Po stopách našich předků - Český Stonehenge?

K nálezu tohoto unikátního a do dnešních dnů tajemného místa došlo vskutku čirou náhodou. Když totiž v lednu roku 1961 projížděl místní stavbou silnice Praha – Slaný autobus, seděl v něm taky člověk, který byl povoláním archeolog. U místní autobusové zastávky u obce Makotřasy si všiml, že stavební bagry vyhazují na povrch společně s hlínou take velké množství kostí a hliněných střepů.

Svůj poznatek si nenechal pro sebe a tím objevil pro své kolegy a v podstatě pro celý současný svět doposud neznámou, velice starou, ale taky velice záhadnou pravěkou lokalitu. Dle dostupných informací se hned další den vydala na staveniště skupina archeologů, aby si místo prohlédli a vyhodnotili ho. Po několika zde strávených dnech už jim bylo víceméně jasné, že narazili na velké sídliště z pozdní doby kamenné, které patřilo do kultury nálevkovitých pohárů. Na našem území se pozůstatky této kultury našly zejména na území dnešní severní poloviny Čech.

Z hlediska vývoje civilizace jde o dobu vskutku přelomovou, protože se začíná uplatňovat první kov – měď. Měď je v té době velmí vzácná. Používala se tedy zejména k výrobě šperků a drobných ozdobných předmětů. Naopak takové věci jako jsou nástroje a zbraně se stále ještě vyráběly z kamene. Spolu s tímto dochází taky k velkým změnám v zemědělství, přichází dělba práce, rozvíjí se rovněž obchod atd. Lidé této kultury stavěli své osady jak v nížinách, tak na vyvýšených místech.

Své mrtvé pohřbívali ve skrčené poloze převážně na boku nebo žehem. Nad některými hroby byla nasypána malá mohyla. Což samo o sobě už poukazuje na počínající diferenciaci vrstev obyvatelstva. Dle získaných poznatků mělo toto sídliště zhruba 60 hektarů a prozatím byla prozkoumána pouze jeji malá část. Část byla zničena probíhající stavbou výše zmiňované silnice.

Co přinesl výzkum?

Především informace o tom že místní obyvatelé byli zejména pastevci a zemědělci (udává se, že zemědělství dokázalo uživit cca 10x větší počet lidí, než tomu bylo u lovu a sběru – posun k zemědělství je tedy více než pochopitelný důsledek tohoto faktu). 90% zde nalezených kostí patřilo domácímu dobytku, naopak pouhé 2,5% připadalo na kosti ulovené zvěře. Vyráběly se zde různě nástroje z kostí a kamenů, keramika z břidlice, oděvy a již zmiňovaná měď. Dá se v podstatě říct, že až do objevu tohoto místa se mělo za to, že měď v té době nebyla našimi předky nijak zpracovávána, ale hotové výrobky byly pouze importovány z dalekých zemí.

První indícií byl nález zbytku žáruvzdorného kelímku se zbytky mědi. Když se pak ještě podařilo nalézt mazanici silně poznamenanou žárem a pozůstatky jakési staré pece, bylo víceméně jasno, že je vše trošku jinak, než se do roku 1961 myslelo. Dokázali tedy tito lidé někde místně těžit měděnou rudu? Dle všech dostupných poznatků, ne! Pak tedy zbývá jediná možnost a tou je import rudy z dalekých zemí, zřejmě z oblasti Alp. Tímto objevem tak byl v podstatě učiněn další důkaz o tom, že se rozhodně nejednalo o nějaké bohem zapomenuté místo. Naopak, jednalo se o místo kdysi velmi významné, které bylo zapojeno do obchodu na velké vzdálenosti.

K tomu největšímu objevu však teprve mělo dojít. Po odkrývce vrchní zeminy archeologové objevili žlutou spraš a v ní se rýsovaly tmavošedé pruhy hlíny. Jednalo se o pozůstatky po dvou příkopech. Jeden starší, druhý mladší ovšem taky hlubší. To samo o sobě nic zvláštního neznamenalo.

Co však bylo na celé věci nejpodivnější – přikop se lomil do pravého úhlu! V té době téměř nevídaná věc. Tím skončila první etapa průzkumu tohoto 5 000 let starého místa, kdysí obývaného lidmi. Archeologové se zde vrátili až za dalších 7 let, ještě s vydatnou pomocí. Tou byli jejich kolegové z Francie, kteří se nabídli s tím, že mohou provést několik měření pomocí nových přistrojů, mimo jiné taky protonovým magnetometrem, který dokáže zjistit změny ve struktuře půdy, způsobené stavbami a výkopy. Další výzkum prokázal dřívější přítomnost příkopu, jehož délka byla cca 300m.

Na jehož konci se však objevil další pravý úhel? Jednalo se snad o čtverec? Ano, byl to čtverec, tedy tvar v oné době prakticky nepoužívaný! Průzkum pak probíhal až do roku 1973 a když archeologové svou práci ukončili, leželo před nimi něco stejně nepochopitelného, jako unikátního – obrovský čtverec o stranách přibližně 300m dlouhých. Nic podobného se na světě nenašlo, tehdejší sídliště měla obvykle oválný tvar.

