Nález početních grošů z konce 16.století

V soukromé sbírce je uložen nález početních grošů, svátostek, jedné mince a drobného archeologického materiálu. Nalezené předměty byly rozptýleny v prostoru vnější hrany silničního příkopu na ploše přibližně 2 x 2 m, v hloubce přibližně od 10 do 35 cm a byly objeveny víceméně jednotlivě. Je pravděpodobné, že jde o hromadný nález početních grošů (A) a kolekci předmětů, jejichž případný vzájemný vztah není jednoznačně prokazatelný (B). Téměř jistě však druhý soubor nesouvisí s nálezem početních grošů. Nicméně je zajímavé, že všechny předměty byly nalezeny „společně" rozptýlené na mal&e acute; ploše. Předpokládáme, že k dislokaci početních grošů i ostatních nálezových předmětů došlo sekundárně při pozdějších úpravách a rozšiřování komunikace. Nelze ani vyloučit možnost, že hromadný nález početních grošů není úplný a že jeho část byla při terénních úpravách rozptýlena na větší plochu či ztracena.

ČECHY, Rudolf II. (1576-1611)

mincovna: Kutná Hora, řezač kolků: Jiřík starší z Řásné a jeho dílna, AE početní groš 1595

Lit.: Prokisch 2009, pravděpodobně č. A.7/1/3/15.

A1. 1,960 g; (opisy částečně nečitelné)

ČECHY, Vilém z Rožmberka a Polyxena z Pernštejna

mincovna: Kutná Hora, řezač kolků: Jiřík starší z Řásné a jeho dílna, AE početní groš b.l.

Lit.: Prokisch 2009, pravděpodobně č. B.190/1.

A2. 2,171 g (opisy částečně nečitelné)

A3. 1,561 g (opisy částečně nečitelné)

A4. 1,591 g; (opisy částečně nečitelné)

ČECHY, Jan Hanuš ze Šaratic a Radslav Hlavsa z Liboslavě

mincovna: Kutná Hora, řezač kolků: Jiřík starší z Řásné a jeho dílna, AE početní groš b.l.

Lit.: Prokisch 2009, pravděpodobně č. B.69/2.

A5. 2,048 g (opisy částečně nečitelné)

A6. 1,663 g (opisy částečně nečitelné)

-, Rv.: ·RADSLAW

Lit.: Prokisch 2009, pravděpodobně jako č. B.69/3 (ale varianta opisu).

A7. 1,925 g; (opisy částečně nečitelné)

-, Lit.: Prokisch 2009, snad č. B.69/2 nebo č. B.69/3.

Kom.: Na jedné straně zbytky obrazu připomínají lícní stranu početního groše s helmem

a znakem Jana Hanuše ze Šaratic, v líci i rubu dvojité vnitřní okruží

A8. 0,996 g, téměř nečitelný, olámaný

ČECHY, Kutnohorští konšelé mincířští a pregéřští

mincovna: Kutná Hora, řezač kolků: Jiřík starší z Řásné a jeho dílna, AE početní groš b.l.

Lit.: Prokisch 2009, pravděpodobně jako č. A.7/3/1, ale rozdělovací znamení tvoří pravděpodobně

drobné kosočtverce. 1

A9. 2,091 g (téměř nečitelný)

A10. 2,174 g; (opisy částečně nečitelné)

A11. 1,820 g; (opisy částečně nečitelné)

B. Jednotlivé nálezy (?)

ČECHY, Ferdinand II. (1619-1637)

mincovna: Praha, mincmistr: Beneš Hübmer, AR 3krejcar 1622

Lit.: Janovský 1948, pravděpodobně č. 765/1d.

B1. neváženo, olámaný, ražba se rozpadá (opisy částečně nečitelné)

AE oválný medailon s okem pro zavěšení a výčnělky do tvaru kříže (17./18. století)

Av.: modlící se sv. Mikuláš Tolentinský před Kristem na Kříži, ·S·NIC·D·TOLENT·

Rv.: sedící Panna Maria v maforionu drží na levé noze oděného Ježíška, nad Ježíškem pětilistý

květ (růže?), ·S·MARIA·DE· - ·POPVLO·, v ex. ROMA

B2. 24/29 mm; spodní výčnělek ulomený

AE oválný medailon s otvorem pro zavěšení a výčnělky do tvaru kříže (17./18. století)

Av.: modlící se sv. Mikuláš Tolentinský (?) před Kristem na Kříži, opis pravděpodobně ·S· - ·N·

Rv.: anděl podává za deště klečícímu sv. Mikuláši Tolentinskému (?) stonek se třemi liliovými

(?) květy

B3. 17/21 mm, v horní části vylomen

B4. Polokulovité duté předměty s otvorem, měděný plech, průměr cca 10 mm (4 ks)

B5. Dřevěný korálek - součást růžence (?), průměr cca 5 mm

 

Nálezový soubor početních grošů (A) je svého druhu zcela mimořádný. Podobný hromadný nález, tvořený výhradně soukromými či vládními početnímu groši, nebyl dosud na českém území registrován. Sporadicky jsou dokumentovány jednotlivé ražby v mincovních depotech nebo nálezy jednotlivých ztrátových ražeb (Nálezy III/1, č. 3129; Nemeškalová - Jiroudková 1973, 143-151 a tam citované nálezy; Svobodová 1972, 54, č. 6; Vorel 1998; Militký 2000; Smíšek 2005; Schenk - Smíšek 2005; Brádle 2009, 206; Smělý 2011).

