Pevnost Josefov - část 1

Kategorie: Hrady, hradiště a zaniklá místa

V lednu roku 1780 vykoupila císařská komora od knížete z Paaru vesnici Ples a okolní území, po hranici plánovaného dostřelu pevnostních děl byl vykácen lesní porost a za touto hranicí postaven Nový Ples. Tam a do nedalekých Rasošek ale i do dalších míst v okolí byla přestěhována většina obyvatel Plesu; zůstali pouze ti z nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího cípu vesnice (dnes v těch místech jsou Starý Ples poblíž Metuje před pevností a Dolní  Ples za jejím soutokem s Labem.
Na stavbu začali přijíždět řemeslníci z různých míst habsburské říše i okolní Evropy a budovat zde své dílny, spolu s nimi se sem začali sjíždět i obchodníci všeho druhu, začalo najímání dělnictva. Armáda začala připravovat ubytování pro vojáky, kteří zde měli udržovat pořádek, a opravovat opuštěná pleská stavení pro důstojníky, stavební odborníky a úředníky.
Stavba začala 1. května 1780 vytýčením základního bodu pro měřické úkony v místě dnešního náměstí a v prvních fázích pokračovala vyměřováním a přípravnými a terénními pracemi. Obě řeky, Labe i Metuje, byly svedeny do nových umělých řečišť a necelý kilometr před jejich novým soutokem byl mezi nimi prokopán spojovací kanál Tak vznikl pod budoucím severním kolištěm pevnosti umělý ostrov, později opevněný.


ru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V úterý 3. října 1780 byl za účasti císaře Josefa II. slavnostně položen  základní kámen pevnosti. Císař, přespal tehdy v Jaroměři a pak se svým doprovodem odejel.
Materiál na stavbu pevnosti byl dodáván ze širokého okolí. Pískovcové kameny pocházejí především od Dubence a Choustníkova Hradiště, dřevo bylo těženo v lesích v okolí Albrechtic nad Orlicí, Dvora Králové nad Labem, Mostku a Náchoda, cihly se pálily nedaleko Jaroměře (dodnes se tam říká Na Cihelnách). Pevnostní cihly samy se rozměry i hmotností lišily od cihel "obyčejných" 1 cihla váží zhruba okolo 9 a půl kila.
Stavba probíhala za přísných bezpečnostních opatření sledujících především utajení. Všichni, kdo byli na stavbu pevnosti najímání, přísahali v pleském kostele Svatého Jiljí.
Stavbu řídil až do druhé půli srpna roku 1793 osobně generál inženýr Duhamel de Querlonde.Po Duhamelově odjezdu do Vídně byl řízením stavebních prací pověřen plukovník Franz Lauer, který původní projekt doplnil o některé další stavební prvky.
 Stavbu podzemí pak řídil plukovník inženýr Chastelet. Další drobné dostavby a přístavby pak probíhaly průběžně po celou dobu existence pevnosti tak, jak se měnily nároky na obrannou funkci jejích hradebních prvků.
Většina opevnění včetně podkopového obranného systému se stavěla z povrchu , hradby vznikaly postupným obezdíváním a vnitřním zděním navážené zeminy. Jen v některých úsecích byly chodby raženy ve skále, vesměs opukové.
Už při projektování pevnosti bylo zřejmé, že posádka (počítalo se s asi 12 tisíci muži) se neobejde bez nejrůznějších služeb zajišťovaných civilním obyvatelstvem - od různých drobných řemesel či údržby například výstroje přes zajišťování obživy pro vojáky i pro koně až třeba po důstojnická kasina či celou škálu "dámských" služeb pro manželky a rodinné příslušníky vysokých důstojníků. Císař Josef proto už 9. prosince 1782 vydal osidlovací patent, jímž umožnil stavbu civilních budov a pobyt civilistů v pevnosti. Obojí však bylo podmíněno dodržením poměrně striktních pravidel.
Císař Josef II. stavbu několikrát  osobně navštívil a kontroloval její postup r. 1781, 1783, 1784 a 1786.  Poslední návštěva císaře v pevnosti se uskutečnila v září roku 1787. Tehdy stavba pokročila natolik, že pevnost mohla začít plnit svou obrannou funkci. Josef II. tehdy v pevnosti poprvé a naposledy přenocoval, prohlédl si obranné prvky a nechal prověřit funkci některých pevnostních zařízení a nakonec slavnostně zemskému veliteli v Čechách generálu Wallisovi předal pevnost do užívání.
Na stavbě pevnosti se vystřídalo celkem asi dvacet tisíc lidí, z toho okolo jedenáct tisíc vojáků.
Dostavba pevnosti však už pokračovala  pozvolnějším tempem,například pevnostní kostel Nanebevstoupení Páně vznikal v letech 1805 až 1811, novorenesanční radnice se město dočkalo až v letech 1884 až 1886.V úplnosti však pevnost nebyla vybudována nikdy.
Kaiserliche und Königliche Pless Festung (císařská a královská pevnost Ples, jak se oficiálně nazývala),  po deseti letech prací přestala být stavbou a začala žít svým každodenním vojenským  i neméně bohatým civilním  životem.
Její zakladatel se toho však nedožil - císař Josef II. 20. února 1790 zemřel.
Pevnost byla při korunovaci Leopolda na českého krále v roce 1791 povýšena na královské svobodné město a 16. března 1793 císař František rozhodl, aby se napříště "k slavné památce svého vystavitele, jeho císařské a královské Milosti nejmilejšího císaře a krále Josefa II jmenovala (Kaiserliche und Königliche) Josefstadt (Festung) - císařské a královské pevnostní město Josefov.
Pevnost nikdy zcela neposloužila svému účelu, nikdy o ni nebylo bojováno, nikdy se nemusela bránit obléhání či útoku. To předznamenalo  její zánik.Pevnost byla v roce 1888 zrušena.
Vojenská posádka ve městě sice zůstávala i nadále (v letech 1890 až 1908 zde sídlilo jedno ze třinácti sborových velitelství), za první světové války zde byl obrovský, téměř padesátitisícový zajatecký tábor a rakouská armáda většinu hradebních staveb stále střežila, avšak přestala ji pravidelně udržovat, takže objekty začaly poznenáhlu chátrat.
Po osvobození, kdy se Josefov po vzoru nedalekého Hradce Králové chtěl zbavit svých hradeb, aby se tak otevřel průmyslovému rozvoji bylo zbouráno, rozebráno či zavezeno zeminou bylo poměrně dost, prakticky všechny hradební stavby nebo jejich podstatné části s výjimkou pevnostních bran, ty byly zbourány ještě za Rakouska.
Téměř celé století po zrušení pevnosti, začal zájem z řad místních obyvatel o pevnost a hradební objekty přerůstat v aktivní snahu o její záchranu. A tak za poslední léta začala pevnost velmi pozvolna  dorůstat do své někdejší podoby. To, že nikdy nebyla dobývána, ji zachovalo okolo půldruha století neporušenu.
 
