Pirátský poklad u pobřeží Ekvádoru – poklad, který dává naději

Jednou věcí je vyrazit si s detektorem na nějaké pole a doufat v hezký nález, něco úplně jiného je lovit konkrétní historický poklad. Já jsem zde popsal a rozebral již dva slavné nacistické poklady a v obou případech jsem byl nucen konstatovat, že poklad zde s největší pravděpodobností není, případně že byl již vybrán. To je bohužel případ drtivé většiny všech pokladů, o kterých se mluví či píše. Naštěstí ne všech. V té obrovské hromadě historek o pokladech lze najít případy, které jsou patrně reálné a kdy se hledání může vyplatit. Tyto případy jsou sice vzácné jako diamanty v hromadě hlušiny, ale jsou.

Chtěl bych popsat jeden případ, o kterém se domnívám, že by stál reálně za pokus. Nejdříve trochu teorie a „špatných“ příkladů. Aby poklad stál za pokus, musí se šest Burdenových semaforů rozsvítit zeleně.

První Burdenův semafor – poklad musí reálně existovat

Asi všichni znají z dětství Staré pověsti české a v nich příběh o Opatovickém pokladu. Jak císař Karel toho jména čtvrtý, přišel do kláštera v Opatovicích nad Labem a požádal opata, aby mu ukázal jejich slavný poklad. Opat zavedl krále do sklepení a chodeb a tam byla komora s pokladem. Mnoho let poté se probořil strop podzemní chodby a Labe hodinu neteklo, protože plnilo podzemní prostory.

Když jsem byl dítě tak jsem měl dětský nápad. Pořídit si potápěčské vybavení a pod vodou najít vchod do sklepení. Bohužel už tenkrát mi můj tatínek, vynikající odborník, vysvětlil, že podloží Opatovic tvoří vysoce propustné a rozpukané Labské pískovce a v těch pod hladinou řeky nebyli mniši schopni kopat chodby, protože ve středověku prostě neměli dostatečně výkonná čerpadla. Takže mniši nemohli mít ani sklep na víno, natožpak chodbu pod řekou. Jinými slovy poklad je pouhou legendou – semafor č. 1 svítí červeně.

Druhý Burdenův semafor – musí být dostatečné informace o poloze pokladu.

Poklad Inků patrně doopravdy existuje, ale může být v zásadě kdekoli na území třetiny jižní Ameriky. Legendy o Pez Chiko a Pez Grande jsou patrně pouze legendami a nemá smysl se za nimi honit. Semafor č. 2 svítí červeně.

Třetí Burdenův semafor – informace o poloze pokladu musí být věrohodné.

V roce 1686 kapitán William Phips na Stříbrné mělčině objevil vrak galeony Nuestra Señora de la Concepción, která se s nákladem zlata a stříbra potopila v roce 1641. Z lodi vylovil přes 200.000 liber, což bylo v té době neuvěřitelné bohatství. Nicméně odplout musel předtím, než vyzvedl poklad celý.

William Phips - Wikipedia

Zpráva investorům obsahovala přesné zaměření vraku v zeměpisných souřadnicích. Na základě těchto souřadnic se pokusil poklad najít slavný Jacques-Yves Cousteau. Neuspěl, nicméně napsal o hledání knihu: „Poklad na Stříbrné mělčině“.

Udivuje mne, že si někdo myslí, že Phips napsal do své zprávy správné souřadnice, aby podle nich mohl poklad najít kdokoli. V 17tém století byli námořníci nevzdělaní a jediný, kdo uměl pracovat se sextantem byl kapitán a pak ještě možná kormidelník. Takže jestli někde vrak galeony s pokladem na Stříbrné mělčině určitě není, tak je to v udaných souřadnicích. Phips zcela určitě chtěl, aby se pro zbytek pokladu bez něj nemohl vypravit nikdo. Takže třetí Burdenův semafor zde svítí červeně.

Čtvrtý Burdenův semafor – musí být věrohodný předpoklad, že poklad nebyl v minulosti vyzvednut

Toto je případ Rommelova pokladu u Korsiky, o kterém jsem psal zde: https://www.lovecpokladu.cz/home/rommeluv-poklad-9664

Pátý Burdenův semafor – poklad musí být na přístupném místě

Pokud je poklad zazděn v paláci či hradu, který je kulturní památkou, nikdo tam nedovolí hledat, bourat zdi a podobně.

Šestý Burdenův semafor – náklady na hledání musí být přijatelné

Pokud je poklad v hloubce několika kilometrů pod hladinou oceánu a pokus o vylovení obnáší investici v milionech dolarů, tak běžný hledač je mimo hru. Tolik k teorii a teď se podívejme na jeden případ, kdy se mi všech šest semaforů rozsvítilo zeleně.

