Na Slovensku našli 300 let starý mincovní poklad jednookého kněze

Pod podlahou kostela Panny Marie Nejsvětějšího Růžence ve městě Obišovce nedaleko Košic na východním Slovensku byl v přikrytém hrnku objeven soubor mincí z počátku 18. století.

Poklad se skrýval v základech renesančního kostela, který byl v 19. století zbořen a nad ním byl postaven kostel nový, současný. Starší základy se našly při rekonstrukci stávající podlahy. Při jejich zkoumání archeologové narazili na původní kamennou dlažbu.  5. února – třetího dne výzkumu, objevili u západního vchodu při jižním ostění hrnek přikrytý kamennou pokličkou.

Hrnek obsahoval více než 500 kusů mincí, z většiny hornických výplatních známek. Stříbrné mince byly zvlášť zabalené pravděpodobně ve lněné tkanině. Uvnitř se našlo také několik polských mincí. Nejmladší mince byla z roku 1702. Soubor byl zřejmě shromážděn z darů poutníků, kteří do kostela přicházeli z různých končin v 17. a 18. století, jak o tom svědčí výplatní známky a mince ražené např. v Košicích, Smolníku, či Banské Štiavnici. Odborníci poklad pojmenovali po polském katolické knězi, který ve farnosti v tomto období působil.  

Oblast byla tehdy součástí Uherského království, ovládaného katolickými Habsburky. V 17. století se protestantští maďarští šlechtici, prchající před tureckými nájezdníky, přestěhovali do Horního Maďarska na území dnešního Slovenska a dočasně změnili poměry ve prospěch protestantů. Spojili se s Istvánem Thökölym v neúspěšném spiknutí při snaze svrhnout Leopolda I. v roce 1670 a znovu s jeho synem Imre Thökölym při protihabsburském povstání v roce 1678.

Imre ve spojení s osmanským sultánem převzal kontrolu nad územím ve východním a středním Maďarsku a vytvořil krátkodobé knížectví Horního Maďarska, které do značné míry odpovídá hranicím Slovenska. V roce 1685 utrpěl od Habsburků zdrcující porážku a musel uprchnout. Thökölyho „rolnická armáda“ však stále proti Habsburkům vzdorovala. V roce 1703 je maďarský kníže František II. Rákóczi vedl v povstání proti Habsburské Svaté říši římské a poté se zapojil do války o španělské dědictví. Rákócziho vzpoura trvala až do jeho kapitulace v roce 1711.

Bezpočet bouřlivých událostí na přelomu 17. a 18. století zcela jistě dávalo mnoho důvodů k uschování pokladu. Historické prameny uvádějí, že po skončení Thӧkӧlyho povstání se někdy v letech 1685 až 1687 polský katolický kněz vrátil do farnosti Kysak, kam patřily i Obišovce. V těchto pramenech byl uváděn jako monooculus – jednooký. Kostel zůstal pod katolickou správou až do roku 1705, kdy ho vyrabovali povstalci a ještě další tři roky poté nebyl obnoven. Tehdy již zcela slepý kněz byl vyhnán zpět do Polska, aniž by o pokladu komukoli řekl…

Roman Němec

Zdroje: pamiatky.sk, farnostobisovce.sk, thehistoryblog.com