bejt tu nějaká anketa tak tenhle seriál by letos vyhrál a to je začátek roku.
Nejsevernější Čechy 1945, rušná křižovatka východních dobrovolníků a dobrodruhů IV. část
Kategorie: Druhá světová válka
Ve třetím díle našeho seriálu jsem vám slíbil trochu fikce. Nyní tedy předkládám jeden příběh, který se mohl stát a částečně vysvětlit co se dělo po válce:
Sbor národní bezpečnosti Varnsdorf, dne 10. října 1945
Velitelství stanice Varnsdorf.
--------------------------------------------
Čís. jed. 405/1945,
------------------------ TAJNÉ!!!
Okresní velitelství sboru NB
Věc: Zjištění přítomnosti záškodnické organisace Wehrwolf v místně příslušném služebním obvodu
Na přelomu srpna a září tohoto roku bylo v Krkonoších a Jizerských horách rozdrceno několik neznámých skupin W. Tyto skupiny se bojem přesouvají k severozápadním hranicím. Podél hranic dochází ke střetům a k dalšímu rozmělňování skupin W. V Lužických horách opakovaně zachyceno několik neúplných radiových zpráv následujícího obsahu(volně přeloženo):
15. září 1945 – „Oddíl Klein silně narušen, žádáme instrukce….“
20. září 1945 – „Přesuňte se pod kótu 491…. Tábořte do ….instrukce…“
25. září 1945 – „Oddíl Klein rozumí a…. 491 do 5.10.1945 …. Další rozkazy …. Spojka z velitelství….. oddíl Holte…“
Na základě zjištěných skutečností o činnosti neznámé skupiny W „Klein“ poblíž „koty 491“, byla provedena dne 5.10. 1945 rozsáhlá pátrací akce NB. Nedaleko obce Petrovice u Cvikova byla zjištěna neznámá skupina, která tábořila na úpatí „kóty 491“. Skupinu se podařilo překvapit a rozprášit. Cca deset osob uniklo k bývalým říšským hranicím, jedna osoba zabita, v táboře nalezena anténa od radiostanice, několik kusů munice do ruských automatů, součástky ruských uniforem, dále pak potraviny německé výroby, část spálené příručky pod názvem Kleinkrieg. Při pronásledování nalezena pohlednice s vyobrazením vyhlídky Aberg, na které bylo na zadní části napsáno v azbuce „V upomínku na zimu a jaro 1945, Tvá Marusja.“ Jest možno, že poslední nalezený předmět nemá se skupinou W nic společného, neb na pronásledování se podílel i oddíl slavné Rudé armády. Nutno však důsledně prověřit!!! Skupina 3 – 5 osob zaznamenána následujícího dne poblíž Cvikova, kde vypálila dávku z automatu na hlídku NB a Finanční stráže. Nikdo nebyl zraněn, skupina pronásledována k vrchu zvanému Schöber. Skupina zmizela beze stop.
Opatření: Bedlivě sledovat doposud neodsunuté obyvatelstvo v okolí Varnsdorfu. Zesílit činnost hlídek NB, RA a FS. Nutné monitorovat radiové frekvence.
Velitel stanice SNB
v.z. prap. Alois Korbel
Aberg
Sbor národní bezpečnosti Varnsdorf, dne 21. října 1945
Velitelství stanice Varnsdorf.
--------------------------------------------
Čís. jed. 412/1945,
-------------------------
TAJNÉ!!!
Okresní velitelství sboru NB
Věc: Zjištění přítomnosti záškodnické organisace Wehrwolf v místně příslušném služebním obvodu nedaleko Tolštýna
Dne 16.10.1945 zadržen neznámý muž německé národnosti na křižovatce poblíž obce Jiřetín. Místní hlídkou zastaven na motocyklu bývalé německé branné moci, bez poznávací značky. K zastavení bylo užito několika výstřelů z automatu. U muže nalezena pistole r. 9 mm německé výroby, dva zásobníky, zapalovač, cigarety a aktovka s elektrickým článkem. Muž lehce pádem zraněn, před odběhnutím pozřel neznámou listinu. Na velitelství stanice ve Varnsdorfu podroben protokolárnímu výslechu. Výslech trval cca 8 hodin. Po 3 hodinách se muž doznal, že jest spojařem bývalé německé branné moci v hodnosti poddůstojníka, jménem Wili Knapp. Dále se doznal, že pochází z nedalekého městečka K. Lípa, kde před válkou bydlel a pracoval. Prověřeno zdejším oddělením NB v K. Lípě. Osoba pod jménem Wili Knapp, nar. 21.8. 1915 skutečně pobývala před a během války v K. Lípě. V posledních měsících války měl jmenovaný padnout. Dalším výsledkem rozsáhlého výslechu bylo doznání k příslušnosti k organisaci W s velitelstvím v Drážďanech. Veden jako spojka se skupinami Holte a Klein. Dle Knappovi výpovědi měl být zbytek skupiny Klein o velikosti asi šest mužů kontaktován skupinou Holte na blíže nezjištěné kótě. Skupiny měli rozkaz okamžitě vybudovat novou síť W a působit v pískovcových údolích vhodných pro další zachycení W. K plánovanému přesunu skupiny Klein mělo dojít dne 24.10.1945 ve večerních hodinách. Knapp dále prozradil přesnou frekvenci vysílání velitelské vysílačky z Drážďan a den 20.10.1945. Skupině po posledním rozprášení schází článek do vysílačky a proto bude po přenosu zakopána k pozdějšímu vyzvednutí.
Dne 20.10.1945 zachyceno armádním odposlechem následující hlášení nepřátelské vysílání organisace W:
„Dne 25.10.1945 přechod na kótu K, severně od Böhm. Kamnitz, sraz se skupinou Holte, doplnění munice a potravin, k dispozici místní obyvatelstvo ve Varnsdorfu pan K. dle dispozic. Skupina nesmí budit pozornost. Přesun lesem v nočních hodinách, vyhnout se střetu s hlídkami a místním obyvatelstvem, k odpočinku využívat opuštěné vojenské objekty po ČS branné moci z roku 1938. Při setkání a kontaktu, vzájemně bílá světlice dle dispozic!!!
Hodně zdaru, Heil Hitler!!! „W“ Dresden.
Pozn. Nepotvrzovat příjem, v žádném případě nepotvrzovat příjem!!!“
Opatření: Bedlivě sledovat doposud neodsunuté obyvatelstvo v okolí Varnsdorfu. Zesílit činnost hlídek NB, RA a FS. Vyžádat hlídky Rudé armády. Vyhledat a uzavřít kótu K severně od Č. Kamenice. V případě zjištění pohybu směrem ke kótě, sledovat skupinu Klein ke kotě. V žádném případě nezahájit střet a vyčkávat. Prosím o aktivaci všech složek ke dni 24.10.1945
Velitel stanice SNB
v.z. prap. Alois Korbel
Sbor národní bezpečnosti Varnsdorf, dne 21.října 1945
Velitelství stanice Varnsdorf.
--------------------------------------------
Přípis k Čís. jed. 412/1945,
----------------------------
TAJNÉ!!!
Okresní velitelství sboru NB
Věc: Zjištění přesné totožnosti zadrženého příslušníka organisace W, W. Knappa z K. Lípy
Dne 20.10.1945 byl jsem informován velitelstvím slavné Rudé armády ve Varnsdorfu, že výše jmenovaný Wili Knapp, nar. 21.8. 1915, byl příslušníkem německé branné moci v hodnosti Unteroffizier od r. 1942. V roce 1938 se aktivně podílel na rozpadu ČSR ve zdejším kraji. Za bojové zásluhy na východní frontě byl vyznamenán ŽK I. a II. st.. Umí plynně česky, německy a částečně rusky. Důležité!!! Jmenovaný údajně od února 1945 navštěvoval tajný kurs, který byl zřízen u Leitstelle Bautzen, Hussarenkaserne, Frontauklärungstruppe 104 a 203 PAO A Ic. Podle vyšetřovacích orgánů Rudé armády, jest nutné mít na paměti, že kursem mělo projít několik občanů ukrajinské a ruské národnosti!!! Dále pak další národnosti – např. polské a finské!!! Proto do akce nebude zapojen žádný oddíl Rudé armády, na velitelském stanovišti bude k dispozici Kpt. Zacharov.
Jmenovaný měl padnout v boji s polskými vojsky na konci dubna, či začátkem května u Bautzenu.
Opatření: Věnovat taktéž zvýšenou pozornost osobám výše uvedených národností, které se neprokážou platnými doklady. Provést další důkladné výslechy zadrženého ve vztahu k onomu kursu!!!
