Nalezený kufr plný nedoručených dopisů je přímým okénkem do života lidí Evropy konce 17. století

Četli jste někdy staré dopisy? Vzkazy, přání, prosby, příběhy a starosti obyčejných lidí, kteří již dávno prožili své životy a přesto jejich slova stále v dopisech žijí? Při jejich čtení lze cítit naléhavost, strach, smutek i radost – podle toho, co v nich autor píše – bez ohledu na uplynulá staletí. Je to vždy velké dobrodružství. A u jednoho takového, díky nedávno „objevenému“ kufříku s 2 600 dopisy, můžete být i vy!

Z této doby jsou běžně zachovány dokumenty významných lidí nebo úřadů. Avšak dopisy a příběhy obyčejných lidí mnoha profesí, vrstev a zájmů jsou unikátním vhledem, doslova strojem času do dosud „neodhalené“ Evropy konce 17. a počátku 18. století. Z již dříve otevřených 2 000 dopisů směřovaných do Haagu z celé Evropy, je dosud 600 dopisů nerozpečetěných. Za pomoci skeneru a počítačové tomografie jsou postupně dopisy dešifrovány i bez otevření, dále digitalizovány a vbrzku budou k dispozici veřejnosti online.

Co objevu předcházelo

Když hudební a literární historička Rebekah Ahrendtová, která se zabývá studiem divadelního umění přelomu 18. století před časem narazila v jednom francouzském časopise z roku 1938 na zmínku o kufru plném nedoručených dopisů, okamžitě rozjela vzrušující pátrání. Tehdy ještě nevěděla, že je na stopě opravdovému pokladu v podobě přímého historického svědectví 2 600 dopisů, vyprávějících 300 let staré události ze života a pohledem lidí mnoha společenských vrstev, vyznání a zemí!

Dopisy byly shromážděny haagským poštmistrem Simonem de Brienne a jeho manželkou Marií Germain v letech 1680 až 1706. Simon se narodil se ve Francii; byl sloužícím Ruprechta Falckého, mladšího syna Fridricha Falckého. V roce 1669 se přistěhoval do Haagu, kde o 7 let později získal místo poštmistra. V té době byl současně komorníkem Viléma III. Oranžského. Když se Vilém stal králem Anglie, Skotska a Irska po Slavné revoluci roku 1688, odešel de Brienne do Anglie s ním jako jeho důvěrník a pozdější správce garderoby Kensingtonského paláce. Simonova manželka Marie mezitím převzala poštmistrovské „žezlo“ v roce 1886. Když později de Brienne svůj úřad prodal za 1550 liber a soudek nejlepšího burgundského vína, vrátil se zpět do Haagu.

Soubor představuje výhradně dopisy, které z mnoha různých příčin nemohly být doručeny – ať již z důvodu nezastižení adresáta v místě nebo jeho záměrným odmítnutím dopis převzít... Tehdy totiž musel za doručení dopisu platil příjemce, nikoli odesílatel. Velká část dopisů byla tedy prakticky nedoručitelná. Většina poštmistrů takové dopisy ničila, ale de Brienne je z nějakého důvodu schraňoval. Celý soubor se shodou různých okolností zachoval a v roce 1926 byl darován haagskému poštovnímu muzeu, kde však ležel bez povšimnutí až do současného objevu Rebeky Ahrendtové...

Napříč společenskými vrstvami lidí tehdejší Evropy

Uložené dopisy byly posílány v době neustálých válek a politických třenic, které se odrážely v celé Evropě. Velká část dopisů je událostmi poznamenána, pisatelé v nich pod tlakem z nejisté budoucnosti sděluji často velmi osobní pocity a dojmy. Mnozí z autorů dopisů byli exulanti, např. Hugenoti, prchající před náboženským pronásledováním za Ludvíka XIV. Ale také milenci, kteří si slibují věrnost a lásku nebo obchodníci, špioni, úředníci, řemeslníci, umělci. A v tomto ohledu jde o naprosto unikátní sbírku.

David van der Linden z Univerzity v Groningenu k tomu řekl: "Většina dobových dokumentů zaznamenává pouze aktivity elit - aristokratů a jejich byrokratů nebo bohatých měšťanů či obchodníků. Ale tyto dopisy nám odhalují zcela nové informace napříč celou evropskou společností 17. století. Jsou to příběhy obyčejných lidí, jejichž záznamy vlastně normálně neexistují, tudíž tohle je fantastická příležitost "slyšet jejich historické hlasy".