Zajímavé je i složení nálezu, ve kterém se nachází od většiny ražeb více typově shodných exemplářů. I přes značný stupeň koroze se zdá, že všechny početní groše nebo jejich většina byla uložena do země ve velmi zachovalém stavu. Méně poškozené části plochy ražeb mají nápadně vysoký a ostrý reliéf. S výjimkou jednoho téměř nečitelného exempláře, který nelze zcela bezpečně určit (č. A8), jsou všechny početní groše raženy z razidel vyrobených v dílně kutnohorského řezače Jiříka staršího z Řásné. To dokládá jejich celkové výtvarné zpracování a zejména použité punce jednotlivých písmen a rozdělovacích znamení odpovídajících stylem jiným ražbám z razidel vyrobených v této dílně.

2 V tomto směru bude třeba doplnit aktuální soupis Prokischův (2009),3 který u některých početních grošů řezače neuvádí nebo jej uvádí s pochybnostmi. Společná ražba Radslava Hlavsy z Liboslavě a jeho strýce Jana Hanuše ze Šaratic (Leminger 1912, 332) a korporátní ražba kutnohorských konšelů mincířských a pregéřských se místně vztahují ke Kutné Hoře a byly vyrobeny bezpochyby v kutnohorské mincovně, stejně jako vládní početní groš 1595. Vzhledem k původu razidel rožmbersko-pernštejnských početních grošů v dílně Jiříka staršího z Řásné je víc než pravděpodobné, že i tyto mají původ v kutnohorské mincovně. Prokisch přijímá kutnohorský původ rožmberskopernštejnské ražby s pochybnostmi, Kleisner s Holečkovou (Kleisner - Holečková 2006, 77) řadí tento typ početního groše bez udání důvodu opatrně do českobudějovické mincovny.

S výjimkou vládního početního groše s letopočtem 1595 (č. A1) nemají početní groše v nálezovém souboru uveden letopočet. Datování nedatovaných početních grošů je v řadě ohledů problematické a to i s ohledem na možnost pozdějších doražeb z funkčních starých razidel. Společné početní groše Radslava Hlavsy a Jana Hanuše (č. A5-8) jsou Prokischem (2009) datovány do období krátce před rokem 1599. Početní groš konšelů mincířských a pregéřských (č. A9-10) Prokisch (2009) nedatuje. Rožmbersko-pernštejnský početní groš (č. A2-4) datuje Prokisch (2009) do období po roce 1587, ve kterém se Vilém z Rožmberka oženil s Polyxenou z Pernštejna a Kleisner s Holečkovou (Kleisner - Holečková 2006, 77) do let 1587-1592, tj. ukončení ražby spojují s úmrtím Viléma z Rožmberka.

Vezmeme-li v potaz absenci početních grošů z jiné než kutnohorské mincovny, lokalitu nálezu nepříliš vzdálenou Kutné Hoře, předpokládanou vysokou zachovalost ražeb v době jejich ukrytí a zejména opakující se ražby téhož typu, nabízí se hypotetická úvaha, že soubor početních grošů byl shromážděn ve velmi krátké době nebo dokonce naráz a nedlouho po jejich vydání. Místem, kde bylo možno nejsnadněji opatřit takový soubor bylo bezesporu místo výroby, tedy Kutná Hora resp. přímo kutnohorská mincovna. Klíčovým časovým vodítkem k určení, kdy byly početní groše vyrobeny resp. kdy mohl být soubor shromážděn, je datovaný vládní početní groš s letopočtem 1595. Vzhledem k tomu, že vládní početní groše s letopočtem 1596 nejsou známy (Prokisch 2009, 280), můžeme předpokládat, že v roce 1596 držela mincovna dostatečnou zásobu grošů z předchozího roku, případně je v tomto roce dorážela ze starých razidel. Do tohoto období, tedy do let 1595-1596, nebo do období nepříliš časově vzdáleného by pak mohla hypoteticky zapadat výroba i všech ostatních početních grošů z nálezu. Není také bez zajímavosti, že toto období se shoduje s dobou, kdy ve funkci písaře působil v kutnohorské mincovně jeden z vydavatelů - Radslav Hlavsa z Liboslavě.

Vilém z Rožmberka sice umřel již v roce 1592, po jeho smrti však získala Polyxena z Pernštejna do vlastnictví bohaté roudnické panství a po roce 1597 se stala na řadu let poručnicí nezletilých potomků zesnulého bratra Jana († 1597). Až v roce 1603 se provdala za druhého manžela Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic. V letech 1592-1603 mohla sebevědomá Polyxena z Pernštejna nechat razit jednorázově nebo i opakovaně pro osobní reprezentaci a zároveň z účetních potřeb spravovaných panství početní groše ze starých lícních razidel se jménem zesnulého manžela.

