Po stopách našich předků - Germani

V minulém díle tohoto miniseriálu jsme skončili někdy v období, kdy u nás zaniká vliv Keltů na našem území a začínají se nám tady rojit Germáni. Germánské kmeny, stejně jako ty Keltské, hledaly nová území a stejně jako Keltové nebyli sjednoceni a nezřídka bojovali i sami mezi sebou. Samozřejmě nějaké snahy o sjednocování kmenů do nějakých vyšších svazků tady byly a budování jakési germánské říše se přímo dotklo i naší země. O tom ale až později.

Runové kopí

V krátkosti o Germánech. Jako jejich původní pravlast dnes označujeme území, které se nachází zhruba na území dnešního severního Německa a jižního Norska, Dánska a Švédska. Kmenů které označujeme za germánské bylo mnoho. Vždyť si jen představte že na téměř každé písmeno abecedy připadá nějaký název germánského kmene. Jejich věhlas znají dodnes i lidé, kteří se o historii nijak nezajímají. Vždyť komu by v hlavě neutkvěly pojmy jako Vandalové, Vikingové nebo Frankové?

Tyto kmeny však neustále bojovaly, jak mezi sebou, tak s ostatními národy. Germáni jako takoví byli v té době zaostalí. Má se za to, že to byly nepříznivé severské klimatické podmínky, které je "vyhnaly" z domovů. Jejich zaostalost pramenila zejména z toho, že nebyli v přímém styku s tehdejším antickým světem. Loupežné výpravy tak byly pro germánské bojovníky vítanou příležitostí
jak si přilepšit. V dřívější době jistě podnikli spousty útoků do svého okolí, nicméně první zmínky o jejich větších přesunech zaznamenali římští kronikáři až cca v roce 200 př. n. l. s tím, že Germánové napadli Galii, Španělsko a taky Itálii.

Co se týče našeho území, první Germány registrujeme rovněž už kolem roku 200 př. n. l. Jednalo se o tzv. podmokelskou skupinu, která sídlila v severních Čechách. Keltové se zřejmě této nově přicházející pohromě bránit chtěli. Jak jinak si totiž vysvětlovat velký střet "našich" Bójů proti germánským Kimbrům, který se měl odehrát v roce 113 př. n. l. snad někde na našem území, popřípadě na sever od něho? Kimbrové byli poraženi a tak to zkusili o kousek dále...na Moravě, kde v té době sídlil druhý "náš" keltský kmen Volků-Tektoságů. I v tomto boji zvítězili Keltové a tak Kimbrové šli dále... Politická situace v té době rozhodně nebyla záviděníhodná.

Různé další germánské kmeny útočily na území Keltů a to nejenom na dnešním území Česka a Slovenska. Jako další významná potyčka, blízká našemu území, je zmiňovaná bitva s Kelty, která se měla odehrát někdy kolem roku 60 (dokonce i 40). před n.l. Germánský kmen
Dáků porazil Kelty na hlavu a tak přichází doba, kdy Germánskému rozvoji na našem území už nic a nikdo nebrání.

Tak si naše území vzaly pod správu zejména dva germánské kmeny - Kvádi a Markomani. Markomané na území Čech, Kvádové potom na Moravě. Nás bude zajímat zejména kmen Markomanů a jejich hlavní osobnost - král Marobud. Jedná se o historicky prvního doloženého
vládce na našem území. Vládce čeho? No jeho tzv. Marobudovy říše. Nemysleme si, že Marobud byl jen nějakým kovářským synkem, kterému to jen neobyčejně pálilo. Pravda je úplně jiná. Předpokládá se, že Marobud byl součástí významné Markomanské královské rodiny a byl odmala vzděláván v Římě. Nebyl tam samozřejmě jako nějaký bohatý synek na Oxfordu, byl tam spíše jako římský rukojmí, což v té době nebylo nikterak vyjímkou. V té době tam mělo žít povícero dětí barbarských králů, které si Řím "zpracovával" dle svého.

