Patnáctiletá dívka našla téměř dva tisíce let starý římský prsten, třináctiletá bronzový depot

Jessica Millingtonová našla v srpnu 2020 stříbrný římský prsten s červeným karneolem ze 3. století. Zobrazuje Nemesis, bohyni spravedlivé odplaty. Řadí se tím k dalším úspěšným nálezcům nové nastupující generace britských detektoristů.

„Nejprve to byl jen takový slabý signál na hranici dosahu. Museli jsme kopat asi 15 cm pod kámen, abychom našli, co detektor kovů zachytil,“ vyprávěla slečna Millingtonová, která nález učinila v přítomnosti otce. „Jakmile prsten absolvuje proces schvalování pokladu, ráda bych ho darovala muzeu, aby byl vystaven pro veřejnost a sdílen s ostatními. Jeho historie je důležitější než jakákoli peněžní hodnota,“ dodala Jessica. 

Dívka patří k nadějné generaci mladých detektoristů, kteří stále častěji nacházejí ztracenou historii v britské půdě. Vědí, že hledání se řídí jasnými pravidly a zákony. Úspěšní hledači pokladů přitom sklízí víc, než jen bohatství v odměnách: „Pro nás je tou nejzajímavější částí historie právě to, co jsme sami mohli objevit. Díky tomu jsme mohli být prvními lidmi, kteří se prstenu dotkli po téměř 2000 letech, “ vyprávěla slečna Millingtonová

Jessica není ve svém úspěchu sama. Loňského září učinila jiná začínající detektoristka životní nález v podobě velkého souboru seker a čepelí z doby bronzové na poli poblíž Roystonu v Hertfordshire. Tehdy třináctiletá žákyně osmého ročníku Milly Hardwicková objevila poklad při své teprve třetí hledačce. Spolu s jejím otcem odkryli nejprve 21 artefaktů. Archeologové následně vykopali dalších 44 předmětů. Všechny pocházejí z doby 1 300 před naším letopočtem: „Kdykoli jdu ven, najdu nějaké věci. Našla jsem pozlacený knoflík a minci královny Alžběty. Je hezké být hodiny na poli. Když dostanete signál, může to být doslova cokoli,“ řekla tehdy Milly Hardwicková. 

Zájem o detekci kovů v posledních letech vzrostl. Zejména od prvního lockdownu v roce 2020. Také loni uvedený film The Dig, vyprávějící příběh archeologa Basila Browna a nález lodi s pokladem Sutton Hoo z roku 1939, inspiroval novou vlnu nadšenců. Jen za poslední rok zaznamenala vláda přes 47 000 archeologických nálezů v Anglii a Walesu, přičemž mezi březnem a květnem bylo do programu PAS Britského muzea nahlášeno více než 6 000 artefaktů.

Ačkoli drtivá většina detektoristů nikdy skutečný poklad nenajde, hledání vnímají jako zajímavý koníček. Každý, kdo najde v Anglii, Walesu nebo Severním Irsku kovový předmět starý alespoň 300 let, je ze zákona povinen to ohlásit podle zákona o pokladech. Předměty mladší než 300 let, vyrobené převážně ze zlata nebo stříbra, záměrně ukryté za účelem vyzvednutí, jejichž vlastníci nebo dědicové nejsou známí, musí být rovněž oznámeny: „Existuje spousta komplikovaných pravidel, takže moje rada každému, kdo v tomto koníčku začíná, je, aby se přidal k nějakému spolku nebo radě,“ vysvětlovala slečna Millingtonová.

Detektorové spolky vždy dodržují dvě zlatá pravidla: Zákaz nepovolaného hledání a respektování vlastnictví pozemku. Všechny nálezy, které jsou právně označeny jako poklad, musí být podle zákona o pokladech také nahlášeny místnímu koronerovi do 14 dnů od nálezu. Porušení zákona může mít za následek pokutu 5 000 liber, trest odnětí svobody až na tři měsíce, případně obojí.

Poklad vždy patří Koruně, nikoli nálezci nebo majiteli pozemku. Zvykem je však uplatnění pravidla „ex gratia“, následná odměna může být významná. Např. v prosinci loňského roku dva detektoristé z Jersey obdrželi podíl z hodnoty 4,25 milionu liber za nález 70 000 mincí z doby železné. To je samozřejmě výjimka. Většina detektoristů se shoduje, že tou největší odměnou je možnost odhalit zapomenutý kus historie…

Roman Němec
Zdroje: telegraph.co.uk, bbc.co.uk, cbc.ca

Stříbrný římský prsten z 3. stol.

Archeologové dokumentují soubor bronzových seker in situ

Část bronzového souboru Milly

Jessica Millingtonová

Milly Hardwicková