Objevena nejstarší bota severního Německa

Archeologové z dolnosaského státního úřadu pro památkovou péči (NLD ve spolupráci s těžební společností Vechta našli skvěle zachovalou koženou botu. Společně s různými částmi vozu vězela v rašeliništi přímo u staré prkenné stezky vice než 2 000 let.
Archeologické vykopávky na místech historických cest vedoucích napříč rašeliništi přinášejí opakovaně zajímavé nálezy. Nejnovějším přírůstkem je dva tisíce let stará kožená bota ve výborném stavu. Byla objevena při tzv. Bohlenweg Pr 6, která v pozdní době železné procházela velkou slatinou mezi Diepholzem a Lohnem.

Nejstarší známá dochovaná bota severního Německa představuje specifický druh sandálu, který se zapíná na přední straně a drží pohromadě koženým řemínkem. Podobné kožené boty bývaly nacházeny i dříve, zejména na rašeliništích, ale jsou mnohem mladší. Přitom každá z těchto bot je jedinečným řemeslným výtvorem, který byl vyroben na míru jeho nositeli. 
„Vřesoviště dolního Saska jsou tichými svědky mnoha tisíc let historie, jedinečným archivem, kde se zachovaly nejen keramické střepy a kovové předměty, ale také organické nálezy,“ uvedl dolnosaský ministr vědy a kultury Björn Thümler. „Nejznámější jsou lidské ostatky, ale také modly, dlouhé dřevěné cesty a mnoho artefaktů tehdejšího života. Ztracená a po dvou tisících letech znovu nalezená bota je osobním svědectvím o dřívějších časech. Sotva se můžete dostat k lidem té doby poetičtějším způsobem. Je to jedno z těch svědectví, díky nimž je čas hmatatelný, jako byste ho sledovali pod lupou.“

V bezprostřední blízkosti boty byly nalezeny zbytky zlomené osy a další části dřevěného vozíku, zřejmě taženého dobytkem. Osa se rozlomila na dvě části, vůz pravděpodobně spadl z cesty. Snad při pokusu o jeho vytažení majiteli upadla bota, resp. mohla zůstat uvězněna v lepkavém bahně, aby se v něm při takřka ideálních podmínkách zachovala po dalších 2000 let.
Starobylé prkenné cesty jsou jedinečným svědectvím o mobilitě našich předků. Ukazují nám hodnotu, jakou lidé přisuzovali potřebě bezpečných komunikačních cest před tisíci lety. Díky jedinečným podmínkám rašelinišť docházelo ke konzervaci organických materiálů. Zůstaly tak zachovány nejen samotné dřevěné cesty, ale i další unikátní nálezy ze dřeva, vlny nebo kůže, které za normálních podmínek nemají šanci přežít.

Dolní Sasko je na rašeliništní nálezy obzvláště bohaté. Zdejší populace mohla zajistit komunikaci pro čilý obchod a provoz mezi různými regiony pouze za pomocí těchto specifických přechodů. Za účelem překonání kdysi rozsáhlého rašeliniště zde lidé stavěli cesty a silnice ze dřeva po více než 6 000 let. Z Dolního Saska je známo přes 500 takových stezek.
Čtyři kilometry dlouhá promenáda Pr 6 je jednou z nejdelších slatinných stezek na světě. Před více než 2000 lety procházela bažinou mezi Diepholzem a Lohne. Kolem roku 46 př. n. l. byla výstavba této prkenné cesty skutečně velkým staveništěm: Bylo zapotřebí obrovské množství dřeva a velký počet pracovníků, kteří vyklízeli velké plochy v blízkosti staveniště, připravili dřevo, aby ho nakonec obtížně dostali k rašeliništi a mohli stavět přímé linie cest.

Od června 2019 byly úseky cesty opakovaně archeologicky zkoumány v rámci spolupráce mezi NLD a společností denkmal3D, která všechny nálezy digitalizuje. V nejbližší budoucnosti musí 520 metrů dlouhý úsek ustoupit probíhající těžbě rašeliny. V průběhu záchranného výzkumu jsou všechny nálezy fotogrammetricky dokumentovány pomocí laserových skenerů. Cestu tak bude možné navždy zachovat elektronicky díky vysoce kvalitním 3D virtualizacím.

Roman Němec

2000 let staré fošny z dřevěné cesty v rašeliništích

Okdrytá cesta z roku 50 př.n.l..

Kožená bota z rašeliniště podél dřevěné cesty je stará více než 2000 let

Vřesoviště Moore

Zdroje: ndr.de, denkmalpflege.niedersachsen.de, thehistoryblog.com