Největší římský poklad stříbrných mincí v Bavorsku

Městští archeologové v německém Augsburgu odhalili rekordně velký římský stříbrný poklad. Nádherně zachovalý soubor několika tisíc stříbrných denárů z 1. a 2. století byl spolu s dalšími artefakty nalezen u nejstarší městské čtvrti Oberhausen na místě plánované obytné zástavby.

Přes 5 600 mincí o celkové hmotnosti 15 kilogramů pochází z poměrně rozpjatého období od vlády císaře Nerona v polovině 1. století až po vládu Septimia Severa krátce po roce 200 n. l. V souboru jsou zastoupeny ražby Traiana, Hadriana, Antonina Pia, Marca Aurelia a také Didia Iuliana, který vládl pouhé tři měsíce (březen – červen 193). Posledně jmenovaný stihl razit mnohem méně mincí a jsou proto z celého souboru nejvzácnější.

Augsburg byl založen za císaře Augusta mezi lety 8 až 5  př. n. l. jakožto římský vojenský tábor na březích řeky Wertach nedaleko soutoku s řekou Lech. Jednalo se o nejstarší římskou pevnost v alpském podhůří. Okolo roku 10 n. l. byl dočasný tábor přestavěn na pevnost schopnou pojmout až 3 000 vojáků. Civilní osada kolem tábora se rozrostla a přijala název: Augusta Vindelicorum.

Za vlády Tiberia se stala hlavním městem nové císařské provincie Raetia. Byť po roce 70 zde již žádné legie nepůsobily, město nadále rostlo a prosperovalo. Na konci 3. století císař Dioklecián reformoval císařskou správu a provincii řídil vůdce - dux, nejvyšší vojenská autorita v regionu. Nižší vládní úředníci stále spravovali každodenní občanské záležitosti provincie přímo z Augusta Vindelicorum.

Stříbrné mince byly objeveny nedaleko někdejší římské základny ve štěrku starého říčního koryta Wertachu. Současný tok řeky vede narovnaným korytem vybudovaným v roce 1900. Archeologové zde prozkoumali celou plochu budoucí obytné čtvrti: „Předpokládáme, že poklad byl uložen mimo město Augusta Vindelicum poblíž cesty Via Claudia, která tudy vedla na počátku 3. století. Nikdy nebyl znovu vyzvednut. Úkryt pravděpodobně spláchla řeka Wertach při některé z povodní a mince se tak rozsypaly do říčního štěrku,“ vysvětloval Sebastian Gairhos, vedoucí městské archeologie v Augsburgu. „Prostý voják vydělal na počátku 3. století 375 až 500 denárů. Poklad tedy zhruba odpovídá ročnímu platu patnácti vojáků,“ dodal.

Kromě mincí objevili archeologové ve zbytcích původního koryta  řeky na stovky římských artefaktů. Archeologové prosévali víc než 1 000 metrů krychlových říčního štěrku. Našly se v něm zbraně, nástroje, šperky, nádobí, přes 800 dalších mincí a mnoho dalších artefaktů. Odbornici se domnívají, že všechny nalezené artefakty pocházejí z původní vojenské základny.

Mnohé nálezy jsou silně zkorodované a porostlé konkrecemi po staletích strávených na dně řeky. Nyní budou očištěny, konzervovány a podrobeny bližšímu studiu na univerzitě v Tübingenu. Město doufá, že pro ně najde trvalý domov v novém budoucím muzeu věnovaném římské historii Augsburgu, které ale zatím „stojí“ pouze na papíře. Vybrané mince z pokladu a některé další artefakty nalezené v korytě řeky budou krátce vystaveny ve zbrojnici v Augsburgu na přelomu prosince t. r. a ledna roku příštího.

Video

Roman Němec

Zdroje: augsburg.de, zdf.de, zeit.de