Opuštěný a zatopený retardérový jez

V minulém článku jsem Vás seznámil se zbytky Vltavo-Týnské pevnostní linie, která díky velkému poklesu hladiny v Orlické přehradě spatřila po letech znovu světlo světa a dnes bych rád na toto téma navázal. Jak jsem již napsal, jsem velkým milovníkem ztracené Vltavy a proto jsem si díky letošnímu suchu nenechal ujít žádnou, pro mě zajímavou a s historií spojenou část okolo této naší krásné řeky.

Nepůjdeme od posledního místa daleko, neboť necelých 2.5km vzdušnou čarou od Hladné, u samoty Rybárna leží další historicky cenný objekt, který se díky letošnímu poklesu hladiny vynořil z hlubin Orlíku. Tímto velice zajímavým objektem je jez s retardérovou propustí Nový Mlýn, který se nachází pod obcí Doubravka nedaleko Dražíče.

Cca. od roku 1720 stával na tomto místě u Vltavy vodní mlýn, který byl pojmenován Nový mlýn. Ke mlýnu patřilo několik hospodářských budov,jez a přívoz. Čas plynul a mlýn po staletí klapal svou starou známou písničku, ovšem nic netrvá věčně a pokrok nelze zastavit. Začátkem 20.let 20. století projevila správa Schwarzenberského panství zájem o toto místo a po dlouhém naléhání poslední pan otec mlýn Schwarzenberkům nakonec prodal.
V roce 1929 byla na tomto místě tedy vystavěna moderní elektrárna se stejným názvem – Nový mlýn.
Aby přiváděná voda postačila hladovým turbínám, byl jez zvednut na současnou výšku tedy 3m nad tehdejší hladinou. A tak jedna z největších elektráren své doby počala dodávat elektrickou energii do pivovaru v Protivíně.
Při výstavbě jezu bylo samozřejmě počítáno i s plavci (voraři) a tak byla na jezu vybudována 63 metrů dlouhá vorová retardérová propust, která se brzo stala slavnou a vodáky velice oblíbenou a vyhledávanou.

Když se v polovině 50-tých let minulého století začala budovat Orlická přehrada, bylo o osudu elektrárny Nový mlýn rozhodnuto. V letech 1959 - 1960 se počalo s bouráním objektů které měly přijít do záplavy a tomuto neunikla ani elektrárna Nový mlýn. Strojovna byla až k podlaze celá zbourána, kovové díly odvezeny. Vzhledem k tomu, že jez neměl při plánování přehrady lodní dopravě překážet, byl zachován a zatopen.

Koruna jezu má kótu 343,7 m.n.m. Až bude Orlická přehrada zase plná, můžete si snadno spočítat v jaké hloubce tento skvost prvorepublikového stavebnictví odpočívá. Při normální hladině není po zatopeném jezu ani památka a že se zde vůbec něco pod vodou nachází připomene dobrému pozorovateli jen malá betonová budka ležící na druhém břehu pod Údraží, která jen tak tak vykukuje z vody. Tím betonovým objektem je limnigraf, který byl součástí elektrárny. Limnigraf je totiž přístroj k měření a registraci hladiny vodního toku.

Závěrem

Jsem vděčný, že jsem mohl díky letošnímu suchu na vlastní oči spatřit úchvatnou stavbu našich předků, spatřit divokou a nespoutanou řeku která se tak načas vrátila do svého původního koryta a že jsem se mohl s pokorou zaposlouchat do hlasu řeky jenž měl být nadobro umlčen.

Roman