Velitel stanice SNB
v.z. prap. Alois Korbel
Sbor národní bezpečnosti Varnsdorf, dne 22. října 1945
Velitelství stanice Varnsdorf.
--------------------------------------------
Čís. jed. 413/1945,
-------------------------
TAJNÉ!!!
Všem stanicím sboru NB v okrese
Věc: Žádost o uvolnění posil ze všech stanic v okrese na „akci Kaltenberg“ dne 24.10. 1945
Na základě výslechu zadrženého příslušníka Wehrwolfu W. Knappa z K. Lípy a po konzultaci s Krajským velitelstvím sboru NB, vás tímto žádám o uvolnění všech volných příslušníků NB k provedení obkličovací akce na zajištění oddílů organisace W. Předpokládaný počet W by se měl pohybovati asi okolo do 20ti osob. V první fázi jest nutné zajistit první skupinu W nedaleko Č. Kamenice poblíž vytypované kóty Kaltenberg a to dne 24.10.1945 v odpolední, nebo podvečerní době. Druhá skupina W by měla býti zajištěna k ránu dne 25.10. 1945. Jest nutno uvážit každé užití zbraně, tak aby nedošlo k vyzrazení akce. V případě spatření světlice u kóty Kaltenberg, odpoví velitel opatření stejnou barvou. Toto bude dáno přesnými dispozicemi.
Do akce se zapojí posily z řad vybraných příslušníků Finanční stráže a armády. Jest nutno se míti na pozoru před osobami jiného slovanského původu a z Pobaltí!!! Taková osoba se může vydávat za totálně nasazeného dělníka a pokud nebude mít platných dokladů, tak okamžitě zadržet.
Velení nad akcí přebírá vel. stanice SNB Varnsdorf!!!
Velitel stanice SNB
por. Alois Lochman
Tolštejn
Sedím v prázdném domě na Tolštejně. Všude vládne klid, zmar a prázdnota. V okolí je spoustu prázdných domů. Pohrávám si s nožem a přemýšlím kam se řítíme pět měsíců po válce. V hlavě se mi honí dění z posledního měsíce. Naše skupina Klein byla rozprášena a my čekáme jak smečka vlků v lese. Jediné co nás spojuje z civilizací jsou prázdné domy v okolí a jedna zpráva z velitelství v Drážďanech. Myslím, že i dole ve Varnsdorfu nás odepsali. Moji společníci Voloďa a Valer si popiskují ruské častušky. Jeden je Rus a druhý Ukrajinec. Oba jsou mladí a už mají toho tolik za sebou. Voloďa přišel z Karlových Varů, přímo od generála Vlasova. Prý za trest a v Budyšínu se mu každý vyhýbal. Valer to byl smrkáč, ani kurz neprodělal. Byl k nám přidělen pro znalost jazyka na konci dubna. Často se chlubil, že zabil několik Poláků v Sasku a byl za to vyznamenán. Příjmení neznám a ani nechci. Hans Rabe, náš spojař sedí na Tolštejnské zřícenině a sleduje okolí. Je šest hodin a čekáme a signál k pochodu od skupiny Holte. Máme se přesunout ke kótě Kaltenberg.
Z myšlenek mě vytrhává Hans, vtrhl do místnosti a křičí na mě. „Ještě není konec, skupina Holte dala signál a hned dvakrát.“ Dávám mu rozkaz zakopat bezpečně nepotřebnou radiostanici a povel k přípravě na odchod v devět hodinu večer. Všichni balí a Voloďa se neustále shání po nějaké pohlednici, stále se nás ptá jestli jsme ji neviděli. Trvá to měsíc, ale on to nevzdává. Divím se mu, kvůli jedné pohlednici tolik povyku.
Asi na dvě hodiny usínám, poté mě probouzí Hans a my vycházíme do tmy a nejistoty...
