Muž, který odmítl pozdravit Hitlera

Kategorie: Válečné zločiny

Poslední dobou se mě lidé ptají, kdo byl oním výjimečným mužem z fotografie u článku: Malé zamyšlení: Historie se opakuje a co vlastně fotografie představuje. Protože příběh toho muže je velmi poutavý a zajímavý, ohromil celý svět, jistě si zaslouží samostatný článek...



Muž z fotografie se jmenoval August Landmesser a byl to běžný občan, dělník. Člověk, jehož dostihla hospodářská krize a stejně jako miliony dalších Němců se na počátku třicátých let dostal mezi mlýnská kola bídy a nouze. Tento člověk byl také členem nacistické NSDAP; zdálo se mu (stejně jako spoustě jiným nezaměstnaným v době vrcholící hospodářské krize) dobré volit stranu, která má u voličů úspěch a dává lidem práci. Vstoupil do ní, zlákán silně populistickou propagandou strany v roce 1930, aby se o šest let později mlčky vzepřel svým postojem samotnému vůdci…


August Landmesser

Kontext doby

Záhy po skončení vyčerpávající 1. světové války se ocitlo Německo na straně poražených, muselo redukovat armádu a platit citelné válečné reparace. Hospodářsky se také příliš nedařilo. I proto již těsně po válce vznikala řada extremistických hnutí. Jedním z prvních bylo nacionalistické a antisemitské Deutsche Arbeiterpartei – DAP, které se počátkem roku 1920 přejmenovalo na NSDAP a v polovině téhož roku se stal jeho předsedou Adolf Hitler. O rok později mu byly přiznány takřka neomezené kompetence jediného vládce hnutí.

Po neúspěšném Hitlerově pokusu o nacistický státní převrat při tzv. „Pivním puči“ byla strana rozpuštěna a Hitler odsouzen k pěti letům vězení. Z nich si nakonec odseděl jen 9 měsíců. V roce 1925 stranu Hitler obnovil, ale ani jeho NSDAP, ani dalším podobným extremistickým skupinám a jejich názorům se příliš nedařilo. Německo totiž hospodářsky rostlo, nálada a spokojenost obyvatel taktéž. Téměř nikdo proto nevěnoval příliš pozornosti pokusům o rozvrat vlády, demokracie se zdála býti pevnou a neohrozitelnou.

Světová hospodářská krize však v roce 1929 zasáhla i Německo. Velmi nahrávala populistickým stranám; především NSDAP s Hitlerem v čele vzrostly preference dokonce několikanásobně. Strana demagogicky oslovovala téměř všechny společenské vrstvy. Slibovala boj s nezaměstnaností, distancovala se od dosavadní vlády a komunistů, získávala na svou stranu i bohaté podnikatele, kteří ji štědře dotovali.

Moc strany rostla, Hitler pro ni získával stále více stoupenců. Jeho vůdčí schopnosti, politické dovednosti a nacionalistické smýšlení imponovaly také mnohým vlivným lidem, které si Hitler spřátelil a postupně dle potřeby dosazoval do různých důležitých pozic. Také armáda i policie byly k jeho nacionalistickému a stále radikálnějšímu antisemitskému smýšlení ve většině přinejmenším tolerantní. Když se Hitler spolčil s mediálním magnátem a předsedou další nacionalistické radikální strany DNVP Alfredem Hugenbergem, jeho vliv díky ovládaným nejčtenějším médiím ještě vzrostl a počet členů NSDAP stoupl na 800 000. V roce 1930 se NSDAP stala druhou nejsilnější stranou v Německu.

Po upevnění moci jediné strany a rozpuštěních všech ostatních v červenci roku 1933 musel každý, kdo chtěl alespoň trochu normálně žít, do NSDAP vstoupit. Jinak nebylo možné sehnat práci, bydlení a také společenské a sociální postavení bylo u členů a nečlenů diametrálně odlišné. Z těchto důvodů byl také August Landmesser členem strany, ačkoli nesouhlasil s její radikálně nacionální a rasovou politikou. Aby přežil, stejně jako miliony dalších, také August jednoduše sklopil hlavu, nestaral se o politiku, chtěl si jen udržet práci a mít svůj klid.

Nezajímal se o politiku, dokud se nedotkla jeho osobně. V roce 1935 se zamiloval do židovské ženy Irmy Ecklerové, s níž následně brzy čekali dítě. Dle zákona o ochraně německé krve, který zakazoval manželství mezi Židy a Němci, byl vyhozen ze strany a bylo jim zakázáno se vzít. Tyto (Norimberské) zákony vstoupily v platnost 15. září 1935. O měsíc později se Irmě narodila dcera Ingrid.