Největší současná hodnota Josefova spočívá v tom, že byl zachován a pozdějším vývojem relativně nepříliš poškozený  architektonický celek a jako takový zůstal a nejspíš už navždy zůstane.
V době svého vzniku se však pevnost mohla honosit několika drobnými, avšak významnými prvenstvími, z nichž mnohá zůstala ve středoevropském měřítku zcela bezpochyby unikáty.
Pravděpodobně nejpozoruhodnější na pevnosti je však její podkopový obranný systém. V podobě, v jaké byl proveden v této pevnosti, není znám nikde jinde na světě.
Podzemí je doplněno o řadu účelových prostor (příruční muniční sklady se strážními předprostorami, stanoviště velících poddůstojníků) a o trativodnou soustavu. Jednotlivá patra chodeb jsou vertikálně propojena odvětrávacími šachtami.
Rozsáhlý labyrint různých druhů chodeb dosahoval celkové délky asi 45 km. Chodby byly zřízeny během stavby pevnosti a jsou dokladem technické vyspělosti tehdejších vojenských inženýrů a hlavně minérů, kteří byli ceněnými odborníky.
Pevnost Josefov byla v době po svém vzniku tehdejšími prostředky nezničitelná., přesto jistý účel splnila , na dlouhé desítky let přinesla svému okolí mír.

text jahoda - Phdr.O. Mertliková

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Nechci rejpat, okopírovat doslovně (jen občas něco vynechat) článek, viz: http://kam-na-vylet.cz/detail-josefov-pevnost.html , přitom je tam ještě dole poznámka "Všechna práva vyhrazena. © 2005-2008" a dát pod to svůj podpis..... Já vím, patriotismus, chtělas představit své působiště :-D

Musím tě upozornit,že jsem celý článek konzultovala s ředitelkou městského muzea, použila jsem samozřejmě informace z knih a dostupné dokumenatce. Kdybych to okopírovala jak tvrdíš ( nebo si myslíš ) asi bych nedostala svolení. Paní ředitelka byla tak hodná a pomohla mi s koncepcí článku.

jahodo, já se nechci přít, ani mi to za to nestojí, ale pokud už píšeš, jak Ti ředitelka městského muzea pomohla s koncepcí článku, tak ať to porovná někdo jiný, podívá se na Tvůj článek a na odkaz, co jsem tam dal já a řekne nám, jestli to není doslovně okopírované. Jen jsou tam občas některé pasáže vynechané.........

takže pro úplnost,pani ředitelka publikovala již několik knížek o Jaroměři a Josefovu,když jsem ji přinesla článek vložila do něj některá dobová fakta,a některé věty buď opravila nebo upravila, neo přepsla celé. Odkaz který jsi psal vůbec neznám a já jsem se jako autor pod článek nepodepsala. Na článku jsem pracovala společně s ředitelkou,Elmarovi se to líbilo a chtěl článek zveřejnit

jahodo, mě je to úplně, ale úplně šumafuk. Já jenom, že ten odkaz, co jsem sem uvedl, tak mám v počítači uložený asi rok a půl a jen mě udivuje, že tam máte naprosto stejné né věty, ale celé odstavce. A to do písmene. Ale jak píšu, je mi to šumafuk, kdo to splodil, kdo je autorem a kdo plagiátorem. Pro mě za mě sem piš, nebo kopíruj, co chceš, nebudu se už tím, ani jiným zabejvat.... :-))

Mně to teda osobně jedno není a zeptám se, zda není autorkou. Zjistím a napíšu.