Mapa
Cesta ubíhala pomalu, míjeli jsme staré průseky a české předválečné pevnůstky. Asi každou hodinu a půl odpočíváme. Vytahuji kompas a kontroluji směr. Hans říká, že odpověděl také na signál. Zbývají nám pouze dvě světlice. Rozhoduji, že musíme vystoupit na kótu a ujistit se o správném místě. Počasí a terén je neúprosný. Přicházíme k malé vísce, v dálce vidíme pouze jedno malé světlo, jinak tma jako všude okolo. Po půlnoci dorážíme na úbočí kóty. Všude je mlha. Teď už vím proč se této kótě říká Kaltenberg. Šplháme po kamenném poli asi půl hodinu, bloudíme a začíná se projevovat únava. Nahoře je doslova boží dopuštění – vlhko, mlha a zima. Najednou ze tmy vystupuje ocelová konstrukce rozhledny. Nedaleko nacházíme malé opuštěné stavení. Dávám povel k odpočinku a vaříme čaj. Radíme se co bude dál.
Kaltenberg
Asi po hodině odpočinku sestupujeme zpět na úbočí vrchu, protože v mlze není nic vidět. Zde ležíme promočeni do půl osmé ráno. Když je mlha částečně pryč, tak se znova podívám do mapy a s Hansem se radíme kam sestoupíme...
Sestupujeme k okraji lesa a velím k zaujetí pozice. Čekáme dalších deset minut a já sleduji scenérii pod námi v údolíčku...
Náhle vylétá světlice nad stromy a Valera odpovídá výstřelem světlice.
Vycházíme na mýtinu a najednou se začínají objevovat postavy, nejsou to však naši, ale hlídka četnictva a nebo armády. Utíkáme do údolí. Cestou padají výstřely. Dobíháme k opuštěnému domu a na nedaleké křižovatce je další hlídka. Zrada – past!!!
Odrážíme palbu, Voloďa to koupil a leží na zemi. Musíme reagovat rychle. Kryji Hanse a Valeru. Přebíháme do nedalekého lesa. Za námi to pálí a Velera to taky koupil. Hans se ho snaží odtáhnout, ale já na něj křičím, že je po něm a brzy bude i po nás pokud nezmizíme. Běžíme západním směrem do údolí, za námi jsou slyšet psi.
Hans i já odhazujeme zátěž, pronásledování trvá osm hodin. Schováváme se jako zvěř, tu a tam je opět slyšet štěkot a tak musíme chvíli brodit údolní říčkou. Naše pronásledovatele jsme setřásli. Docházíme na lesní křižovatku, sotva se držíme na nohou.
Zastavujeme a s chutí kouříme rychle cigaretu, vše už nám je jedno, snad už jen aby to skončilo. Hans je u konce svých sil a tak se rozhodujeme, že se rozdělíme.
Já odcházím a Hanse už jsme nikdy neviděl...
Lesní cestou se po hodině dostávám k nějaké vesnici, náhle jsem obstoupen hlídkou četnictva. Veškerý odpor je marný...
Sbor národní bezpečnosti Varnsdorf, dne 26. října 1945
Velitelství stanice Varnsdorf.
--------------------------------------------
Čís. jed. 415/1945,
-------------------------
TAJNÉ!!!
Všem stanicím sboru NB v okrese
Věc: Ukončení všech opatření v rámci „akce Kaltenberg“
Tímto vyrozumívám veškeré útvary o ukončení akce Kaltenberg. V rámci akce zadržena v podvečerních hodinách dne 24.10.1945 skupina 5ti osob německé národnosti. Osoby byly vyzbrojeny automaty a puškami. Na výzvu se okamžitě vzdali. Dva zadržení muži těžce ranění, jeden lehce.Celkově celá skupina působila zuboženým dojmem. Podrobeni v Č. Kamenici výslechu. Souhrnná zpráva se očekává.
V ranních hodinách. Okolo osmé hodiny dne 25.10.1945 proběh střet s další skupinou W, pravděpodobně zbytek sledované skupiny Klein. Na výzvu ke složení zbraní skupina nereagovala. Skupina se dala na útěk do nedaleké obce Studený, kde narazila na hlídku SNB z Č. Kamenice. Po krátké přestřelce nalezen jeden mrtvý muž u domu čp. 32. Další nalezen v lesním prostoru poblíž říčky Kamenice. Do pátrací akce se zapojilo asi 20 příslušníku SNB a FS. Došlo k nasazení psů, ale zbytek skupiny zmizel v labyrintu skal. V podvečer dne 25.10.1945 zadržen hlídkou SNB K. Lípa neznámý muž německé národnosti. Reagoval na výzvu, byl zadržen a převezen do Varnsdorfu k výslechu.
