Poklad v soše hraběte: Stříbrné a zlaté mince z třicetileté války

Během rekonstrukce kostela sv. Ondřeje v německém městě Eisleben byl objeven skutečný poklad. V duté noze sochy hraběte u rodinné hrobky Mansfeldů se skrývaly čtyři kožené váčky se zlatými a stříbrnými mincemi. Téměř 400 let o nich nikdo neměl ani tušení.

Sousoší hraběte Johanna Albrechta von Mansfeld-Arnstein a jeho ženy Magdaleny je od roku 1574 součástí rodinné hrobky. Mince do duté nohy hraběte skryl někdo z obav před válkou a neklidným obdobím plného švédského drancování a násilností ve 40. letech 17. století. Zřejmě se stal obětí války a mince už si nevyzvedl.

Celkem bylo objeveno 816 mincí. Mezi nimi byly zlaté dukáty, dvojdukáty, stříbrné tolary a jejich menší varianty. Nejvzácnější zlaté mince byly zabaleny do papíru a označeny za majetek církve. V souboru byla také velmi vzácná mince zvaný „Zlatý anděl“. Měla nejen finanční, ale také symbolickou hodnotu – se zobrazeným archandělem Michaelem bojujícím s drakem byla považována za amulet přinášející štěstí.                                                                                 

Odborníci se domnívají, že poklad mohl pocházet ze společného farního fondu „Aerarium Pastorale“, který byl založen v roce 1561. Sloužil k podpoře pastorů při vzdělávání a také k zajištění v případě nemocí nebo krize. Podle Ulfa Drägera, kurátora a vedoucího oddělení Státního mincovního kabinetu Saska-Anhaltska v Německu, pocházely příjmy fondu z poplatků za svatby, křty, pohřby nebo za privilegovaná místa k sezení v kostele.

„Objev je neuvěřitelným příběhem,“ řekl pro Live Science Ulf Dräger. „Není to nic menšího než zázrak, že poklad nevyšel na světlo dříve. Posouzení hodnoty pokladu bude chvíli trvat, než odborníci mince vyhodnotí, ale v tuto chvíli mohu říci pouze to, že šlo o obrovské jmění,“ dodal.

Například necelý půlkilogram másla stál tři haléře, skoro denní plat kvalitního horníka. Celková hodnota nalezených mincí by tehdy odpovídala více než ročnímu platu. Zlaté mince však byly běžné spíše mezi vyššími společenskými vrstvami. Poklad tedy mohl sloužit jako nouzová rezerva nebo jako prostředek v nejistých dobách krize.

V gotickém kostele sv. Ondřeje původem z 12. století kázal mj. Martin Luther, jeden z klíčových reformátorů církve. Za jeho života prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí. Dřevěná kazatelna, odkud Luther pronesl své poslední čtyři kázání těsně před jeho smrtí, se dochovala dodnes. Stala se poutním symbolem. 

Roman Němec

Zdroje: livescience.com, kunstmuseum-moritzburg.de, mz.de, the-sun.com

kostel sv. Ondřeje

v hraběcí noze byl uložen poklad

některé z mincí souboru

Dle dvojtakt: Za zmínku z mincí zobrazených na fotce stojí především velmi vzácný 1/4 tolar hrabat z Mansfeldu s titulem císaře Rudolfa II., dukáty a zlatý Angel krále Jindřicha VII., či tolary z německých států a vévodství. 

čtvrttolar 1636

Dle dvojtakt: ,,Wahreitstaler” brunšvicko-lüneburského vévody Heinricha Julia z mincovny v dolnosaském Goslaru.

dva ze čtyř kožených váčků v původním stavu

část mincí pokladu

Dle dvojtakt: Část zlatých mincí z pokladu (od shora dolů): Angel anglického krále Jindřicha VII. Tudora z mincovny v londýnském Toweru, nizozemský obchodní dukát z Utrechtu a 2 dukát mohučského arcibiskupa Anselma Casimira Wamboldta z Umstadtu.

některé mince byly zabaleny a označeny