Ach jo jahodo ten článek je moc pěkný :) sám jsem si tohle zažil ale nemá cenu se v tomhle pitvat :) viz.některé moje články kde se tak rylo i do mě :) myslím že jde o to předložit něco zajímavého kolegům hledačům a to se ti povedlo :) jen ti poradím příště ke svému jménu napiš zdroj tj.například internet nebo paní ředitelka a bude klid ..

S Elmarou jsem to vyřešila. Bude dopsána p.ředitelka jako spoluautor.Makala jsem na článku,sháněla data,fotky prostě vše co je potřeba.Byla jsem ráda,že mi p.ředitelka tak vyšla vstříc a možná ještě budou k článku nějaké dobové fotky samozřejmě se souhlasem muzea.Budu mít půjčenou ještě 1 starou publikaci o Josefovu, tak počítám,že budou v článku nějaké úpravy. Připravujeme ještě článek o bitvách v okolí,ale asi použijeme již jenom fakta.Vystihl jsi pravou skutečnost,článek je opravdu zajímavý a nešlo o nic jiného než prezentovat historii Josefova.

Autorství článku je jahody. Celý článek a další které budou nasledovat je konzultovaný s Phdr.O. Mertlikovou. To jenom na vysvětlenou.

Mertlíková, Olga, Císař Josef II. a Josefov. Městské muzeum v Jaroměři, Jaroměř 1991.

Mertlíková, Olga, Josefov. Městské muzeum v Jaroměři, Jaroměř 1987.

Mertlíková, Olga, Příspěvek k historii minových chodeb v Josefově. In: Ročenka knihovny a muzea v Jaroměři I. 1996, Městská knihovna a Městské muzeum v Jaroměři, Jaroměř 1996.

Mertlíkovi, Olga a Pavel, Obranný systém pevnosti Josefov. Jaroměř.



to jsou její publikace :)

Ano správně, pani ředitelka byla velice ochotná a doplnila věci které jsem vůbec nevěděla a pomohla s celou koncepcí článku. Mám ještě hodně co číst,myslela jsem si ,že toho vím dost,ale jenom jsem zírala co všecho ani jako rodák nevím...

Jako novinář mohu sdělit toto: něco opsat od jednoho autora (doslovně), to je plagiát, to se nesmí. Něco opsat od dvou autorů, to už je ale kompilát, to se smí, stejně jako něco opsat a doplnit vlastním textem. V každém případě je nanejvýš vhodné uvést zdroje. To je pak naprosto čisté. Fascinuje mě mj., jak vysokoškolští kantoři zvesela opisují (alespoň za mých studií to tak bylo - a navíc opisovali nedůsledně a blbě), aby pak dnes nasazovali specializované softwary na práce studentů, zdali snad neopisují. Co jsem slyšel, tak nejsnazší způsob, jak na nějaké VŠ vyletět od státnic je, opomenout v diplomce byť jen jediný odkaz. Ale to už je o té holi, kterou vždy někdo chce (nebo nechce) najít. Prostě stačí napsat odkaz na autorství, a je to vyřešeno. Alespoň doufám.

to mně povídej, psala jsem seminárku do teorie a metodiky výchovy. Použila jsem asi deset zdrojů, které jsem poctivě uvedla na konec práce podle normy. Celá seminárka měla necelé tři strany, přitom text byl můj, nic doslova opsané tam nebylo, ale i v textu musely být citace a když jsem vyučující řekla, že prostě nevím jak to vepsat do vlastního textu, tak mně řekla, že jí to nezajímá, že sem tu myšlenku musela někde sebrat. Takže mám všude vypsané autory, sice to vubec neodpovídá, ale paní magistra je spokojená :-))))))

ještě jsem zapomněla perlu, to jsem se fakt smála. Spolužák uvedl do závěru citát od Seiferta a ten mu poškrtala červeným fixem a řekla, ať tam laskavě také doplní citaci :)))

Viky, rád bych věděl, jak by se ta husa tvoje magorka živila v komerční sféře...

to ona by vubec nemohla, protože učí jenom v pondělí a uterý, jinak cestuje :))) proto musíme odevzdat seminárku týden dopředu, aby si to stihla přečíst a když to odevzdáš pozdě, tak ti nedá zápočet a musíš opakovat předmět.Takže bych chtěla vědět, jestli by si mohla takl cestovat u nějaké firmy a pracovat jen dva dny v týdnu

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru