První a hned životní nález začínajícího archeologa: Stovky zbraní a nástrojů z doby bronzové

Mladý archeolog objevil dosud největší soubor doby bronzové na území dnešního Londýna. Nález Harryho Platta z předloňského podzimu představuje celkem 453 artefaktů, pochází z let 800 až 900 př. n. l. a je celkově třetím největším svého druhu, jaký kdy byl ve Velké Británii objeven.

Lepší nástup do nového zaměstnání si nemohl přát. V září roku 2018 coby jednadvacetiletý absolvent archeologie na Londýnské univerzitě získal šestitýdenní dočasnou smlouvu na archeologický výzkum v oblasti, která ležela v hledáčku odborníků již od šedesátých let. Na lokalitě s pěkným výhledem na Temži pracoval teprve sedmým dnem, když si na samotném okraji výkopu mimo zájem ostatních všiml nazelenalého povrchu hlíny…

Zprvu si myslel, že jde o kámen. Když lehce odstranil hlínu, objevil bronzovou sekeru. „Už jsem si balil na víkend, když jsem uviděl ten zelený kousek na okraji své sekce. Myslel jsem, že to může být kámen nebo tak něco, ale pak to začalo vypadat jako sekera. Hned jsem všechny zavolal a pak jsme na to zírali. A potom se kolem začaly objevovat další zelené skvrny. Bylo to šílené, “ vysvětloval Harry.

Seker bylo v jednom velkém „balíku“ hned několik desítek. A to nebylo vše: „Položky, které jsme našli, byly v malých skupinách, takže ten večer jsme vykopali první skupinu a mysleli jsme si, že je to konec," řekl Platts. A pokračoval: „S mým nadřízeným jsme pak ale kopali a kreslili dál, měli jsme další lidi, kteří zhotovovali fotogrametrické modely. Další lidé nahrávali GPS a katalogizovali nálezy. V době, kdy jsem se konečně vrátil domů, po pěti hodinách přesčasu, byl akorát čas na otevření piva a oslavu.“

Mezi celkovými 453 položkami o souhrnné hmotnosti přes 45 kg byly především bronzové sekery, meče, kopí, nože, dýky, náramky či ingoty a také různé dřevěné zbytky nástrojů. Depot ležel na okraji čtvercové struktury, které si všimli odborníci již na leteckých snímcích v 60. letech. Všechny předměty byly před jejich uložením poškozeny či rozlomeny. Mohlo by se tak jednat o sběr materiálu určený k recyklaci, což by naznačovalo možnou dílnu kovovýrobců. Stejně tak to mohl být soubor obětinou bohům, což byla v té době běžná praxe. Muzejní kurátorka archeologie Kate Sumnall uvedla: „Lokalita Haveringu je zvláště důležitá kvůli její blízkosti k močálům a Temži, což lidem umožnilo snadněji sem cestovat za výměnou materiálů a zboží.“

Harry Platts, který nyní studuje archeologii středověku na Yorské Univerzitě, je přesvědčen, že nález jasně naznačil směr jeho další kariéry. Podle něj se podobný nález už nemusí opakovat a pro mnohé archeology se jedná doslova o splněný sen, životní zážitek. Tzv. „Havering Hoard“ bude k vidění v Londýnském muzeu příští měsíc.

museumoflondon.org.uk, dailymail.co.uk, thetimes.co.uk