Nejstarší vědecký nástroj Anglie a přístroj, který změnil svět

V nedávné aukci byl prodán pozoruhodný artefakt, který může být považován za nejstarší vědecký přístroj nalezený v Anglii. 712 let starý měděný kvadrant, středověký nástroj pro určení času, nadmořské výšky a také sloužící jako kalendář, byl vydražen za úctyhodných 3,6 milionu korun. Spolu s ním byl za téměř 4 miliony prodán přístroj, který doslova změnil svět vědy a lékařství.

Kvadrant z roku 1311 představuje unikátní spojení historie, vědy a umění. Jeho existence předchází všem ostatním známým datovaným vědeckým přístrojům z Anglie, včetně slavného „Chaucerského astrolábu“ z roku 1326, který je nyní k vidění v Britském muzeu. Aukční síň neodhalila identitu prodejce, který kvadrant zakoupil před více než dvěma desetiletími, protože „si myslel, že vypadá zajímavě“, ale až do letošního roku zařízení nezkoumal.

S rozměry necelých 5 cm v průměru je tento čtvrtkruhový kvadrant dostatečně malý, aby se vešel do kapsy a dlaně. Je vyroben z měděné slitiny s rytinami. Na aversu jsou zakřivené, nestejnoměrné hodinové čáry a kvadrantový oblouk s číslovanými stupnicemi. Tyto rytiny nejenže rozdělují den od východu do západu slunce na 12 částí, ale také odrážejí sezónní změny délky dne. V létě jsou tak hodiny delší než v zimě, což bylo klíčové pro zemědělské práce za denního světla.

Na druhé straně kvadrantu je otočný indexový ukazatel, který sloužil k výpočtu data velikonoční neděle; právě zde je vyryt letopočet 1311. Podobná geniální zařízení se v té či oné podobě používala téměř tisíciletí. Lze je vysledovat až k rukopisu z Bagdádu v 9. nebo 10. století. Město bylo kosmopolitním centrem vzdělanosti, která se do Evropy dostávala přes Al-Andalus, oblast Pyrenejského poloostrova, jež byla mezi 8. a 15. stoletím pod muslimskou nadvládou.

Nález kvadrantu odhalil, že v Anglii existovala starší a sofistikovanější dílna na vědecké přístroje, než se dříve předpokládalo. Poskytuje cenný vhled do středověkého vnímání času a astronomie. James Hyslop z aukční síně Christie's artefakt popsal jako „středověký počítač“ s obrovským významem pro tehdejší společnost: „Středověké anglické nástroje jsou neuvěřitelně vzácné, takže jakékoli nové objevy nesmírně obohacují naše tehdejší znalosti vědy,“ dodal Hyslop.

Kromě kvadrantu byl na aukci prodán i vzácný stříbrný mikroskop z období kolem roku 1700, který patřil Antonimu van Leeuwenhoekovi, jenž se proslavil jako „otec mikrobiologie“. Tento mikroskop s 285násobným zvětšením byl prodán za rekordních 138 600 liber, což je více než 3,9 milionů korun. Leeuwenhoek s jeho pomocí objevil mikroorganismy a jako první pozoroval bakterie, popsal krevní buňky, spermie či svalová vlákna. Mikroskop představuje celosvětově významný milník v historii vědy.

Roman Němec

Zdroje: thehistoryblog.com, smithsonianmag.com, christies.com

Antoni van Leeuwenhoek

detail mikroskopu

detail kvadrantu z roku 1311

zadní strana měděného kvadrantu

avers se šesti nestejnorodými čarami a hodinovou stupnicí