neolitickém hrobě

Archeoložce Hala Alarashi a restaurátorkám Alici Costesové a Andrei Fischerové ze Státní akademie výtvarných umění ve Stuttgartu se podařilo jednotlivé korálky poskládat do uměleckého díla

Hrob pravděpodobně osmi až desetileté dívky byl vystaven ve spolupráci s výzkumníky z Yarmouk University v jordánském Irbidu

Neolitická osada Ba`ja, obklopená hlubokými soutěskami, leží na vysoké náhorní plošině uprostřed hor regionu Petra v jižním Jordánsku