Poklad na ostrově La Plata

Jedná se o patrně nejznámější pirátskou výpravu v dějinách. Slavnou se stala nikoli kvůli pokladu, ale kvůli tomu, že při ní byl na ostrově Juan Fernandez vysazen námořník Alexander Selkirk, který byl předobrazem Robinsona Crusoa.

• Kdo byl Alexandr Selkirk? Seznamte se s příběhem skutečného Robinsona | 100+1 zahraniční zajímavost (stoplusjednicka.cz)
• Robinson Crusoe existoval. Jmenoval se Alexander Selkirk, na ostrově přežil roky - Deník.cz (denik.cz)

Stručný přehled obecně známých údajů

Celé se to odehrálo v roce 1704. Pirátské výpravě velel slavný Wlilliam Dampier se dvěma loděmi. Sám velel větší, velení menší lodi jménem Cinque Ports se po smrti kapitána ujal mladý muž z dobré rodiny, poručík Thomas Stradling. Stradling se s Dampierem pohádal, lodě se rozdělily a lovily každá na vlastní pěst. Cinque Ports byla stará loď silně poškozená činností lodních sášňů, což jsou červi rozežírající dřevo lodí v tropických vodách. (https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%A1%C5%A1e%C5%88_lodn%C3%AD) Do lodi začalo zatékat, takže zakotvila u pobřeží ostrova Juan Fernandez. Tam loď provizorně opravili, ale Selkirk odmítl nastoupit, a proto byl zanechán na ostrově, kde strávil více než 4 roky o samotě, než byl zachráněn britskou lodí Duke, kde byl shodou okolností Dampier navigátorem.

Na tyto běžně a široce známé informace navazuje příběh z knihy Roberta Charrouxe „Poklady světa“. https://www.databazeknih.cz/knihy/poklady-sveta-57040

Cinque Ports především měla na palubě poklad. Podařilo se jí dobýt a potopit španělskou poštovní loď, která měla dle nákladového listu na palubě soukromé poklady v hodnotě přes sto tisíc zlatých piastrů. Mohlo to být i víc, náklady španělských lodí se podhodnocovaly, protože se z nich platila královská pětina – 20% daně. V mnoha potopených španělských lodí se nalezlo mnohem více peněz, než bylo na nákladovém listu.

Po odplutí od ostrova Juana Fernandeze začala mít opět problémy se strukturální pevností, otevíraly se trhliny v trupu. Aby se zachránili, nejdříve svrhli přes palubu děla, poté se loď stejně potopila. Posádka s pokladem se zachránila na voru. Po mnoha dnech dopluli k ostrovu La Plata. Nebylo zde jídlo, posádka byla nemocná tyfem. Postupně všichni umírali. Když zůstalo několik námořníků, Stradling vyhodil do povětří jeskyni s pokladem dvěma soudky prachu a signalizoval pro pomoc. Připlula španělská loď. Námořníci zemřeli na tyfus, přežil pouze Stradling. Španělé jej jako válečného zajatce vyměnili s Francouzi a Stradling se dostal do Saint Malo. Tam požádal, aby jej nevraceli do Anglie a vypověděl jim příběh pokladu. Francouzský ministr odmítl poskytnout loď a prostředky na výpravu bez vědomí španělského krále. Stradling byl vrácen do Anglie a pak zmizel na další výpravě někde u New Foundlandu. (Poklady světa strany 60 – 65).

Analýza

Na první pohled běžná historka o pokladu. Při bližším pohledu ale je vidět několik zvláštností.

První věc, která bije do očí je fakt, že sotva zapálili na ostrově La Plata oheň, za chvíli tam byla španělská loď. Na přelomu 17tého a 18tého století nebyl v Pacifiku zase tak hustý lodní provoz. Sám Selkirk čekal na záchranu více než 4 roky. Když se ovšem na ostrov podíváme na mapách Google, tak je hned u pevniny a v bezprostřední blízkosti španělských přístavů. To pak dává smysl, že na signál Španělé připluli okamžitě. No a proč to Stradlingovi trvalo tak dlouho, než signál vyslal? On byl přede pirát a piráti byli bez řečí věšeni na ráhna. Musel předpokládat, že jej ihned pověsí a signál vyslal až v okamžiku, kdy už opravdu neměl co ztratit a stejně téměř umíral. Měl neuvěřitelnou kliku, že místo smyčky na ráhně se dostal do výměnného projektu zajatců.

