Poklad mincí z 3. a 4. století jako první důkaz židovského povstání ve městě Lod

Izraelský památkový úřad (IAA) před časem prezentoval nález pozůstatků židovské veřejné budovy v Lodu, někdejšího starověkého města Lydda uprostřed dnešního Izraele. Mezi nejvýznamnějšími nálezy v budově jsou působivé kamenné a mramorové artefakty; řecké, hebrejské a latinské nápisy či poklad stříbrných a bronzových mincí z doby násilného potlačení židovského povstání.

Při výkopových pracích byl v základech budovy objeven soubor 94 mincí z 3. až 4. století. Byly uloženy v období židovské vzpoury proti římské nadvládě v polovině 4. století, kterou měl potlačit Flavius Claudius Constantius Gallus, zástupce císaře východních provinciích Římské říše. Poklad byl cíleně ukryt během tohoto povstání: „Mince byly záměrně uloženy v naději, že se pro ně majitel vrátí a vyzvedne je, až se situace uklidní,“ stálo v prohlášení.

„Nejnovější mince pocházejí z doby vzpoury (351 – 354). Nejstarší mince je z roku 221. Ačkoli písemné důkazy o této vzpouře jsou řídké, existují texty, které uvádějí, že velké židovské komunity jako Lod, Zipori a Tiberias byly silami římského caesara Flavia Constantia Galla zcela zničeny,“ vysvětluje dokument IAA,

Na místě budovy byly také odkryty kamenné a mramorové artefakty s texty: „Jeden z nápisů představuje jméno židovského muže z kněžské rodiny. Text se ještě stále zkoumá,“ popsala IAA. „Tyto nápisy spolu s naprostou absencí vepřových kostí z kostěného souboru odkrytého na tomto místě dosvědčují spojení budovy se židovskou komunitou. Toto je zatím jediný svědek rozsahu a síly povstání v Lodu v centrální oblasti země,“ stojí v prohlášení.

Vedoucí archeolog vykopávek Shahar Krispin a archeoložka Mor Viezelová společně uvedli, že velkolepá budova pravděpodobně sloužila jako obytné prostory pro židovské starší: „Z talmudských spisů víme, že Lod byl nejvýznamnějším židovským centrem po zničení druhého chrámu v Jeruzalémě. Tato budova, zničená až do samého základu, je jasným důkazem, že povstání bylo násilně a krutě potlačeno a že nešlo pouze o místní povstání, jak tvrdily některé dřívější studie.“

Ačkoli archeologové při vykopávkách objevili „stovky“ jednotlivých mincí, poklad 94 mincí byl uložen v jediném souboru. Podle odborníků musel být uložen ve chvíli napadení nebo těsně před ní. Podle Viezelové mince nebyly téměř vůbec používané. Domnívá se, že byly nově vyraženy a krátce poté uloženy: „Vidíme je jako nouzově uložené mince. Nastala nestabilita a mince uložili, aby je ochránili. Udělali to ve veřejné budově. V synagogách nacházíme spoustu takových pokladů, protože lidé měli pocit, že tyto budovy přežijí a budou se moci pro mince vrátit později,“ řekla Viezelová.

Lod je jedním z nejstarších měst v Izraeli. Lokalita byla nepřetržitě osídlena již od neolitu, takže vykopávky byly náročné kvůli hustým vrstvám pod současným městem. „Chtějí postavit novou veřejnou budovu a na jejím místě jsme našli starou. Určitě nás čekají i další nálezy. Musíme pracovat kousek po kousku. V Lodu hodíte kamenem a najdete starožitnosti,“ popisovala Viezelová. „Myslím, že se Lodu, jakožto archeologickému nalezišti, nedostává dostatečného respektu,“ dodala archeoložka.

Roman Němec

zdroje: new.coinsweekly.com, timesofisrael.com, foxnews.com

• Nálezy detektory kovů z období trvání římské říše na LP: Doba římská

některé z mincí před konzervací

Shahar Krispin s částí pokladu

část mincí souboru

pohled na město s vykopávkami budovy

Mor Viezelová