Proč nečistit nálezy za každou cenu

V zemi se nachází velké množství nálezů, které na sobě nesou zbytky organického materiálu nebo jeho negativy, uchované v korozních produktech kovů. Popřípadě jsou archeologické nálezy k sobě korozními produkty spojeny. Čištěním bez odborné dokumentace přicházíme o velké množství informací.

Na popud živé diskuze přidávám krátký příspěvek o zacházení s nálezy, speciálně jde o zacházení s předměty, na kterých se zachovaly stopy původního uložení. A to ať jde o organické zbytky na povrchu nálezů nebo způsob samotného uložení. Příspěvek nemá být odborným článkem, ale příspěvkem s příklady nálezů, ke kterým si zájemci můžou přečíst víc.

Vyslovil jsem názor, že by jakákoliv delaborace a očištění archeologických nálezů měla probíhat pouze z rukou odborníků - konzervátorů/archeologů. Nebudu zmiňovat konkrétní příspěvek, nebo lépe řečeno diskusi pod příspěvkem, v kostce jde o situaci, kdy byl zbytek tkaniny (nebo otisk) z doby římské na římských mincích bezezbytku očištěn a došlo k úplné ztrátě této "informace", tohoto neobyčejného nálezu.

Ve volně přístupné "učebnici" archeologie (z roku 2008) se dočítáme, že zahraniční literatura se nálezů tkaniny a jejím otiskům již nějakou dobu věnuje, ale domácí prostředí je hlavně díky pouze ojedinělým nálezům ve zpoždění (Salač 2008, str. 64). Velmi zajímavý zahraniční článek S. Mitschkeho je zde uveden (Mitschke 2001). Mezi jeden ze zmíněných ojedinělých nálezů patří bronzové vědro s tkaninou z doby římské (Březinová – Poppová Urbanová 2009), viz. OBR.1.

Salač, Vladimír (ed.) et al. 2008: Archeologie pravěkých Čech 8 - Doba římská a stěhování národů.

Mitschke, S. 2001: Zur Erfassung und Auswertung archäologischer Textilien an korrodiertem Metall. Eine Studie zu ausgewählten Funden aus dem Gräberfeld von Eltville, Rheingau-Taunus-Kreis (5.–8. Jh. n. Chr.). Kleine Schriften 51. Marburg.

Březinová, H. – Poppová Urbanová, K. 2009: Fragmenty textilu na bronzovém vědru z doby římské, Archeologické rozhledy LXI-2009, 101-117.

Obecně je jakýkoliv nález, který by očištěním nebo delaborací přišel o informace, lépe konzultovat před odevzdání a očištěním s archeologem, se kterým spolupracujeme a pod jehož záštitou jsou prospekce prováděny. Sám jsem několik let zpět slepenec římských mincí našel (OBR. 2) a nález šel rovnou k archeologům, úž kvůli tomu, že by některé zásahy mohly být nevratné (např. nebylo jisté, jaký druh mince - z jakého materiálu - je uprostřed). Zda byly mince v destrukci objektu nebo jako součást výbavy žárového hrobu, teď ještě nevím, ale jenom tím, že nález zpracuje archeolog s konzervátorem, může dojít k dalšímu posunu v interpretaci mého nálezu.

Také ve vrcholní, resp. pozdním středověku je důležité zacházet s nálezy tak, aby informace nemizely. Jako příklad uvádím nález pražáků se zbytky látky z Rokycan (OBR. 3). V exkurzu článku je odborná analýza textilie.

Jiří HÁNA – Jiří MILITKÝ – Pavel VAŘEKA : POKLAD PRAŽSKÝCH GROŠŮ KARLA IV. A VÁCLAVA IV. A SOUBOR ZTRÁTOVÝCH MINCÍ OBJEVENÝCH PŘI ARCHEOLOGICKÉM VÝZKUMU V ROKYCANECH Numismatický sborník 27/1.