Příkladem jeden z již dávno otevřených dopisů, který byl směřován židovskému obchodníku v Haagu. Byl zaslán jménem "společné přítelkyně", holandské operní pěvkyně, která byla s obchodníkem pravděpodobně těhotná: "Píši jménem své přítelkyně i mým. Jakmile opustila operní společnost v Haagu a vydala se do Paříže, došlo jí, že udělala velkou chybu. Nyní potřebuje Vaší pomoc, aby se mohla vrátit do Haagu. Snadno můžete uhodnout pravou příčinu jejího zoufalství. Nemohu se obšírněji rozepsat k tomu, co bych Vám chtěla říci, bylo by toho příliš. Spokojím se s myšlenkou, že jí pomůžete zpět do života tím, že obstaráte její návrat.“

Dopis však byl označen jako "Neit hebben", což znamená, že obchodník (a předpokládaný otec dítěte) jej odmítl přijmout.

Široké spektrum ke zkoumání

Mnoho z dopisů věrně zachovává styl mluveného slova, často nespisovně, bez interpunkce, v různých dobových nářečích. Ale není to jen obsah dopisů, které jsou v zájmu historiků.  Odborníci také studují papír, inkoust, celé poštovní systémy, ekonomiku a další. V souboru sbírky nacházejí jedinečný zdroj ohromného množství informací z konce 17. a počátku 18. století. Brienne do kufru uložil také své poštmistrovské záznamy. což historikům umožňuje další unikátní pohled do chodu tehdejší pošty: Mj. účetní knihy pro příchozí a odchozí poštu, cenu jednotlivých služeb zásilek a osobní přepravy, poštovní trasy...

Jakožto hudební historička se „objevitelka“ dopisů Ahrendtová zvláště o korespondenci hudebníků zajímá: „Tento archiv je opravdovým kulturním svědectvím historie hudebníků. Byla jsem překvapena zjištěním, že hudebníci v této době tolik cestovali. Dosud jsme neměli příliš svědectví o každodenním životě hudebníků. A dopisy nám mnohé z toho vyprávějí. Je to zcela odlišné od toho, co jsme si až dosud o hudebnících této doby mysleli“.

Můžete být při tom!

Výzkum bude k dispozici nejen těm šťastlivcům, kteří se na studiu dopisů podílejí osobně, ale díky interdisciplinárnímu tým vědců se pracuje na digitalizaci celého archivu pro další zájemce ke studiu online. Projekt se jmenuje SIGNED, SEALED, & UNDELIVERED (Podepsáno, zapečetěno a nedoručeno) a běží na webové stránce http://brienne.org. Prozatím je obsah webu skromný, postupně ale bude přibývat. Zájemci z celého světa se tak mohou díky internetu na zajímavém projektu podílet také.

Díky nejnovější technologii skenování není třeba zapečetěné dopisy otevírat, jak vysvětluje Dr. Nadine Akkerman z univerzity v Leidenu: "Vzhledem k tomu, že tehdejší inkoust obsahoval vcelku dosti železa, můžeme neuvěřitelně přesně skenovat každou jednotlivou vrstvu papíru dopisu bez nutnosti jeho otevření“.

Počátkem letošního roku byla technologie testována umělým vytvořením svazku dvaceti naskládaných dopisů s pečetěmi, z nichž každý byl psaný brky a duběnkovým inkoustem, vyrobeným za použití dobových technologií. Svazek byl pak skenován vysoce kontrastním TDI skenerem (počítačová tomografie) a obsah byl bez poškození v záhybech dokonale čitelný.

Kdo z nás by nebyl nadšený z objeveného dopisu, dokumentu, knihy, prostě přímým svědectvím dob dávno minulých? Pokud i vás zajímá, co vše skrývá obsah dosud nerozluštěných dopisů a chcete třeba i vlastními poznatky přispět a nebo vás jen láká dobrodružství při čtení dopisů určených jiným, sledujte web brienne.org

Zdraví GM4PRO – Roman

Zdroje: brienne.org, dailymail.co.uk, theguardian.com