Pevnost Dobrošov

Jednou ze zastávek naší čtyřdenní exkurze se také stala pevnost Dobrošov. Jedná se o rozestavěnou dělostřeleckou tvrz, součást Čs. pohraničního opevnění z let 1935-1938. Význam tvrze Dobrošov byl zanedbatelný. K dokončení alespoň po stavební stránce by bylo zapotřebí ještě téměř jednoho roku. Po Mnichovské dohodě bylo opevnění podstoupeno Německu, jenže Náchod nepatřil do Sudet a naší armádě zde zbylo několik skoro vyzbrojených objektů. Samozřejmě, že armáda věděla, že nemá smysl si vydržovat několik objektů a tak začala rozprodávat jejich vybavení (ne zbraně). Co se týče Dobrošova. Stavební firma zahrnula všechny pracovní šachty, místo vchodového objektu se vybudovala provizorní branka.

Pevnost se nachází necelé 3 km od stejnojmenné obce Dobrošov, v Královéhradeckém kraji na Náchodsku u hranice s Polskem. V podzemí Vás přivítá příjemná teplota 6 °C, návštěvníci mají v omezeném počtu možnost, vypůjčit si teplý oděv v pokladně pevnosti. Prohlídka je trochu fyzicky náročná, vzhledem k počtu schodů, které vedou do podzemí.

Prohlídka začala ve výstavní síni, kde se nachází největší kolekce figurek v Evropě, které ztvárňují Československou armádu z roku 1938, autorem je modelář Lubor Šušlík. Výstava je neustále rozšiřována, v současné době je zde vystaveno cca 1250 figurek. Zde také proběhl úvodní výklad, především o historii pevnosti. V síni jsou vystaveny také mapy, schémata a modely objektů opevnění.

Dále prohlídka pokračuje vstupem do „srubu“ Zelený (rozměry 47x16 m, s tloušťkou stěn a stropu 3,5 m, o kubatuře 5 520 m3 betonu). Návštěvník musí projít přes ochranný příkop. Výklad pokračuje v horním patře, kde se nachází makety houfnic vz.38 ráže 10 cm, které připomínají hlavní výzbroj srubu. Jsou zde také fotopanely, které dokumentují předmnichovské události v ČSR. V dolní (týlovém) patře se nachází prostory určené pro umístění filtračního zařízení, sociálního zařízení, odpadové jímky pro nábojnice a ubikaci.

Z obou pater bylo vidět do výtahových šachet. Při pohledu dolů se nám tajil dech. Dva rychlovýtahy měly propojit podzemní muniční sklady s bojovým patrem dělostřeleckého srubu.

Do podzemí se sestupuje čtvercovým schodištěm (cca 150 schodů).

V podzemí jsou stavebně dokončené muniční sklady, prochází se částí galerie. Nejvíce zajímavé jsou kasárenské prostory. Prohlídka podzemí končí pod pěchotním srubem Můstek. Návštěvníka čeká cca 250 schodů do týlového patra tohoto srubu, ten je zachován v poměrně dobrém stavu, ačkoliv byl devastován. Poškozené je zejména bojové patro. V malé expozici lze spatřit fragmenty projektilů, které mají přímou souvislost s devastací objektu. Jedná se o střelu Röchling, jednu z tzv. tajných zbraní třetí říše. Takováto střela dokáže prorazit několik desítek metrů nadloží a zasáhnout pevnostní kasárna hluboko pod zemí nebo přímím zásahem prorazit 3,5 metru belgického pevnostního železobetonu. Dnes je jisté, že k testování granátů Röchling došlo i na Dobrošově. Objekt N - S 72 Můstek byl postřelován ze vzdálenosti cca 200 metrů a to přímou palbou ( první varianty Röchlingů byly vyvinuty pro palbu nepřímou).

Podzemí- Bylo vyrubáno 1750 m spojovacích chodeb ( v hloubce 20 - 39 m pod zemským povrchem ) a cca 750 m podzemních sálů ( budoucí kasárna, sklady, technické zázemí, ... ). Přibližně polovina z těchto prostor byla vybetonována Z celkové zadávací částky 42, 800.000,- Kčs bylo vyúčtováno po přerušení prací cca 19, 000.000,- Kčs.

Schodiště končí na stropní plošině srubu Můstek a za příznivého počasí se návštěvník potěší krásným výhledem do okruhu až 80 km. Třetí z dokončených objektů srub N-S 73 Jeřáb není běžně přístupný, bývá však otevřen o státních svátcích (viz. otevírací doba). Od srubu Můstek je vzdálen 600 m a dostaneme se k němu po vyznačených trasách. Venkovní stěny objektu nesou stopy cvičných paleb německé pěchoty. Do interiéru vstupu srubu se vstupuje nouzovým otvorem. Třetí z dokončených objektů srub N-S 73 Jeřáb není běžně přístupný, bývá však otevřen o státních svátcích (viz. otevírací doba). Od srubu Můstek je vzdálen 600 m a dostaneme se k němu po vyznačených trasách. Venkovní stěny objektu nesou stopy cvičných paleb německé pěchoty.

Srub Jeřáb byl osazen v září 1938 jednotkou o velikosti 25 mužů. To bylo samozřejmě ve srovnání s plánovanou bojovou hodnotou málo. Plně dokončená tvrz měla totiž disponovat úctyhodnou palebnou silou osmi zbraní Y (10 cm houfnice vz. 38, dvojče se věži, dvě třídělové baterie v dělostřeleckých srubech), dvou 12 cm minometů (v minometné věži), šesti zbraněmi L1 (4 cm protitankový kanón vz. 36, spřažený s těžkým kulometem vz. 37), čtyřmi zbraněmi M (dvojče těžkých kulometů vz. 37), z toho dvě pod betonem a dvě v kopuli, osmnácti zbraněmi N (LK vz. 26 - z toho sedm pod betonem, jedenáct v pancéřových zvonech). Osádka na plných válečných počtech měla čítat 571 mužů a další sílu představovalo jeden a půl roty posilové pěchoty určené k aktivnímu boji na povrchu tvrze či v jejím okolí.

Návštěvníci se mohou také vydat na naučnou stezku, která začíná u dělostřeleckého srubu Zelený, je značena a má dvě trasy. Tu jsme bohužel neabsolvovali, protože nás tížil čas.

Jinak jsme cestovali v počtu asi 120 lidí, což bylo někdy dost nepraktické, protože vznikala pěkná tlačenka =). Největší zážitek byl výstup po schodech, kdy několik účastníků exkurze trpělo závratěmi, a tak ze začátku náš výstup začal svižně, ale po pár desítkách schodů se tvořila schodišťová zácpa. Když jsme konečně vyšlapali, respektive doplazili se nahoru, mnoho z nás mělo pocit, že asi každou chvíli vyplivne plíce. V tento okamžik měli nahoru především nekuřáci=)), kteří nebyli tak rudí a nehekali na celé schodiště. I přes tu ukrutnou zimu, kterou někteří jedinci podcenili (včetně mě), byla tato prohlídka nezapomenutelným zážitkem.

Artefakty z této doby můžete hledat pomocí našich detektorů kovů.

Foto: viky, Petr Kolouch
Text: viky, internet