Nadvakrát ukradený poklad z doby bronzové

V polské vesnici Kalisce nedaleko obce Biały Bór v Západopomořanském vojvodství byly objeveny hned dva poklady z pozdní doby bronzové, které „ležely“ na sobě. Patří k největším a nejrozmanitějším souborům nejen v Pomořansku, jsou jedinečné i v rámci Polska. Bohužel kontext uložení nálezu byl nenávratně zničen při jeho dvojím nelegálním vyzvednutí.

Na jaře roku 2017 se několik detektoristů pochlubilo na sociálních sítích velkým množstvím bronzových artefaktů. Úřady se snažily nálezce kontaktovat a domluvit se na předání, ale ti se jim opakovaně vyhýbali. Místo nálezu tajili a nechtěli spolupracovat. Při pozdějším policejním zásahu bylo zabaveno 11 předmětů, zbytek byl později předán místnímu muzeu.

Později se objevila zpráva, že na stejném místě byl objeven ještě jiný poklad z pozdní doby bronzové. Krom mnoha dalších předmětů obsahoval např. kování koňských postrojů, zbraně, doplňky brnění a kovové nádoby, z velké části měděné. Majitel pozemku objevil poklad pod balvanem, vykopal ho, odnesl domů a ukryl. Nakonec byl dopaden, poklad mu byl zabaven a byl odsouzen za zatajení a zcizení kulturního dědictví. Tři z nelegálních detektoristů / lupičů byli později také odsouzeni za nezákonné vykopávání archeologických památek.

Dle informací archeologů a policie nejprve farmář odstranil balvan, pod kterým našel poklad (později nazvaný Kaliska II), po něm v místě úřadovali“ detektoristé a vyzvedli další poklad, nazvaný pracovně Kaliska I (protože v době oznámení pokladu o nálezu farmáře neměli ještě tušení). Oba spadají do stejného časového období.

Soubor Kaliska I obsahoval 124 z většiny bronzových artefaktů, zejména kovaných plechových a litých nádob, náramků a miniaturních knoflíků. Několik organických artefaktů, včetně koženého řemínku, spirálově tvarovaných řemínků a ozdob vyrobených ze dřeva leželo volně v nádobě typu Gevelinghausen–Veio–Seddin.

Organické artefakty se dochovaly ve fragmentárním stavu. Původně zřejmě poměrně zachovalé, ale neodborným vyzvednutím lupiči byly poničeny. Za zmínku dále stojí především velké, plechové bronzové nádoby, tři severské lité bronzové nádoby typu Hängebecken, 43 náramků, z toho sedm oválných ledvinových a čtyři srpovité nákrčníky. Množstvím a povahou obsahu je Kaliska I ve srovnání s jinými polskými poklady z pozdní doby bronzové jedinečná.

Archeologové původně odhadovali, že poklad mohl být uložen mezi lety 875 - 750 př. n. l.). Dochované organické prvky poskytly vzácnou příležitost přesněji stanovit stáří pokladu. Výsledky radiokarbonové analýzy ho datují do rozmezí let 790 až 740 před naším letopočtem.

Roman Němec

Zdroje: thehistoryblog.com, cambridge.org, academia.edu