Nádherný článek, moc děkuji. Paráda.
Příběh o kamenných koulích
Kategorie: Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v ČR a SR , Hledačské povídky a příběhy
Když mi bylo tak 13 – 14 let, řekl mi kamarád o kamenné kouli. Byla ve vzdálenosti asi 50m od zahrady mých rodičů v malé stružce, která odvodňovala zahrady a ústila do potoka. O té kouli mu řekl děda. Mě samozřejmě moc zajímala, koukal z ní jen malý oblý vrchlík, zejména když bylo sucho a stružkou žádná voda neprotékala.
No a já se o ni zmínil sousedovi, který byl jedním z prvních průkopníků chalupaření v obci. A k chalupaření patřívá i zahrada se skalkou. Jak již tušíte, skončila koule právě na jeho skalce. To mě docela zamrzelo, bral jsem to tenkrát za zradu. Kdybych to býval věděl, tak bych její existenci neprozradil. Jak jsem později zjistil asi ¼ koule byla odlomená, chyběla. Máme v obci vysoký zalesněný vrch, na kterém stával hrad. Nabízelo se proto, že by v okolí takových kamenných koulí mohlo být víc. Roky jsem toužil takovou kouli najít. Ten hrad byl dobyt, pobořen a veškeré kamenné zdivo bylo rozebráno a odvezeno. Z hradu zbyly jen terenní nerovnosti a hluboký příkop. Hrad byl ostřelován z obléhacího tábora, který byl vzdálený rovných 500 m. (vzdálenost měřena na mapách.cz) Vystřelená kamenná koule dopadla na hranu zlomu kopce za hradem a odtud se po prudké stráni dokoulela na úpatí kopce cca dalších 100m, měřeno vzdušnou čarou. Od místa výstřelu tedy urazila minimálně 600 m. Později se dočtete kolik taková koule váží.
Ten vrhací prak, trebuchet, nemohl být žádné „chrastítko“. Asi před devíti lety se uvažovalo a kompletním vykácení stromů na kopci, kde hrad stával. Jako kluci jsme si tam často chodili hrát na indiány, nebo partyzány a já to tam znám jako málokdo. Tak jsem si vzal fotoaparát a šel si to tam na památku vyfotit. Prošel jsem celý kopec a nafotil desítky fotek. Každá mi připomínala kousek bezstarostného dětství. Při zpáteční cestě jsem přecházel přes stavidlo na potoku, který protéká podél úpatí kopce. Periferním viděním jsem vlevo dole pod stavidlem, téměř už za mnou zahlédl něco, co tam nepatří. Otočij jsem se a napadlo mě že-by? Slezl jsem proto ze břehu do vody a čím víc jsem se přibližoval, narůstala moje jistota. To byly pocity, na které nezapomenu. Po odhrnutí zeleného mechu jsem uviděl důlky po nástrojích, kterými byla koule opracována téměř do dokonalého tvaru.
Původně byla tato nalezená koule součástí břehu potoka. Jak proud protékal stavidlem, pod ním se z jeho okrajové části vytvořil protiproud, který postupně pomalu vymílal břeh, až se uvolnila a skutálela do vody. Se synem jsme si vzali kolečko a pro kouli zajeli do hodiny po nálezu. Tlakovou myčkou jsem opláchl mech a nečistoty. Vystoupila koule čisťounká, jak právě otesaná kameníkem. Jen jsem měl při omývání takový divný pocit, zda na své pouti někoho nesejmula. Nálezové foto bylo, včetně těch stromů na kopci a když mi klekl počítač, o všechny fotky jsem přišel. U domu má místo na záhoně pod balkónem, aby na ni nepršelo. Kochám se pohledem na ni kdykoli kolem projdu. Zvážil jsem ji až teď, pro doplnění parametrů na LP. Ta mnou nalezená váží rovných 85 kg a po obvodu měří 145cm. Dokonalý tvar nemá, ale skoro. Další z mých kamarádů si po jejím zhlédnutí také hodně přál takovou najít. Dočkal se asi před třemi roky i on. A také na břehu toho potoka, 525 m od odpaliště.
Nabrala po výstřelu trochu jiný směr a skončila vpravo od hradu. Na podzim jsme se spolu zúčastnili přednášky, na které pracovník muzea hovořil o zaniklých hradech nacházejících se v okolí. Až na jeho přednášce jsme poprvé uslyšeli o ostřelování hradu z obléhacího tábora. Později jsem v knížce z hradeckého muzea také četl o použítí praku z tohoto tábora. Do té doby nevím, že by to bylo někde publikováno. No a já to věděl téměř padesát let. Pod dojmem z přednášky ji nabídl pracovníkovi muzea k odvozu. Vzhledem k dobrým zkušenostem s pracovníky hradeckého muzea o tom uvažuji také. Ale ještě se chci nějakou dobu kochat. Nějak to vymyslíme. Za tři týdny po odvozu koule z potoka nastoupila v roce 2011 do prostoru stavidla těžká technika, která odtěžila břehy. Pracovníci prováděcí firmy pak žulou provedli zpevnění břehů. Udělali to hezky, ale koule by stoprocentně skončila někde na skládce.
Mildes
Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Archeologie a nálezy detektory > Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v ČR a SR
- Archiv článků > Návody a časopis Lovci Historie > Hledačské povídky a příběhy
Komentáře
To Hledamcomuzu,nebet: děkuji vám oběma za komentáře. Na ten pořad se určitě podívám, děkuji za tip. Na klubovém příspěvku jsem měl odkaz na Wikipedii o trebuchetu : https://cs.wikipedia.org/wiki/Trebuchet
Sem to vložil admin.
Před časem jsem viděl na internetu animovaný nákres s opakováním ve smyčce. Určitě se dá najít i nafilmovaná ukázka činnosti. Zatím jsem ji ale nehledal.
https://www.youtube.com/watch?v=M1iPxY3FYNE
https://www.youtube.com/watch?v=pR26RMI9T8c
https://www.youtube.com/watch?v=rAdC2K8-E4U
To Surmajka: moc děkuji za odkazy. A máme to bez hledání. Já věděl, že se takoví nadšenci najdou. Díky.
Úžasný příběh, a to , že o tom víš 50 let... Hmmm, nevím jestli bych se s ní rozloučil... určitě bych
to obrečel... asi jak stárnu tak měknu
Citujem:
V osemdesiatych rokoch minulého storočia postavila SHŠ Markus M funkčnú repliku veľkého praku v skutočnej veľkosti. Prak zaberal plochu 8x16m a bol vysoký 17m. 100 kg ťažká betónová guľa lietala na vzdialenosť 200 m. Zamýšľané zdvojnásobenie hmotnosti závažia sa neuskutočnilo, ale predpokladalo sa, že dosiahne 350m. S malými projektilmi približne 10 kg strieľala iná replika praku až na 445 m a po zväčšení protizávažia sa uvažovalo o tom, že dosiahne 600 m.
Dá sa logicky predpokladať, že čím ďalej bolo prakovisko od hradu, vrhol prak menší a ľahšie strely!!
Misrovský nález
Dokument Stity kralovstvi ceskeho tusim 5 ci 6ty dil je o oblehani prave pomoci praku je tam i ukazka repliky praku v akci
Super příspěvek začínám přemýšlet že néjaké vrhadlo sestrojím .Není nad to vidět to naživo. Cement tys tam v té době určitě nebyl,ale asi by to ty hradby nevydržely ani s tebou
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.