Opatření: V rámci hlídkové činnosti věnujte pozornost jedné, či dvěma osobám ze skupiny Klien.
Vyslovit poděkování všem útvarům SNB, FS a armády zapojených do akce.
Velitel stanice SNB
por. Alois Lochman
Sbor národní bezpečnosti
Velitelství stanice Varnsdorf
---------------------------------
P r o t o k o l
Sepsaný dne 26. října 1945 na stanici SNB ve Varnsdorfu za přítomnosti:
Por. Aloise Korbela a Vrchní stržm. Josefa Vajgela, místního antifašisty Waltra Posselta, jehož účelem jest výslech:
Rollanda S t e p k e h o ,
nar. 21.7. 1915 v České Lípě, okres Č. Lípa, posledně bytem Č. Lípa, Langstrasse 54, syn pobaltského němce a obchodníka Franze Rollanda Stepke a Anelise Stepke, roz. Lippertové.
Jmenovaný byl bývalým občanem ČSR, v roce 1938 se podílel ve zdejším regionu na rozpadu republiky. Po Mnichovu odchází za prací na území říše. V roce 1941, po přepadení sověts. svazu dobrovolně nastupuje do německého Wehrmachtu, konkrétně k Inf. Regimentu 105. V zimě 1944/45 jest zraněn a léčen do konce ledna 1945 v Breslau. Hovoří a rozumí česky, německy a částečně rusky.
K věci uvádím, že koncem února jsem byl evakuován z Breslau do Bautzenu, kde jsem byl kontaktován kapitánem Abwehru, kterého neznám jménem. Tento mi nabídl, že prodělám kurs pro záškodníky. V téže době mi byl udělen ŽK II a bylo mi sděleno, že ke své rotě se již nevrátím. Nabídku jsem přijal dobrovolně a bez nátlaku. Důležitá byla částečná znalost ruského jazyka a úplná znalost češtiny. Kurs jsem absolvoval u Leitstelle Bautzen, Hussarenkaserne, Frontauklärungstruppe 104. Někdy koncem března 1945 došlo k zařazení do kursu několika Rusů, Ukrajinců a pobaltských němců. Údajně měli přijet z K. Varů. V kursu jsem měl možnost viděti několik žen, jednoho estonce od zbraní SS a Fina. Já dostal na starost jedno družstvo složené z východních cizinců. Mým zástupcem byl němec, desátník Rudolf Hinze. Já jsem dosáhl hodnosti Unteroffizier (poddůstojník).
V druhé polovině dubna 1945 došlo v oblasti Bautzenu k prudkým bojům. Kurz měl být zařazen do boje, ale k tomu již nedošlo. Moje družstvo bylo odsunuto do oblasti Lužických hor, kde se podílelo na zakopávání zásob pro činnost Wehrwolfu. Jediné místo na které si vzpomínám bylo pod jedním vrchem nedaleko vrchu Šebr, poblíž Nové Huti. Dostali jsme rozkaz k přesunu kursu do Doks u Máchova jezera. Nejprve jsme se však měli vybaviti proviantem, výstrojí a výzbrojí. Cizinci měli býti vybaveni sovětskými výstrojními součástkami a zbraněmi. Z důvodu nedostatku však k tomuto došlo pouze z poloviny. Konec války 9.5. 1945 nás zastihl na přesunu z Liberce do Doks. Podle posledních příkazů jsme se měli nechat přejít frontou a k zásobování využívat zdrojů z řad místního obyvatelstva. V lesích a horách jsme čekali na instrukce do poloviny června, vyhýbali jsme se střetům a vydávali se za totálně nasazené dělníky. Několikráte jsem překročil hranice bývalé sudetské župy, za účelem obstarání zdroje do radiostanice a kvůli instrukcím z Dresdenu. Naše skupina podnikla několik žhářských výpadů v regionu. Na konci srpna začali docházet potraviny ukryté v lesích a taktéž místní obyvatelstvo bylo již ze značné části odsunuto do říše. Nebylo možné se dále udržeti a proto došlo ke sloučení se skupinou Klein z Krkonoš. Na základě instrukcí z Dresdenu, mělo dojít ke sloučení se jinými skupinami. V oné době nás bylo asi 30 osob. V polovině září byla naše skupina Klein napadena a rozprášena nedaleko Cvikova. Já a další tři jsme se vydali vlastní cestou. Jednalo se o radistu němce jménem Hans Rabe, dva mladé slovany - ukrajince Valerie a rusa Voloďu. Posledně dva jmenované znám pouze podle jména. Ve Varnsdorfu se nám podařilo kontaktovat místní spojku a ta nám pomohla se spojiti s velitelstvím v Dresdenu za účelem sloučení se skupinou Holte. Společně jsme se měli zachytit v údolí řeky Kamenice a podnikat výpady do okolí. Jeden měsíc se nám dařilo přežívati v lese nedaleko N. Huti. Podle poslední instrukce od motospojky mělo dojít ke sloučení se skupinou Holte na úpatí vrchu Kaltenberg ve dnech 24. - 25.10.1945. Přibližně v téže době jsem pojal jisté pochybnosti o našem poslání a pomýšlel jsem na to, že se vydám do rukou zdejších orgánů.