Nejlépe tak, aby je v budoucnu mohli nějakým způsobem ovlivňovat a lépe tak prosazovat své vlastní cíle. Od dětského věku se mu tak dostalo toho nejlepšího vychování, které si v té době mohl přát. Narodil se zhruba v letech 35-30 let př. n. l. a v souvislosti s našim územím se o něm dozvídáme z roku 9 př.n.l., kdy společně se svým kmenem Markomanů přichází na naše území. Předpokládá se, že do čela Markomanů se Marobud dostal právě v době, kdy od nich tenkrát do Říma utekl jejich pro nás neznámý král.

Runy

Tedy pokud se vrátím k našemu území, zdá se že v době příchodu Marobuda již zde měli Germáni své ustálené zázemí, jinak by se mu jistě tak brzy nepodařilo založit jeho vlastní říši. Zajímavé je, že zrovna jméno Marobud je keltského původu. Římská výchova ho značně poznamenala. Osvojil si schopnost budování regulérní armády, kterou poté využíval k upevňování moci jeho vznikající říše. Velice záhy si začal porobovat sousední germánské kmeny, ať po dobrém či po zlém, důležitý byl výsledek. Brzy tak pokořil své sousedy Kvády, stejně tak jako Langobardy, Góty, Semnony a další. A tak tedy založil vůbec první germánskou říši v Evropě. Marobudova říše byla časem tak významná, že její existenci nebyla po chuti Římanům a ostatně jistě ani ne dalším germánským kmenům. Vždyž jeho pravidelné vojsko mělo mít něco okolo 70 000 bojovníků a to už znamená velkou sílu. Byli to ovšem Římané, kteří v roce 6 poslali vojenskou výpravu, která měla Marobudovi jasně dát najevo, kam až má sahat římská říše a její provincie. Jak už to tak ale u Římanů bývalo, propuklo někde v jejich vnitrozemí povstání a armáda byla odvolána, aby ho mohla potlačit. Řím tak musel s Marobudem uzavřít smír. Ostatně ten sám nikdy proti Římu sám negativně nevystupoval,
možná se tedy Římanům v jeho výchově přeci jen něco podařilo prosadit dle jejich gusta.

Kde kdysi leželo sídlo Marobuda, to dodnes přesně nevíme. Existují různé verze a různé názory, žádná z nich však není definitivně potvrzena. Jedno díky archeo-výzkumům však víme. Germáni
se usidlovali zejména v rovinách. Neosidlovali tedy kopce jako Keltové v době budování oppid (snad důsledek bázně před Germány? Lepší schopnost se bránit ve větších počtech proti přepadům?). O žádném vyvýšeném místě s zbudovanou obranou z doby germánského osídlení na našem území zkrátka nevíme. Nic se prozatím nenašlo. Máme tedy možnost, že Marobud zabral jedno z opuštěných keltských oppid, ale klidně tak mohl mít sídlo někde v rovinách, někde kde dnes stojí les, nebo pole ( a byť je ta šance absolutně minimální...kdo ví, třeba to bude zrovna jeden z nás, kterému přijde pod cívku nějaký významný germánský artefakt, který nakonec pomůže odhalit toto další tajemství historie naší země. Krásné snění, nemám pravdu? Byl by to skutečný zázrak, ale i ty se stávají obyčejným lidem jako jsme právě my.

Tak jako tak, i Marobudova sláva skončila a jeho říše nakonec zanikla. V té době totiž na germánské kmeny sídlící tenkrát v oblasti Germania, tj. oblasti západně od Marobudovy říše stály v cestě plánům římským. Římané chtěli oblast ovládnout, čemuž se místní Germáni přirozeně bránili. V čele místního kmene Cherusků (nebyl tam jediný, ale významný) byl mladý král Arminius. Ten stejně jako Marobud prožil své mládí na římském dvoře. K Římanům však tak shovívavý jako jeho Markomanský protějšek nebyl. Naopak zamýšlel Římany vypudit ze svého území a dát jim pořádně za vyučenou. Lákal do podniku i Marobuda, ale toho to nelákalo. Bál se důsledků, které by to přineslo ve vztahu k Římu. A to byla zřejmě osudová chyba a začátek jeho konce. Římané vyslali do Germanie celé 3 po zuby ozbrojené legie. Na ty se však místní připravili a v čele s Arminiusem celou trestnou římskou výpravu rozprášili. Byl to v té době absolutní šok pro všechny.