K ražbě početního groše Viléma z Rožmberka typu Prokisch (2009) č. B.189/1, pravděpodobně z let 1585-1592, a společného početního groše Viléma a Polyxeny typu Prokisch (2009) č. B.190/1 (č. A2-4) bylo použito shodné lícní razidlo s rožmberským znakem a opisem WYLEM WLADARZ DOMU ROZM N P P (Prokisch 2009, Stempelgraph 42). Společné groše mohly být raženy již před rokem 1592 a po tomto roce doráženy ze starých razidel. Je však třeba uvažovat nejen o možnosti doražby, ale i o možnosti ražby až po roce 1592 ze starých lícních a nových rubních razidel s pernštejnským znakem a opisem POLIXENA Z PERNSSTEINA. Programové přihlášení se ke svazku s nejpřednějším velmožem českého království mohlo mladé a atraktivní vdově jedině prospět.

Korporátní početní groše kutnohorských konšelů mincířských a pregéřských (č. A9-11) typu Prokisch (2009) č. A.7/3/1 jsou přes dvě razidla provázány s datovanými vládními početními groši s letopočty 1593, 1594, 1595, 1597, 1598, 1601 a 1603 (Prokisch 2006, Stempelgraph 19). To nám naznačuje reálnou možnost ražby či doražby početních grošů typu Prokisch (2009) č. A.7/3/1 v uvažovaném rozmezí let 1595-1596 nebo v době nepříliš vzdálené. Období let 1595- 1596 také nápadně zapadá do doby kariérního vzestupu Radslava Hlavsy v kutnohorské mincovně. Radslav Hlavsa z Liboslavě se stal zaměstnancem mincovny v roce 1593, kdy nastoupil na místo druhého písaře. V roce 1596 pak povýšil do vlivné a odpovědné funkce prvního písaře, ve které setrval až do roku 1604 (Leminger 1912, 332, 415-422). Hypoteticky můžeme uvažovat, že právě v letech 1595-1596 nebo v době nepříliš vzdálené nechal Radslav Hlavsa vyrazit společné početní groše s Janem Hanušem ze Šaratic.

Hromadný nález početních grošů nemá zatím na českém území analogii. Za pravděpodobnou dobu ukrytí tohoto souboru je třeba považovat nejspíše poslední léta 16. století. Druhou část sledovaného souboru reprezentuje mince (č. B1), náboženské medailony (č.B2-3) a nemincovní nálezy (č. B4-5). S ohledem na složení tohoto souboru i jeho chronologii je pravděpodobné, že s hromadným nálezem početních grošů nijak nesouvisí. Jedná se o samostatně ukryté nebo poztrácené předměty, které se do země dostaly později, nejdříve po roce 1622.

Literatura

Brádle, V. 2009: Nálezy mincí při archeologických výzkumech v Hradci Králové. Numismatický

sborník 24, 203-211.

Kleisner, T. - Holečková, Z. 2006: Mince a medaile posledních Rožmberků. Praha.

Leminger, E. 1912: Královská mincovna v Kutné Hoře. Praha.

Militký, J. 2000: Dva nové jednotlivé nálezy početních peněz z jižních Čech. Muzejní a vlastivědná

práce 38 / Časopis přátel společnosti starožitností 108, 2000, 33-36.

N III/1: Nemeškal, L.: České, moravské a slezské nálezy mincí údobí tolarového. In: Nohejlová-

Prátová, E. (ed.): Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl III/1. Praha, 1957,

7-214.

Nemeškalová - Jiroudková, Z. 1973: Příspěvek k otázce výskytu početních peněz a žetonů

v Čechách. Památky archeologické 64, 143-151.

Prokisch, B. 2009: Die Raitpfennigprägung in den Habsburgischen Erbländern. Veröffentlichungen

des Institutes für Numismatik und Geldgeschichte. Band 12. Wien.

Schenk, Z. - Smíšek, K. 2005: Nález početního penízu norimberského mistra Hanse Lauffera

z Horních Moštěnic. Numismatický sborník 20, 175-176.

Smělý, T. 2011: Nález početního groše Jana Špise z Týnce nad Labem. Numismatický sborník

25, 181-182.

Smíšek, K. 2005: Archeologické nálezy početních peněz a žetonů na území České republiky.

Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav archeologie a muzeologie.

Brno. Nepublikovaný rukopis.

Svobodová, D. 1972: Zprávy o nálezech mincí v rukopisné pozůstalosti P. Emericha Jana Petříka.

Numismatické listy 27, 49-57.

Vorel, P. 1998: Nález pozdně gotického početního peníze na zámku Pardubice. Numismatické

listy 53, 47-48.

Zdroj:

Smělý, Skala 2011: Nález početních grošů z konce 16.stol. z Libčan (okr. Hradec Králov), Numismatický sborník 25, str. 176-181