Dále doporučuji k informacím o archeologickém zkoumání textilu následující článek:Březinová Helena - Johana Tlustá, 12. 2020, Pod pokličkou archeologie (15): Textilie jako archeologický nález

Nyní ještě několik příkladů k dalším druhům stop, které mohou na nálezech zůstat a pro zkoumání jsou důležité. Výzkumná archeologická stanice v Těšeticích - Kyjovicích sdílela na svém facebookovém profilu krátký report z přednášky tria J. John, H. Šuláková a D. Hlásek o pozůstatcích hmyzu z pohřebních komponent starší doby bronzové v jižních Čechách (OBR. 4). Kopírují část textu:
„Pomáhají nám v tom poměrně malé a často snadno přehlédnutelné otisky larev dvoukřídlého hmyzu (především čeledi mouchovitých), které se mohou zachovat v korozní vrstvě na povrchu bronzových předmětů. Můžeme tak podle konkrétních druhů hmyzu zjistit, kdy přibližně došlo k uložení těla do hrobové jámy, nebo v jakém stádium rozkladu tělo pravděpodobně bylo.“
Facebook Archeologická lokalita Těšetice-Kyjovice, příspěvek: https://www.facebook.com/tesetice/posts/4699726343412175

Velkým úspěchem, od samotného nálezu předmětu až po přírodovědné analýzy nalezených makrozbytků vevnitř nádoby, je nález bronzové situly na Pardubicku (OBR: 6). V podstatě došlo díky šetrnému zásahu při exkavaci k možnosti provést přírodovědné analýzy, jejichž výsledkem bylo zjištění, že v nádobě mohlo být vařeno prosné pivo ve starší době železné - tedy "naše" nejstarší pivo. A to vše jen díky tomu, že nádoba nebyla po vyjmutí nijak očištěna a vzorky nebyly zničeny. 
https://olomoucka.drbna.cz/zpravy/vzdelani/23189-nejstarsi-prosne-pivo-v-evrope-vedci-rozklicovali-historii-pravekeho-vedra.html
https://www.expats.cz/czech-news/article/oldest-millet-herbal-beer-may-have-been-brewed-in-east-bohemia?fbclid=IwAR3qFtt_-p4fPMDIMMGuM_SALQ-CvNPYn93tVMMEBydOlhOWGpetq3SFb0I
Výstupem analýz je také článek v prestižním mezinárodním vědeckém časopise
https://www.researchgate.net

Jako poslední přidávám nález z výzkumu v Hulíně ze starší doby bronzové. Jde sice o o oficiální terénní výzkum, ale podobné předměty lze jistě najít i při samostatné detektorové prospekci, když na poli narazíme na rozrušený hrob.
Jde o šperk ze starší doby bronzové - spirálovité prsteny. Uvedený nález obsahuje stopy lidských papilárních linií, které se vleptaly zjednodušeně do patiny artefaktu (OBR. 7). 
J. Peška - M. Daňhel 2009: K  významným archeologickým nálezům, Hulíňan 3/2009
https://docplayer.cz/19706607-Zpravodaj-radnice-www-hulin-cz.html

Všechny bez výjimky přátelsky zdravím a věřím, že je článek přínosný pro další studium nálezů a pozastavení se nad čištěním každého nálezu bez předešlých konzultací s odborníky. V první řadě tedy žádné chemikálie - kyseliny a žádné hrubé mechanické čištění, pokud si nejste na 200% jisti, že nedojde k poškození nálezu, a tedy ke ztrátě informací. 

Zdeněk Omelka
Archeo Moravia z.s.
www.archeomoravia.cz
www.spolupracuji.cz

OBR.1.: H. Březinová – K. Poppová Urbanová: Fragmenty textilu na
bronzovém vědru z doby římské.

 

OBR.2.: Nález římských mincí spojených korozními produkty
(prospekce pro ARÚB Brno), foto Zdeněk Omelka.)

 

OBR.3.: J. Hána – J. Militký – P. Vařeka: Poklad pražských grošů Karla IV. a
Václava IV. a soubor ztrátových mincí objevených při archeologickém
výzkumu v Rokycanech.

 

OBR.4.: J. John – H. Šuláková – D. Hlásek:
Pozůstatky hmyzu z pohřebních komponent starší doby bronzové v jižních Čechách

 

OBR.5.: H. Březinová – J. Tlustá: Pod pokličkou archeologie (15):
Textilie jako archeologický nález.

 

OBR. 6.: Nalezená bronzová nádoba - situla -
obsahující organické zbytky (https://olomoucka.drbna.cz/).

 

OBR. 7.: J. Peška – M. Daňhel: K významným archeologickým nálezům.

 

Chcete také najít nějaký historický artefakt? Prohlédněte si naše detektory kovu.