Bitva v Teutoburském lese se stala jednou z největších germánských vítězství historie. Římskou výpravu tehdy vedl Publius Quinctilius Varus. Ten po prohrané bitvě spáchal sebevraždu. Z vojenského hlediska šlo pro Řím o značnou ztrátu, ztracené legie již nikdy nebyly obnoveny a marně tenkrát volal římský císař Augustus (vůbec první císař Římské říše): " Vare, Vare, vrať mi zpět mé legie!". Dost těžko, jelikož v té době už Varusova uříznutá hlava mířila jako jasný vzkaz od Arminiuse k Marobudovi. Ten se ale stále bál Říma, tedy spojenectví odmítnul a hlavu poslal do
Říma, aby mohla být řádně pohřbena. To mu zlomilo vaz, znepřátelil si Arminiuse, stejně tak jako ostatní kmeny, jejichž představitelé ho obvinili ze zbabělství, protože nechtěl bojovat s Římem jako ostatní, bojuchtivé germánské kmeny.

Postupně tak odpadávají od Marobudovy říše a ta slábne. V roce 17 se Markomané dostávají do rozhodujícího konfliktu s Cherusky, ke kterému došlo někde severně od Čech. Bitva byla nerozhodná, potom ale začali Marobuda opouštět spojenci a tak ten byl nucen se stáhnout zpátky ke svému sídlu, které snad bylo položeno někde ve středních Čechách. A když si do rovnice připočteme další fakt a tím je to, že jeho vlastní Markomanští se od Marobuda začali odvracet, protože nechápali jeho příklon k Římu, je jasné že situace nebyla růžová. To vše Marobudovi pozici a jeho říši postupně oslabovalo, stále se však držel. Poslední kapkou byl v roce 18 útok Katvaldy. Katvalda který snad měl být taky Markoman, žil už po jistou dobu u Gótů, jejichž šlechtice snad měl (římským zlatem? Římu se destabilizace germánských kmenů více než hodila) uplatit a získat
si je na svou stranu. V čele vojsk pak Katvalda vpadnul do Čech a Marobudovu říši dobyl. Marobudovi samotnému se podařilo utéct a žádal Řím o pomoc. Ten mu ji slíbil, ale nedodržel a Marobud pak až do konce svých dní tráví v Ravenně. A Katvalda? Ten si to užil jen rok.

Popravdě řečeno, teď jsem se přichytil u toho, že stále hovořím víceméně o politice té doby. Tedy přesně o tom, čemu jsem se chtěl u Keltů vyvarovat. Nicméně nezmínit Marobudovu říši by byl trestuhodný hřích a její trvání bylo stejně tak významné jako krátké. Tedy omlouvám se za to, ale o tomto politickém útvaru jsem se zmínit musel. Ale nyní se tedy už konečně pojďme v krátkosti podívat na ten obyčejný život Germánů, tak jak ho žili, tak jak se s ním prali. Jak už jsem zmiňoval, Germáni byli ve vývoji oproti Keltům značně pozadu. Válečnictví, to jim šlo, to se nedá popřít. Žádní beránci to rozhodně nebyli. Ale v takovém zemědělství, což v té době již bylo jednoznačně
jedničkou na stupnici výkrmnosti obyvatelstva, tam toho moc nepředváděli. Neznali trojpolní systém a neznali toho podstatně více. Dle starých zápisků jednoho zapisovatele, který navštívil germánské kmeny kdesi v Podunají, bylo sepsáno že jejich zvířata byla opravdu neskutečně malá. Výška jejich koní v kohoutku měla být pouhých 120cm. Neznali ani trojpolní hospodaření, úrody byly chabé,
zvířata nevykrmená, výnosnost polí velmi nízká. Pokud se nemýlím, tak i ten hrnčířský kruh, který u nás Keltové zdařile používali, Germány využíván téměř nebyl a o další pokračování jeho zářné historie se měli zapříčinit až později hlavně Slované. Zkrátka to Germány buď nezaujalo, nebo až v pozdější době pochopili k čemu to bylo. Žili v zahloubených domech v nížinách, samozřejmě poblíž
nějakého zdroje pitné vody. Co se týče věcí denní potřeby, ty si sami vyráběli, popřípadě používali věci z importu. Mince jako takové nerazili, ale měli je samozřejmě v oblibě. Získávali je jak jinak díky jejich loupeživým výpravám, popřípadě jako odměnu za jejich vojenské služby, kdy se nechávali najímat jako žoldáci. Své mrtvé pohřbívali zejména žárem, občas se však našly i kostrové hroby.
Ty měly většinou bohatou výbavu, jednalo se tedy evidentně o nějaké vznešenější lidi. Pokud už v hrobě byly nalezeny nějaké zbraně, nebo vybavení, přišlo se na to, že tyto byly záměrně zdeformovány ještě před samotným aktem pohřbení. Vládl vždy náčelník/král kmene spolu
s několika vyvolenými. Ti také soudili hříšníky, jak ženy, tak muže. I přesto, že se v té době jednalo o barbary, lidi na nižším společenském stupni vývoje, takové erotické orgie jako v Římě se zde rozhodně neodehrávaly. Cizoložství se trestalo.