Tehdy August Landmesser na vlastní kůži poznal důsledky Hitlerovi rasové politiky. Zjistil, jak strašné propagandě kdysi uvěřil a v co se zvrhla. Hitlerem vytvořené lidové soudy na vykonstruovaných procesech likvidovaly politické odpůrce a také Židy. Pronásledování, provokace a nespravedlnost se dotkly i jeho rodiny. Na úřadech, v obchodech i mezi lidmi - bývalými přáteli. Prakticky všude s ním jednali doslova jako s nepřítelem. A právě v této době vznikla ona pozdější velmi slavná fotografie.

13. června 1936 se jako dělník v loděnicích Blohm + Voss v Hamburku zúčastnil slavnostního uvedení námořního výcvikového plavidla Horst Wessel do ostrého provozu. Pozdrav všech zaměstnanců zdviženou pravicí byl směřován přímo k Adolfu Hitlerovi, jenž se ceremoniálu osobně zúčastnil. Jediný člověk, který Hitlera nezdravil a založenýma rukama na hrudi vyjádřil opovržení a doslova tím vůdce urazil, byl právě August Landmesser.

Jasně tím vyjádřil své stanovisko a ač byl jediným a jasně identifikovatelným v davu, nebál se. Věděl, že nic dobrého z toho nevzejde, činil to však s vědomým, že doma má ženu a malou dceru, které jsou nespravedlivě persekuovány. Bez nadsázky se v tu chvíli stal opravdovým hrdinou, i když v něm samém zřejmě v danou chvíli vítězil vzdor a síla dát najevo svůj názor, bez ohledu na většinový protiproud a následky, než že by se snad hrdinou cítil on sám...



Důsledky však byly tragické. V roce 1937 po téměř dvouletém pronásledování, ponížení a žití v neustálém strachu o rodinu, se nakonec Landmesser s rodinou rozhodli z Německa odejít. Při pokusu o překročení hranice s Dánskem však byli zadrženi. August Landmesser byl oficiálně obviněn za „zneuctění rasy“ a krátce vězněn. Později byl soudem osvobozen pro nedostatek důkazů – Irma soudu tvrdila, že o židovském původu jejího otce nevěděla ani ona, ani její matka, natož August a soud to nemohl nijak vyvrátit.

Ale to nestačilo. Nadále nesměli zemi opustit. Soud navíc Augustovi „doporučil“ ukončení vztahu s Irmou, ta však tehdy byla znovu těhotná a oba se odmítli rozejít. Další důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. August Landmesser byl opět zatčen, odsouzen ke třiceti měsícům těžkých prací v koncentračním táboře Börgermoor a vězněn až do 19. ledna 1941. Již nikdy se neměl se svou Irmou setkat. Ta byla zatčena gestapem o měsíc později a držena ve vězení Fuhlsbüttel, kde porodila druhou dceru Irene. Odtamtud byla poslána do koncentračního tábora v Oranienburgu, dále do Lichtenburského koncentračního tábora a poté do ženského koncentračního tábora v Ravensbrücku. V roce 1942 zemřela v zařízení pro eutanázie v Bernburgu, kde sdílela tragický osud spolu s dalšími 14 000 zavražděnými ženami.

Po odbytí trestu se Landmesserovi podařilo získat dělnickou práci v pobočce továrny Heinkel-Werke ve Warnemünde, kde působil po většinu války. Ale neměl štěstí, když Němcům teklo do bot, byl odveden na frontu, kam narukoval v rámci tzv. „Trestného oddílu“ Strafdivision 999. Nakonec zřejmě padl v Chorvatsku v listopadu 1944, kdy se stal nejprve nezvěstným a později byl prohlášen za padlého.

Obě děti byly po zatčení rodičů nejprve poslány do sirotčince. Ingrid pro uznanou „poloviční“ německou krev nakonec mohla žít se svými arijskými prarodiči. Irene však musela cestovat po různých dětských táborech a nakonec se dostala na nějaký čas do Rakouska ke spřízněné rodině. Když se Irene vrátila do Německa, byla znovu ukryta - tentokrát na nemocničním oddělení, kde byla její židovská identifikační karta „ztracena“ a umožnila ji bez úhony přežít až do konce války.