V podvečer dne 24.10. 1945 hlásil pozorovatel na Tollensteinu, že spatřil na jihozápadě dvě světlice. Poslední dva dny jsme se vyhýbali kontaktu s okolím a proto jsme se odebrali večer dne 24.10.1945 pěšky k vrchu Kaltenberg. Vybaveni jsme byli částečně civilními a vojenskými součástkami(pozn. ruskými a německými). Vyzbrojeni jsme bili jedním automatem sovětské výroby, jedním německým a dvěma puškami. Já jsem měl ještě pistoli a dalekohled. K orientaci nám sloužila jakási stará čs. vojenská mapa a kompas.
K věci dále uvádím, že jsme okolo půlnoci dorazili na vrch Kaltenberg, kde se tyčí stará rozhledna. Pozorováním okolí jsme setrvali do ranních hodin, kdy jsme vystřelili bílou světlici. Na tuto nám bylo odpovězeno, ale při vyjití pod úpatí vrchu jsme byli napadeni čs. ozbrojenými orgány. Valerii byl usmrcen a my unikli do nedalekých skal, Voloďa utrpěl zranění, kterému podlehl. Pronásledování trvalo několik hodin. Následně jsme se u nějaké obce rozdělili a já se rozhodl, že se vrátím, ale v Chřibské jsem byl zadržen. Co se stalo s mými soukmenovci nevím. Radiostanice jest zakopána na úpatí Tollensteinu.
Více nemám k věci co k podotknutí.
Po přečtení souhlasí vše s tím, co bylo mnou vypověděno.
Varnsdorf, dne 27. října 1945.
Zapisovatel: Svědci: Vyslýchaný:
----------------------- ----------------------- ------------------------
Pár slov závěrem...
Poslední část našeho seriálu se nesla ve znamení lehké fikce, podobnost postav je zcela náhodná a fotografická část byla vytvořena příznivci vojenské historie.
Článek tímto věnuji všem detektorářům a příznivcům historie, kteří mají svůj cíl v hledání a bádání v zapadlých koutech méně známé historie.
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Přečteno jedním dechem Nevím zda Himmelstoss něco píše běžně, ale minimálně pro LP by měl rozhodně ještě něco napsat Velká škoda je, že článek nejde palcovat, v tomto případě nejlépe i vícekrát
Bylo to skvělé čtení a to i po několikáte, když jsme se snažil převádět "úřední" dokumenty do našeho redakčáku. Těším se na další články
Super čtení,přečteno jedním dechem......
Jsem rád, že i poslední článeček se líbil - berte to jako odlehčení ve štylu Zánik samoty Berhof ... Když jsme tehdy šplhali na Studenec v noci, tak jsem netušil, že ráno budeme opravdu vypadat jako tlupa banderovců... Šlo jen o to udělat pár fotek pro jeden náš projekt... Na konci jsme byli rádi, že jsme se dostali na pevnou zem, páč jsme měli z nočního pochodu vykloubené nohy ...
I když nejsem válkař, velice oceňuji ! Ve Varnsdorfu mám kořeny a toto vyprávění mi připomnělo vyprávění starých které jsem o prázdninách poslouchal s otevřenou pusou... Klobouk dolů a pomyslný palec !
http://www.valka.cz/clanek_13493.html
Opět moc pěkné čtení. Škoda, že nejdou dávat palce.
sarahluo?? Já myslel, že tyhle kecy chodí jen jako spam do mailu
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.