Objev, který přepíše učebnice: Nejstarší lidské osídlení v Evropě je staré 1,4 milionu let

Mezinárodní tým pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR objevil u Koroleva na západě Ukrajiny nejstarší známé lidské osídlení v Evropě. Až dosud přitom byly považovány za nejstarší nálezy ve španělské Atapuerce, které jsou o 200 až 300 tisíc let mladší. Navíc se jedná o nejsevernější výskyt člověka vzpřímeného na světě. Studie také prvně potvrzuje, že do Evropy přišli lidé z východu, resp. jihovýchodu.

Již před padesáti lety se v místním kamenolomu našly opracované kamenné nástroje, ale teprve nyní bylo možné určit jejich přesné stáří díky matematickému modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou. Na výzkumu spolupracoval čtyři roky tým odborníků z pěti zemí a deseti výzkumných institucí z celého světa. Pro měření byly využity nejmodernější technologie, které propojují různé vědní obory pro poznávání minulosti, přičemž některé byly v archeologii využity vůbec poprvé.

Nejprve byly vzorky kamenných valounů z nejstarší vykopané vrstvy chemicky zpracovány a měřeny vědci z České republiky a Německa ve výzkumném ústavu Helmholtzova centra metodou urychlovačové hmotnostní spektrometrie. Datování pomocí kosmogenních nuklidů je schopné určit stáří až pět milionů let z velmi malého množství atomů.

„Před překrytím kamenů vrstvami spraše a paleopůd vznikly uvedené radionuklidy jadernými tříštivými reakcemi v horninách účinkem sekundárního kosmického záření, které se tvoří v atmosféře působením primárního kosmického záření z vesmíru. Jejich poměr se změnil podle toho, jak dlouho byly zkoumané kamenné valouny z Koroleva uloženy pod povrchem,“ vysvětlil vedoucí studie Roman Garba.

„K výpočtu stáří z naměřených koncentrací kosmogenního beryllia-10 a hliníku-26 jsme použili dva vzájemně se doplňující datovací přístupy. Nejpřesnější výsledky přinesla naše vlastní metoda založená na matematickém modelování, známá jako P-PINI. Tento projekt byl jejím prvním využitím v archeologickém kontextu,“ vysvětloval John Jansen z Geofyzikálního ústavu AV ČR, který dataci sedimentů řešil ve spolupráci s Madsem Knudsenem z univerzity v dánském Aarhusu.

„Víme, že vrstva naváté spraše a paleopůd zde dosahuje hloubky až 14 metrů a obsahuje tisíce kamenných nástrojů. Korolevo bylo významným zdrojem suroviny pro jejich výrobu,“ vysvětloval ukrajinský archeolog a spoluautor studie Vitalii Usyk z Archeologického ústavu AV ČR v Brně: „Na konkrétním zkoumaném místě je zastoupeno sedm časových úseků osídlení, ačkoliv na lokalitě je zaznamenáno nejméně devět různých paleolitických kultur: lidé zde žili od nejstaršího věku až do doby před 30 tisíci lety,“ dodal vědec, který se na výzkumu v Korolevu podílel.

„Náš nejstarší předchůdce, člověk vzpřímený (Homo erectus), jako první opustil Afriku před přibližně dvěma miliony let a vydal se na Blízký východ, do Asie a Evropy. Radiometrické datování prvního osídlení v lokalitě Korolevo zaplňuje nejenom velkou prostorovou mezeru mezi Gruzií a Španělskem s doposud nejstaršími nálezy, ale také potvrzuje hypotézu, že lidé z první vlny osídlení Evropy pronikli z východu nebo jihovýchodu na západ,“ popsal závěry studie Roman Garba a dodal: „Na základě vypočteného stáří, klimatického modelu a pylových dat z terénu jsme identifikovali tři možná teplá meziledová období, ve kterých mohli první lidé přijít koridorem podél Dunaje.“

Město Korolevo s dnešními zhruba deseti tisíci obyvatel leží mezi pravým břehem Tisy a rumunskou hranicí. Prvně je zmiňováno v roce 1262, kdy zde nechal král Štěpán V. Uherský vybudovat lovecký letohrádek, podle kterého město získalo název (v maďarštině „královský dům“). Nicméně okolí města bylo využíváno od nejstaršího paleolitu až do období před 30 tisíci lety. Zajímavostí je, že Korolevo bylo v letech 1920 až 1938 součástí Československa; tehdy jako Královo nad Tisou.

Roman Němec

Zdroje: avcr.cz, archaeology,com, nature.com, theguardian.com

lokalita u Koroleva nedaleko hranic Slovenska

mapa postupu z Afriky přes východní do západní Evropy

Vedoucí výzkumu Ing. et Mgr. Roman Garba, Ph.D.

urychlovačový hmotnostní spektrometr - celkový pohled

urychlovačový hmotnostní spektrometr

rekonstrukce kostry homo erectus

model lebky homo erectus

detail nástroje s jeho původní barvou před zvětráním

detail nástroje starého 1,4 milionu let

silně zvětralý paleolitický nástroj z nejstarší vrstvy

zbytek valounu z datace