Muž při sběru shozů našel jeden z největších římských mincovních pokladů v Polsku

Koncem minulého roku hledal Mariusz Dyl srnčí shozy na poli nedaleko Cichobórzu jižně od Hrubieszówa, když narazil na rozorané stříbrné římské mince. Původně je vysbíral a odnesl si je domů.

Po nějaké době ale zjistil, že takový počet římských mincí už je opravdu významný nález, který by neměl zůstat někde na poličce doma a raději ho ohlásil úřadům. Díky tomu se mohl na místo vydat jako dobrovolný pomocník a se spolupracujícími detektoristy pod dohledem archeologů našli dalších 137 rozptýlených mincí na 100 m2.  Celkem poklad obsahoval 1753 stříbrných mincí z 1. a 2. století o celkové hmotnosti 5,5 kg.

Po odevzdání byly mince převezeny do muzea v Hrubieszówě, kde jsou od té doby čištěny a jednotlivě analyzovány. Ředitel muzea pan Bartłomiej Bartecki k nálezu uvedl: „Je to bezpochyby největší poklad z doby římské v Lublinu a jeden z největších dosud nalezených v Polsku. Na místo jsme šli společně s týmem archeologů a dobrovolníků, včetně pana Dyla a společně jsme pokračovali v dohledávce. Mince byly nakonec roztroušeny na 100 m2 plochy.“

Nejstarší ražby nesou obraz samozvaného římského císaře Marca Cocceia Nerva (vládl v letech 96 – 98), nejmladší pak Septimia Severa (193 – 211). „Můžeme se tedy domnívat, že mince byly raženy po dobu asi 100 let – od konce 1. do konce 2. století našeho letopočtu,“ upřesnil Bartecki. Dle odborníků byly všechny mince původně umístěny v dřevěné krabici nebo koženém pouzdře. Ačkoli přírodní části schránky se již dávno rozložily, v místě nálezu byly také objeveny stříbřené bronzové nýty.

Ve 2. století našeho letopočtu byla oblast dnešního Lublinu osídlena Vandaly. Ti byli později vyhnáni germánskými Góty, kteří zahájili „velkou cestu“ ze Skandinávie do jihovýchodní Evropy na konci 2. a začátku 3. století našeho letopočtu.„V té době proběhlo mnoho bitev. Známe četné vandalské hřbitovy z tohoto období, kde byli pochováni válečníci s rituálně zničenými zbraněmi. Vandalové snad doufali, že se v blízké budoucnosti vrátí do své země, a tak se rozhodli mince zakopat. Ale přepočítali se,“ vysvětloval pravděpodobné okolnosti uložení pokladu ředitel muzea Bartecki.

Profesor Andrzej Kokowski z Archeologického ústavu Univerzity Marie Curie-Skłodowské coby odborník na Góty dodal: „Situace odstoupení Vandalů, nebo spíše útěku před Góty, byla tak špatná, že skrývali všechno cenné. Zdá se, že právě tady Vandalové ztratili své prostředky k boji!“ Podle Barteckiho mohla tehdejší hodnota pokladu odpovídat zhruba šestiletému platu římského legionáře, protože voják vydělával 300 denárů ročně. „Nestačilo to na koupi celé vesnice, ale nebylo to malé množství peněz, zejména pro barbarské kmeny," dodal.

Mince jsou nyní ve vlastnictví muzea. Analyzovány jsou odborníky z Varšavské univerzity; konzervační práce by měly trvat do konce roku. Muzeum poklad plánuje zveřejnit, avšak s ohledem na omezení kvůli čínskému viru nejspíš formou online výstavy.

Na facebookové stránce muzea je uvedeno, že jen díky všímavosti nálezce nebyly mince poškozeny následnými farmářskými pracemi. Také chválí jeho přístup, když mince i přes přirozenou touhu je vlastnit, nakonec do muzea odnesl.

Roman Němec

Zdroje: muzeum-hrubieszow.com, scienceinpoland.pap.pl, archeology.org, ancient-origins.net