Isla de la Plata

Další zvláštností je pohyb lodi po Pacifiku. Dle knihy loď s 12 děly obsadili v blízkosti mysu Bianca na cestě do Acapulca v Mexiku. To dává smysl. Lodě obvykle převážely zlato a stříbro z Limy v Peru do Panamy anebo do Mexika, tam je přeložily na muly a přes šíji náklad dopravili na pobřeží Karibského moře nebo Mexického zálivu a pak na galeonách do Španělska. Více než sto let před těmito událostmi už tyto lodě lovil sir Francis Drake.

Když se Stradling zmocnil nákladu, logicky zamířil na jih k Drakeovu průlivu, aby se přes Atlantik dostal domů do Anglie. Mezitím se projevily problémy s lodí. Sice se to nikde nepíše, ale Cinque Ports mohla dostat od 12ti děl poštovní lodi několik ran do trupu a to prohnilé lodi jistě nepomohlo. Takže se zastavili v Albermarlu na Galapágách, kde loď jakž takž zalátali a pluli dál na jih. 

Do lodi nadále teklo, tak se zastavili na měsíc na ostrově Juana Fernandeze.

Zde asi provedli důkladnou revizi lodi a zjistili, že nemají sebemenší šanci s ní proplout věčně rozbouřeným Drakeovým průlivem. Selkirk se rozhodl zůstat.

Co se asi honilo hlavou Stradlingovi? Zůstat na ostrově zjevně znamenalo čekat mnoho let a pak se dělit o poklad i s posádkou záchranné lodi. Můžeme jenom odhadovat, že jeho plán byl připlout k pobřeží Jižní Ameriky a plout na sever k trase Španělských lodí od Peru na Sever, tam přepadnout a obsadit nějakou dobrou loď a pak s touto ukořistěnou lodí obeplout jižní cíp kontinentu a plout do Anglie. Šíleně odvážný plán, ale mohl vyjít. Tichý oceán nebo-li Pacifik se tak nazývá právě proto, že na pobřeží Jižní Ameriky prakticky nikdy nejsou bouře. Je to díky studenému Humboldtovu proudu, který teče od Antarktidy na sever. Stradling tedy měl jistotu, že jej nepotká bouře a bude moci s proudem driftovat na Sever ke Španělským koloniím. To dává smysl. Jenomže Cinque Ports byla v tak mizerném stavu, že se stejně potopila. A Stradling se dostal do pasti. Na ostrůvku těsně u Španělského pobřeží stejně nemohl čekat záchranu a jako piráta jej od Španělů na 99% čekalo ráhno a provaz. Měl neuvěřitelnou kliku, 1% šance se proměnila.

Co to znamená pro dnešního hledače pokladů?

• Celý ten příběh vypadá věrohodně, poklad asi byl ukryt. První Burdenův semafor je zelený.
• Ostrůvek je hodně malý, ta jeskyně nebyla zjevně žádná Macocha, když ji do povětří vyhodily dva soudky prachu. Pobřeží tvoří většinou útesy. Kolik je pláží s podezřelými hromadami kamenů, zjevně u úpatí nějakého útesu, aby tam v minulosti mohla být jeskyně, nebo velký převis? Druhý Burdenův semafor je zelený.

• Třetí semafor – věrohodnost informací je zelený. Stradling neměl důvod lhát, bez něj by poklad nenašli, neměli detektory.
• Čtvrtý semafor – zelený. Možnost vyzvednutí pokladu v minulosti je malá. Stradling se sice snažil zorganizovat výpravu, ale to bylo velmi složité. Potřeboval by k tomu velkou loď schopnou proplout kolem půl světa včetně bouří v Drakeově průlivu, pak se připlížit těsně ke Španělskému pobřeží s přístavem a riskovat, že pokud vás chytnou tak jako piráty pověsí. Taková loď by musela mít dost velkou posádku a ti by chtěli podíly, takže výnos se zmenšuje. Do toho by žádný normální investor nebo kapitán nešel, to už by bylo jednodušší ulovit novou španělskou loď na širém moři odkud se dá případně uprchnout.
• Pátý Burdenův semafor. Ostrov je dnes přírodní rezervací, kam lze za vstupné vstoupit.

• Náklady na hledání jsou přijatelné. Dnes se nemusí plout Drakeovým průlivem, stačí si zakoupit letenku do Quita, pak si zajet na pobřeží a koupit lístek. Možná nějaký malý dron na zjištění perspektivních míst a dobrý detektor. Těch kamenů, co spadly po výbuchu dvou soudků prachu zase nemůže být tak moc aby to bylo mimo dosah detektoru. Šestý Burdenův semafor zelený.

Pokud se do toho někdo dá, tak dobrý lov.