A co to tedy našli?

Na ohradu pro dobytek je tento čtverec příliš velký. Pokud bychom uvažovali o nějakém chráněném místě, to taky nedává moc smysl. Místo nebylo pro své přirodní podmínky místem vhodným ke stavění jakéhokoli chráněného osídlení. A pokud si k tomu připočteme fakt, že místně zjištěné opevnění neodpovídalo standardům té doby (nebylo ani mohutné, nebyl zde val, příkop by byl hlubší), můžeme s velkou pravděpodobností vyloučit i tuto možnost. Co nám tedy zbývá – čtverec. A právě geometrická pravidelnost čtverce se dvěma přesně protilehle umístěnými bránami přívedla archeology na myšlenku, že by se mohlo jednat o astronomický objekt. A byl to právě pan Zděněk Horský z astronomického ústavu ČSAV, který dokázal že makotřaský čtverec v sobě skrývá svého druhu nejstarší evropské doklady o rozvinuté paleoastronomii, z doby okolo  3500 let před kristem. Jeho konkrétní zjištění jsou:

- Směr ze SV rohu čtverce středem západní brány ukazuje na východ slunce při zimním slunovratu
- Přímka vedená z JZ rohu středem východní brány tak protíná místo východu slunce při letním slunovratu
- Spojnice JZ výběžku s východní bránou pak udává nejsevernější východ měsíce , ke kterému dochází jednou za 18,6 let
- Spojnice středů V a Z brány míří k západu velmí jasné hvězdy Betelgueze v souhvězdí Orion (cca 400x větší než naše slunce). Tedy mířila tam před 3500 lety př. n.l.
- Díky výše zmíněným faktorům tak byli schopni odvodit, kdy dojde k zatmění slunce a měsíce
- takovýchto údajů se v tomto čtverci nachází ještě několik...to jen pro představu, že to vše do sebe zapadá a nemůže se jednat o čirou náhodu

Tyto znalosti byly pro člověka, který se přetvářel z lovce na zemědělce, jistě velký význam. Lidé, kteří tomuto v té době rozuměli, v podstatě byli prvními astrology...a z těch se potom taky stávali první kněží. To jest ti, kteří dokázali promlouvat se sluncem, měsícem, hvězdami a dokázali také
„přivolat zázraky” jakými jsou právě zmiňovaná zatmění slunce a měsíce. Jak lehce šlo (a dnes víme, že stále jde) obalamutit lidi...a nedivím se, i pro dnešního člověka je tento přírodní úkaz velmi zajímavý a to si ho už dokázeme všichni vysvětlit, nikoli tak lidé v dávné době.

T(aj)emná energie

Možná tedy právě z náboženských důvodů vznikl makotřaský čtverec? To nevíme. Co však prozatím víme je to, že Makotřasy jsou zcela ojedinělou lokalitou nejen u nás, ale i v celé Evropě a možná i na celém světě! Vždyť i onen slavný Stonehenge je o více než 500 let mladší. Stejně tak můžeme nalézt paralelu v Cheopsově pyramidě, která byla orientována stejně jako náš tajemný čtverec, ale je rovněž mladšího původu. A abychom to měli všechno kompletní, lidé zabývající se různými energiemi, hlásí že toto místo má velmí silnou energii, která je ovšem negativní. Způsobit tuto negativitu mohlo násilné přerušení objektu stavbou silnice. Stejně silné a temné síly se vyskytují na více místech naší země, můžeme zmínit například hrad Houska, nebo tolik známý vrch Plešivec.

Zda to pravda je nebo není, to nevím. Ale jedno vím určitě...že na Plešivci jsem byl a i přesto, že si o sobě nemyslím, že jsem na tyto věci nějak citlivý...na Plešivci jsem se cítil velmi špatně, stísněně. Měl jsem pořád pocit, že mě někdo pozoruje, že se tam někdo skrývá, takový pocit “zla v houští”. A to jsem tam byl v krásny, horký, letní, slunečný den. Nevím jak lépe to popsat. O této energii jsem se však dozvědě až po mé navštěvě, tedy nebyl jsem ničím ovlivněný a nic jsem si dopředu ani vsugerovat nemohl. Začal jsem po tom pátrat až v momentě kdy mi moje přítelkyně řekla, že na tom místě měla úplně stejné pocity jako já.

A to je konec mého povídání o tomto absolutně fantastickém, historií a tajemnem opředeném místě. O místě, kde nestoji turnikety, nestoji tam ani řady turistů před pokladnami. Je to zkrátka a prostě jen jedno na první pohled obyčejné pole, kolem kterého možná někdo z Vás každý den jezdí do práce...

Makotřasy

Makotřasy

Makotřasy

Makotřasy

Makotřasy