Germáni se rádi napili, stejně jako Keltové. A stejně jako Keltové preferovali pivo a ti movitější víno z dovozu. Při divokých pijatikách, v záblescích plamenů, pak opilí tančili mezi břity jejich mečů a špičkami hrotů jejich kopí. A když už jsme u těch mečů a kopí, musíme vzpomenout na naše kolegy, detektoráře!

Někomu z našich kolegů se v roce 2003 podařil opravdu unikátní kop. V lese pod balvany nalezl soubor železných germánských zbraní, který obsahoval meč, 11 hrotů kopí a kovové zbytky štítů. Co vím, tak nic podobného se u nás jen tak nenašlo. Další dobrá věc se podařila, kluci poznali, že se nejedná jen o nějaké "staré" harampádí a informace i s artefakty byly na světě. Holt nejsme všichni zloději, jak je nám často podsouváno.

Tak jako tak, pozůstatků na našem území po nich zůstalo celkem dost. Zajímavým faktem však je, že se podařilo najít daleko více pohřebišť, než germánských sídlišť. To je taková malá záhada. A další, tentokrát ale záhada, která je o řád výše - přesně nevíme, kdy vlastně z našeho území odešli. V současné době pracujeme s údajem, že zde byli až do 4. století. V roce 375 mělo začít velké stěhování národů, Hunové se dali do pohybu a poražené germánské kmeny se museli začít přemisťovat z východu. Nicméně Hunové a masy jejich bojovníků dotírali z Asie stále víc a víc. Dříve se tvrdilo, že Germány vyhnaly právě Slovanské kmeny, které byly bezpochyby neméně divoké. Logicky musely být, jinak by v té době zkrátka nepřežili. Tady netřeba žádných velkých důkazů. Problém je v tom, že Slované na naše území měli dorazit nejdříve v první polovině 6. století. Pravda o germánském odchodu z našeho území je tak stále skryta někde v zemi, anebo pak je navždy pohřbena pod prachem minulosti. Každopádně doba příchodu dalších našich předků - Slovanů, se pomalu blíží...   

Germáni

Germáni  - boj

Marobud

Varus

Zdroje fotek:
Varus: https://www.theapricity.com/forum/showthread.php?212698-8-Of-The-Worst-Leaders-In-Military-History
Marobud: https://www.keltove.cz/80-germani-doba-rimska/1-germani/492-marobud-markomansky-kral
Germáni - boj: https://cz.pinterest.com/pin/512425263831988621/
Runy: https://fornsidr.webnode.cz/novinky/runy-/germansky-futhark/
Teutoburg: https://clipground.com/battle-of-the-teutoburg-forest-clipart.html
Germáni: http://www.adam.cz/clanek-2018060035-ke-germanskemu-pohrebisti-pichora-se-letos-blizi-rimane-prijdte-se-podivat.html
Runové kopí: https://pohanskykruh.files.wordpress.com/2017/06/img_6375-e1497252024930.jpg