Ingrid

August Landmesser a Irma Ecklerová byli oficiálně prohlášeni za mrtvé v roce 1949. Roku 1951 senát v Hamburku uznal jejich manželství. Obě dcery si rozdělily jména rodičů, aby už nikdy nezanikla jejich památka. Ingrid si vzala jméno otce a Iren jejich matky.

Vzdor Augusta Landmessera je unikátní v tom, že byl zachycen fotografy. Do povědomí veřejnosti se však dostal snímek až v počátku devadesátých let, kdy doslova ohromil svět. Později se stal snímek motivem k sepsání knihy: „Die Vormundschaftsakte“, kterou napsala jeho dcera Irene.

Silný dojem utváří také jeho hrdý výraz – tváří v tvář nejmocnějšímu muži nacistického Německa. Po po té vší persekuci, i s vědomým, že riskuje nejen ztrátu zaměstnání, ale také život svůj a jeho rodiny. August Landmesser se stal symbolem odporu proti nacismu. Dokazuje, že i v době, kdy nelítostná diktatura ovládla celou zem, existovali lidé, kteří za svobodu a pravdu neváhali dát najevo svůj názor a vystavit se tak riziku ztráty vlastního života. Jen u toho nebyli všichni vyfotografováni...

Jeho příklad je také varováním z minulosti, že demokracie stojí na křehkých pilířích. Pokud jsou tyto soustavně podřezávány, přičemž to téměř nikoho nezajímá, může se stát, že důsledky populismu, nacionalismu, rasismu, demagogie a nenávisti se mohou kdykoli dotknout kohokoli z nás…


Jediná společná fotografie

Video



Roman Němec

Zdroje informací a faktické podklady:
Die Vormundschaftsakte, warhistoryonline.com, independent.co.uk, wikipedia.org, youtube.com

 
 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Silnej příběh. Krutá to divnodoba. Dobrý počtení.

Příběh je jako mustr pro všechny totalitní režimy. Náckové, komouši, všechno stejný.

Takových je i dneska spousta. Například Okamura. Hlupák nabo patologicky alibista, který na strachu a nevědomosti založil svou politiku.

Karamelka: Ano. Na strachu je založená každá diktatura. Vždy to začíná stejně. Nejprve: Rozděl a panuj. Potom: Vystraš a opanuj. Myslím, že dnešní doba je více než jen podobná té, o které píšu. Kdykoli jsem dříve psal článek o 30. a 40. letech, vždy jsem říkával, že není možné plně pochopit kontext té doby. Tedy okolnosti, za kterých mohl Hitler vyrůst a zmocnit se demokracie. Resp. porozumět dění v Sudetech mezi lety 33 a 38. S ohledem k současnému dění u nás už si troufnu drze říci, že tomu trochu začínám rozumět...

To víš Romane ;-) Ovečky se musí bát - potom si pro tzv.vlastní bezpečí nechají vzít i svobodu ,práva ,rouno.... Prostě všechno a nakonec je ten hodnej pasák podřízne , když přestanou být hodný a nebo schopný dávat vlnu a mlíko 8-) :-D ;-)

Těm statečným lidem skládám hlubokou poklonu

hezky článek,souhlasím,že dnešní politická,ale i lidská atmosfera se začína podobat te co předchazela 2.světove valce.Věřim,ale že lidský rozum porazí nenavist a touhu po moci a pokud ne,tak nam nezbude nic než jineho než bojovat za naši vlast jako kdysi,kdy hodně čechoslovaků bojovalo v odboji proti nacistům a mnozí z nich dali i svuj život za vlast

Hranice mezi odvahou a hloupostí je někdy dost tenká. Nemůžu si pomoct, ale za něco co v podstatě bylo prázdné gesto (myslím tím co do vlivu na další události) zaplatil krutě vysokou cenu, včetně celé jeho rodiny.Takhle pro mne hrdina nevypadá.

Připomíná mi to známého, který u výslechu na dotaz "Proč jste nevstoupil do KSČ?" uvedl "Ze zdravotních důvodů." Když se zeptali co mu je odpověděl "Od té doby co jste u moci z Vás totiž bleju každý den." :-D Následky podobné, i když samozřejmě s tím co je v článku se to srovnat nedá.

joeblack:absolutní souhlas....Romane opět díky za super článek.... ;-)

Pro vlk.kh. Mašiny si vůbec neber do úst. Dodnes stát nevrátil ani n z toho co jim ukradli,a čeká až,se jejich rodný statek definitivně rozpadne,nebo až paní Zdeňka nebude mít sílu.Čest jejich památce,jak otci tak i jeho synům,které vychoval,a byl jim příkladem,Host

Sorry .howg

Feek: V době, kdy odmítl pozdravit Hitlera, již jeho rodina persekuována byla. To nebylo prázdné gesto. Ale jasný vzkaz, že nebude vzdávat hold a zdravit někoho, kdo jeho rodině zničil život.

