Přes 2200 let stará pila a hliněný tablet v neznámé řeči

Při vykopávkách starověkého chetitského hlavního města Hattusa (Chattušaš) v dnešní centrální provincii Çorum v Turecku byla objevena vzácná pila ze 3. století před naším letopočtem. Je to jedna z mála známých starověkých železných pil a vůbec první z tohoto období v Anatolii.

Pila byla objevena na severozápadním svahu rozsáhlého areálu starověkého města. Zachovala se pouze její železná čepel. Montážní otvory na obou stranách naznačují, že měla půlkruhovou rukojeť, pravděpodobně vyrobenou ze dřeva. Obdélníkový pilový list o délce 20 cm nese na hraně zuby, které vykazují značné známky opotřebení.

Vedoucí vykopávek profesor Andreas Schachner z německého archeologického institutu řekl, že tělo starověké železné pily je silnější než současné pily, ale jinak je velmi podobné těm dnešním: „To nám ukazuje, že lidé jednoduše neupravují (osvědčené) pracovní nástroje,“ dodal s tím, že objev je vzácný a navíc první svého druhu v Anatolii ze 3. století před naším letopočtem.

„Tato pila byla nalezena v budově z galackého období. Využití stavby odpovídá době přibližně před 2 250 lety. Nález pily z tohoto období je velmi zajímavá věc. Udělali jsme průzkum a podobných příkladů není mnoho – podařilo se nám identifikovat jen několik pil z pozdějších římských období. Pila ze 3. století před naším letopočtem dosud nebyla spatřena; alespoň v Anatolii,“ řekl profesor Schachner.

Hattusha byla starověkým hlavním městem říše Chetitů, vedoucí mocnosti na Blízkém východě během pozdní doby bronzové (přibližně mezi lety 1 600 – 1 180 př. n. l.). Město bylo prvně zkoumáno v 1906 a s přestávkami trvá výzkum dodnes. Od roku 1986 je lokalita začleněna do světového dědictví UNESCO. V poslední době vykopávky v Hattushe ve čtvrti Boğazkale odhalily nespočet starověkých artefaktů, včetně záhadné hliněné tabulky s nápisy v tajemném jazyce.

Století vykopávek v Hattuse odhalilo téměř 30 000 hliněných tabulek s klínovým písmem, které nabízejí cenné vhledy do historie, společnosti, ekonomiky a náboženských tradic kdysi mocné říše. Podle profesora Schwemera měli Chetité výjimečný zájem o zaznamenávání rituálů v cizích jazycích. Rituální texty odrážejí různé anatolské, syrské i mezopotámské tradice a jazykové souvislosti.

„Nedávno objevený text zůstává do značné míry nesrozumitelný. Předpokládá se, že patří do anatolsko-indoevropské jazykové rodiny, ale sdílí více lingvistických rysů s luwijštinou než palaičtinou, a to navzdory geografické blízkosti,“ tvrdí profesorka Elisabeth Riekenová, specialistka na starověké anatolské jazyky. „Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné určit jeho vztah s jinými luwijskými dialekty v Anatolii pozdní doby bronzové, dodala Riekenová.

Dnes Hattusa funguje jako otevřené venkovní muzeum města, které je pozoruhodné svým urbanistickým plánováním a variantami dochovaných staveb (chrámy, královské paláce, opevnění), propracovanou výzdobou Lví brány a Královské brány či souborem skalního umění v Yazilikaya a mnoha dalších památek.

Roman Němec

Zdroje: dailysabah.com, thehistoryblog.com, arkeonews.net

Hattusa

vykopávky v Hattuse

lví brána

2250 let stará pila

tablet s klínovým písmem - ilustrační obrázek