Nádherný římský pečetní prsten s Achillem a Penthesileou mění názory historiků

V místě archeologického naleziště Tossal de Baltarga v Katalánských Pyrenejích byl objeven římský pečetní prsten s drahokamem a rytinou Achilla, držícího jím zabitou amazonskou královnu Penthesileu. Podle nedávno zveřejněné studie magazínu European Journal of Archaeology jsou prsten spolu s dalšími nálezy důkazem, že pro Římany byly vysokohorské oblasti mnohem důležitější, než se dříve myslelo.
Prsten je železný, s hluboko zasazeným drahokamem. Datován byl do období 100 až 50 před naším letopočtem. Kámen zobrazuje nádherně propracovanou rytinou výjev Achilla v plné zbroji s mečem a štítem, kterak podpírá umírající Penthesileu. Amazonská královna klečí na kolenou se skloněnou hlavou, Achilles ji drží levou rukou s hlavou odkloněnou. Dokonalá rytina s překrásnými detaily je na kameni o rozměrech pouhých 17 x 15,5 mm.

Tento motiv lze často spatřovat v řecko-římském dekorativním umění, vycházejícím z homérského příběhu, ve kterém Achilles amazonce zasadil smrtelný úder a když ji sundal helmu, okamžitě se do ní zamiloval. Byla však již mrtvá. Podle některých zdrojů se poté Achilles dopustil nekrofilie. Cestovatel a zeměpisec Pausanias ve svém Popisu Řecka z 2. století poznamenává, že na trůnu monumentální sochy boha Dia v Olympii měl být reliéf „Penthesileii, kterou opouštěl její duch a Achilla, jenž ji při umírání držel na rukou.“ Mramorový reliéf stejné scény ze svatyně Afrodity z Aphrodisias existuje dodnes.

Kvalita rytina je na tak vysoké úrovni, že ji nemohl vytvořit místní iberský řemeslník. Je také velmi nepravděpodobné, že by takový prsten nosil některý z obyvatel Iberie, dokonce ani jako člen místní elity. Jednalo se o luxusní dovozové zboží, jaké v Iberii před římskou okupací neexistovalo. Do Tossal de Baltarga prsten musel přinést pravděpodobně nějaký římský důstojník.
Železné pečetní prsteny bývaly dříve nacházeny v souvislosti s pozdně republikánskými legiemi na bitevních místech v Iberii. Byly to drahé předměty, ale častěji z odolného železa než-li drahých kovů. Sloužily praktickému a častému použití. Běžně se jimi signovali dokumenty osobní i úřední. Byly také jakousi identifikační známkou, prostředkem k identifikaci římského důstojníka padlého v bitvě.
V římských republikánských vrstvách Tossal de Baltarga byly nalezeny tři železné pečetní prsteny, které pocházely ze tří různých fází od doby bronzové až do opuštění města v 1. století před naším letopočtem. Prsten s Achillem a Penthesileou byl objeven v roce 2017 v budově F, jež byla postavena v polovině 2. století př. n.  l. a opuštěna mezi 50 a 30 rokem př. n. l. 

Prsteny, mince a jiné drobné artefakty v tomto místě nalezené odkazují na malé vojenské posádky se strážní věží, které mohly hrát významnou roli při snaze ovládnout nedaleký pyrenejský průsmyk během válek pozdního období republiky, včetně Caesarova dobytí Galie (58 – 50 př. n. l.) a povstání Quina Sertoria (80–72 př. n. l.).
Vědci proto v uvedené studii navrhují, aby ztráta pečetních prstenů byla spojena s opuštěním Tossal de Baltarga následkem vojenských tažení v polovině prvního století před naším letopočtem. Klíčová role osady jakožto hlavní základny v této oblasti mohla naznačovat, že posádka byla stažena narychlo. Při takovém scénáři mohly být prsteny nevědomky ztraceny a osada opuštěna v rámci velké rekonfigurace území po potlačení posledního povstání roku 39 př. n. l.

Roman Němec

Zdroje: thehistoryblog.com, cambridge.org