Jeho důvody chápu no... byla to hrozná doba. Jo a díky za článek, fotku jsem znal, ale příběh k ní ne. :-)

Cihleka: nic ve zlém, ale podřezání zajatce není odboj, to je chladnokrevná vražda. Jen tak na okraj... .

Robo79: Chtěl bych tomu taky věřit. Obávám se však, že v době, kdy lidi věří na chemtrails, na řízení státu jako firmu nebo na to, že Rusko nás ochrání před imperialisty (už zase), budeme muset opakovaně prožít všechno špatný, abychom si mohli konečně začít vážit toho, co teď a tady máme.

To Feek, spíš než hrdinství nebo hloupost bych řekl vzdor. Vzdor z osobních důvodů. Rozumné to není, ale každý má, nebo měl by mít nějaké morální hranice.
Převedeno do Čech, tak kdybych měl volit mezi morálním kreditem Gotta nebo Kryla, tak jednoznačně Kryl-

GM4PRO-chápu o čem mluvíš,mám otce s kterým se hádám,ale vždy se pak udobříme :-),otec je právě fanda těch proruských webu nebudu jmenovat a věří právě na ty chemtrails,že svět ovládají ilumináti,že v usa jsou koncentrační tabory atd.atd,otec věří lžím a nevadí mu to a když mu nějakou lež vyvrátím,tak začne věřit nějaké jiné lži,přijde mi,že češi sympatizují k lžím a takovým polopravdám a ani nehloubají zda to čemu věří je opravdu tak
Je fajn,že ty a jiní popisujete příbehy lidí,kteří byli hrdinové v tom období 2.světové valky,je dobre si je připomínat

To marcano,,marasoba.Vás názor je Vás,ale co o tom víte?Neměli osobní zášť vůči cetnikovi,bojovali proti bolševismu,příslušník snb musel bejt kovanej komous,jinak by tam nebyl.Buď on nebo oni.Kolik ,,vražd,,proběhlo na hranicích,z rukou našich pohraničniku,kolik lidí dostalo provaz za to že se nelíbilo režimu. Znal jsem spoustu,,slušných,,lidí,milujicich tatínku,kteří kradli majetek ,vyhaneli sedláky ze svých domovů.posílali je do uranových dolů. Vzpomeňte jen na piloty co bojovali v Anglii,jak s se jim režim odvdecil.Zkuste si přečíst knihu ,,Zatím dobrý,, nebo poslechnout audio knihu stejného názvu. Svět není černo bílý.

Hyena: Vzdor ano, ale pořád hrdinství. Vzdorovat by chtělo dost lidí, v té době už se obecně vědělo, co Hitler provádí s Židy a jistě každý znal někoho, kdo již pronásledován byl. Tudíž vzdor ano, ale vyjádřit to takhle, to chtělo prostě koule. Pro mě je to člověk, který navzdory všem ostatním, bez ohledu na následky vyjádřil pohrdání tou nejčistější formou, jakou mohl. Tudíž ano, zní to jako klišé, ale je to hrdinství. Postavit se většině, která holduje špatné straně, je vždycky hrdinství.

Marcano-naprostý souhlas s Tvým názorem na Němce.Německu po válce hodně pomohla USA,nejen ekonomicky.Na svou stranu si naklonili spoustu válečných zločinců,a to nejen z řad vědců,ale i zpoustu prachsprostých sadistických vrahů,kterým zfalšovali dokumenty.A proč asi?Kapitalizmus má s nacizmem společné-boj proti komunismu.Takže spolčení se se zločinci proti Stalinovi.A jejich minulost-dytˇ to vlastně nevadí když máme společné ideály.Je mi s toho na blití. :,-(A nebít společnosti IG FARBEN,Hitler by se nikdy nedostal k moci!A pročpak figuroval při zakládání EU jistý vysoce postavený člověk z oné firmy?Náhoda?Opravdu Německo prohrálo válku?Kdo má trochu v hlavě tak pochopí.

Hobbit: Už jsi někdy přemýšlel nad svým "darem" produkovat scifi? :-) Věř mi, máš talent...

GM4PRO-scifi?Né pouhá realita,kterou ale nikomu nevnucuju.
. ;-)

Hezký. Začínaj tu docela padat perly :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru