Na Kypru byly objeveny nesmírně bohaté hrobky z doby bronzové

Ve starověkém městě Dromolaxia Vizatzia na jihovýchodním pobřeží Kypru byly objeveny luxusní hrobky z doby bronzové - pravděpodobně patřily vládnoucím elitám města. Jedná se o jedny z nejbohatších hrobek doby bronzové, jaké kdy byly ve Středomoří nalezeny.

Dromolaxia Vizatzia bylo přístavní město na břehu Larnackého solného jezera z pozdní doby bronzové. Největšího rozmachu dosáhlo v letech 1630 až 1150 př. n. l. V nedalekém pohoří Troodos byly významné doly na měděnou rudu. V období mezi lety 1500 a 1300 př. n. l. město prosperovalo jako hlavní centrum mědi – její rafinace a exportu.

Archeologická expedice z univerzity v Göteborgu zde nedávno objevila hrobky. Patří mezi nejbohatší, jaké se kdy v oblasti Středomoří našly: „Vzhledem k bohatosti hrobové výbavy lze důvodně předpokládat, že se jednalo o královské hrobky, i když o formě vlády, která se ve městě v té době praktikovala, mnoho nevíme. Zde pohřbení byli nepochybně součástí městské správy,“ vysvětloval Peter Fischer, profesor archeologie a vedoucí švédské expedice.

Hrobky, z nichž největší měřila 5 m x 4 m, byly nalezeny v oblasti A v nekropoli těsně za obvodem někdejšího padesátihektarového města. Byla zde opakovaně nacházena zemědělskou orbou rozbitá keramika, což přivedlo archeology ke skenování lokality za pomocí magnetometru. Výsledná mapa zobrazila velké dutiny v hloubce jednoho až dvou metrů pod povrchem.

Vykopávky odhalily tři komorové hrobky ze 14. století př. n. l. Jedna byla vyrabována pravděpodobně v 19. století, přičemž utrpěla rozsáhlé škody na hrobové výbavě a také lidských ostatcích. Roztroušené kosti byly sesbírány pro konzervaci a studium. Archeologům se také podařilo získat zbytky šperků a úlomky importované keramiky mykénských kultur Egejského moře, Egypta a Anatolie.

Ovšem další dvě hrobky nebyly nikdy vyrabovány, i když jejich komory se ve starověku zřítily. V nich našli archeologové přes 500 artefaktů, včetně lokální keramiky, šperků, dýk, nožů, hrotů kopí či importované keramiky a dekorativních ozdob z Egejského moře, Anatolie, Egypta a Levanty. Dovezené luxusní předměty tvořily asi polovinu všech artefaktů a pocházely z ještě větších dálek: například jantar z Baltského moře, lapis lazuli z Afghánistánu a sytě červený karneol z Indie.

Mezi několika zachovalými kostrami byla také žena obklopená desítkami keramických nádob a šperky. U sebe měla leštěné bronzové zrcadlo. Vedle ní leželo roční dítě s keramickou hračkou. „Někteří z mužů a žen nosili diadémy, další měli náhrdelníky s přívěsky nejvyšší kvality. Byly pravděpodobně vyrobené v Egyptě v průběhu 18. dynastie v době takových faraonů jako Thutmose III. a Amenhotep IV. (Achnaton) a jeho manželka Nefertiti,“ doplnil Fisher.

Diadémy jsou ozdobeny reliéfními obrázky býků, gazel, lvů a květin. Většina keramických nádob pocházela území dnešního Řecka. Našly se zde i nádoby z Turecka, Sýrie, Palestiny či Egypta. Součástí hrobového vybavení byly také bronzové zbraně, některé vykládané slonovinou, a hematitová pečeť ve zlatém rámování s nápisy bohů a panovníků.

Roman Němec

Zdroje: arkeonews.com, phys.org

Jedna z koster s náhrobními dary, kolem roku 1350 př. n. l.

detail býčího diadému

Velký mykénský krátér, kolem roku 1350 př. n. l.

velký kyperský džbán

mínojský krátér - chobotnice

velká zásobní nádoba z Palestiny

mykénský hrnek

výkop - kyperský džbán

figurka mykénského koně