Poklad objevil na hoře, kde se rozprostíralo hradiště

Kopí, meče, mince i fragmenty štítů. To vše obsahuje jeden z největších pokladů z doby železné nalezených v Německu. Depot celkově čítá přes 150 artefaktů. Podstatnou část objevil Matthias Dickhaus, který se opakovaně na horu Wilzenberg vracel s detektorem kovu.

O objevu tohoto vzácného pokladu informovali archeologové Regionální asociace Vestfálsko-Lippe (LWL). Matthias Dickhaus prohledával místo, kde se v minulosti nacházelo hradiště. Objevil přes sto položek, včetně takzvaných ohnutých zbraní. Některé se našly už dříve.

Šlo většinou o arzenál, který vlastnili poražení bojovníci. Vítězná strana pak zbraně raději zničila, aby je někdo nezneužil. Dickhaus s detektorem kovu objevil kopí, meče i fragmenty štítů. Dále pak háčky na opasek, koňské vybavení, tři stříbrné mince, bronzové šperky nebo lýtkovou kost. „Jde o největší poklad z doby železné na území německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko,“ poznamenal archeolog Michael Baales. 

Stejnou lokalitu před osmi lety prohledávali také archeologové. Věděli, že se tam v době železné nacházelo hradiště. Když tam v padesátých letech minulého století pracovali dělníci na novém pavilonu, objevili dva meče a kopí, které někdo také záměrně poškodil. Výzkumník Dickhaus toto místo procházel s detektorem kovu v letech 2018 až 2020. Byl v kontaktu s LWL i městem. 

Kromě již zmiňovaných artefaktů našel také speciální koňskou uzdu. „Podle zpracování rukojeti si myslíme, že se nalezená uzda používala u koní, kteří táhli vůz. Umožňovala, aby bylo zvíře řízeno velmi přesně, což bylo důležité pro válečníka na voze během bitvy,“ píše se v prohlášení LWL. 

Hradiště se rozprostíralo na 658 metrů vysoké hoře Wilzenberg. Lidé se tam usadili už kolem roku 300 před našim letopočtem. Zdi starobylého hradiště nazývaného Wallburg jsou tam viditelné dodnes. Hora je vyhledávaným turistickým místem. 

Většina nalezených artefaktů pochází z období od 300 let před našim letopočtem do prvního století před našim letopočtem. „Ačkoliv hradiště Wilzenberg leželo daleko od center keltské kultury v jiných částech Evropy, nalezené předměty jsou srovnatelné s touto kulturou,“ poznamenal archeolog Manuel Zeiler.

O keltských a jiných kulturách doby železné je známo, že ohýbaly zbraně poraženého nepřítele podobným způsobem jako arzenál, jež je součástí pokladu z Wilzenbergu. „Například archeologické průzkumy ve svatyních v Gournay a ve francouzském Ribemont-sur-Ancre jasně ukazují, jak vítězové zničili zbraně poražených válečníků. Mohlo jít o obřad, který pečetil triumf nad nepřítelem,“ připomněl ještě Zeiler.

Zdroje: www.livescience.com