Napoleonští vojáci u Kaliningradu

Vědci zkoumají pozůstatky napoleonských vojáků, které byly v roce 2006 nalezeny u  Kaliningradu. Podařilo se jim vytvořit 3D model obličeje jednoho z nich. Zjistili, že utrpěl závažná poranění, se kterým přežíval až dva měsíce.

V mezinárodním týmu vědců, kteří pozůstatky napoleonských vojáků zkoumají, jsou odborníci z Francie, Německa, Kanady a Ruska. K výzkumu si vybrali vojáka, který utrpěl vážné zranění šavlí v obličeji. Byl pohřbený v masivním hrobu u Kaliningradu, který byl v době napoleonských válek hlavním městem východního Pruska. Vojáci tam pobývali kolem roku 1812, kdy se Napoleon pustil do ruské invaze s katastrofálními následky.

Masový hrob vojáků byl nalezen v Kaliningradu v roce 2006 během výstavby nových nemovitostí. Zkoumali ho pracovníci Archeologického ústavu Ruské akademie věd. V dotčené oblasti je znám tucet dalších masových hrobů, ve kterých se nalézaly pozůstatky asi 600 lidí. Že šlo o vojáky ze slavné Grande Armée naznačují vojenské knoflíčky, oblečení, boty a mince, které archeologové našli ve vykopaných jámách. Kosti studovali odborníci z francouzsko-ruské laboratoře. Přibližně na jedné ze šesti koster našli stopy vážnějšího zranění. Vědci se snaží zjistit, jakým utrpěním si vojáci museli projít.

Ve svém výzkumu se zaměřili především na kostru již zmiňovaného mladíka. Když zemřel, bylo mu teprve okolo dvaceti let. Vědecký tým vedl Dany Coutinho Nogueira z pařížské univerzity. Voják pravděpodobně utrpěl poranění šavlí. Měl šrámy v oblasti lebky, dolní čelisti i nosu.

Vědci použili k výzkumu například CT, kterým se prokázal růst nových kostí v poraněných částech hlavy. „Právě proto jsme usoudili, že voják žil ještě šest týdnů až tři měsíce poté, co byl zraněn,“ poznamenal Coutinho Nogueira. Pomocí 3D softwaru se podařilo „odstranit“ úlomky kostí v obličeji. Digitální technologie 21. století jim prakticky umožnila rozptýlit lebku a zrekonstruovat tvář, jak vypadala před a po zranění. Vědci při rekonstrukci vycházeli z velikosti kostí Francouzů podobného věku a vzrůstu zkoumaného vojáka. „Byl pravděpodobně zraněný během bojů proti ruským vojskům. A to těžkou šavlí používanou v tomto období,“ tvrdí Coutinho Nogueira.

První rána podle všeho šla zezadu do hlavy. Vědci se domnívají, že voják i jeho protivník zřejmě jeli na koni. „Odpovídá tomu razance úderu, která je v takových případech logicky vyšší. Protivník vojáka nejspíše dostihl z levé strany,“ poznamenal vědec. Vojáka léčili podle všeho ve francouzské vojenské nemocnici v Kaliningradu, protože masový hrob se nacházel v její blízkosti. „Je možné, že měl tyfus nebo jiné infekční onemocnění, na které ještě několik týdnů po zranění v boji umíral,“ míní Coutinho Nogueira.

Zdroj: www.forbes.com, www.buzzfeednews.com