Pečeť s řeckým bohem Apollónem

Archeologové objevili v Jeruzalémě 2000 let starou pečeť, která nesla podobu boha Apollóna. Majitelem ale pravděpodobně nebyl Řek ani Říman, tvrdí odborníci. Pečeť je vyrobená z hnědého jaspisu.

Jde o neprůhlednou odrůdu chalcedonu, který se vyskytuje v několika barvách. Majitelem nalezené pečeti byl pravděpodobně Žid žijící v prvním století našeho letopočtu a obdivoval věci spojené s Apollónem.

„Nemyslím si ale, že v něho nějak věřil. Byl to podle všeho monoteistický člověk. Líbily se mu ale ctnosti, se kterými byl bůh Apollón spojován. Šlo o světlo, čistotu, zdraví či úspěch. Jsou to velmi pozitivní a neobvyklé atributy. Každý je chce mít,“ uvedl izraelský archeolog Eli Shukron.

Drahokam, ve kterém je vytesaný bůh Apollón, objevili archeologové u základů západní starodávné opěrné zdi, která kdysi obklopovala Druhý chrám židovského lidu, který Římané zničili v roce 70 našeho letopočtu.

Oválná pečeť je poměrně malá. Na výšku má 1,3 centimetru, na šířku něco přes centimetr a tloušťka je asi 0,3 centimetru. Je to teprve třetí taková pečeť, která byla nalezena. Obrázek na ní byl vyhotoven na principu hlubotisku.

Pečeť byla podle archeologů pravděpodobně součástí prstenu, který sloužil jako pečetidlo na smlouvy, dopisy, závěti, dokumenty ke zboží nebo na svazky peněz. Apollón vyobrazený na pečeti má dlouhé vlasy, které mu tečou přes široký krk. Zároveň má velký nos, silné rty a prominentní bradu.

„Je vzácné najít takovou věc nesoucí obraz boha Apollóna na místech, kde žije převážně židovská populace. Když jsme drahokam našli, zeptali jsme se sami sebe, co jako dělá v Jeruzalémě a proč by nosil Žid prsten s portrétem cizího boha. Pravděpodobně se mu skutečně líbilo, s jakými vlastnostmi byl tento bůh propojený a chtěl být s nimi také spojován, proto na ně poukazoval,“ míní archeologové.

Neznámý Žid pečeť vlastnil asi před dvěma tisíci lety. Apollón byl jedním z nejuznávanějších a nejpopulárnějších bohů. Jeho věštírna stála na Krétě. „Ten, kdo drahokam vyráběl, ponechal na vlasech Apollóna žlutozlaté a světle hnědé vrstvy. Zřejmě tak chtěl zdůraznit aspekt světla v božské osobnosti, a také auře, která obklopovala jeho hlavu. Propojení světla a slunce některé Židy fascinovalo,“ uvedl odborník na rytiny v drahokamech Shua Amorai-Stark, který působí na univerzitě v Beerševě.

Video

Zdroje: www.livescience.com