MONGOLSKÉ VOJSKO V EVROPĚ

Kategorie: Roky válečné a revoluční

 

Tataři vpadli do Evropy v roce 1241 v počtu asi 70 000 osob. Jejich cílem bylo vyhubit národy, které neměly mongolskou tvář, a byly pokřtěny. Zmocnit se jejich majetku drancováním a loupením. Nedokázalo je zastavit žádné křesťanské vojsko. Chán Batú dokázal při tažení v Rusku postupně dobít knížectví rjazaňské, moskevské a vladimírské. Zanechává za sebou hordy mrtvol a spálené města. Asijské útočníky překřtili na Tatary Rusové podle slova „tatarus“, to znamená peklo.Smetli Novgorod, Kyjev a veškeré obyvatelstvo povraždily. Poté se Mongolové přemístili do Polska, kde vypálili Krakov. Následoval vpád do Maďarska a Čech, zdálo se, že je nikdo nedokáže zastavit. Nad Evropou se začala vztahovat mračna. Všichni před Mongoli utíkají, protože je předchází pověst krutých a krvežíznivých bojovníků.

U Lehnice ve Slezsku , se vojsko knížete Jindřicha střetlo s těmito nájezdníky na „Dobrém poli“. Vojska krále Jindřicha byla poražena a 30 000 mužů i s knížetem bylo zabito. Mongolové každému padlému uřezali ucho, které dávali do pytlů a posílali svému chánovi Ogotajovi, jako důkaz vítězství.

 

MONGOLOVÉ U OLOMOUCE

20071212mongolove.JPG Náčelník Petu vydrancoval Opavu a vpadl na Moravu. Všechno obyvatelstvo utíká do hor, lesů a někteří hledají útočiště za hradbami Olomouce. Tehdy dochází k významné bitvě. Podle „Kroniky české“ od Václava Hájka z Libočan, Čechy a Moravany měl vést úspěšný vojevůdce Jaroslav ze Šternberka, syn Diviše z Divišova. Tato kronika byla vydaná až v roce 1541. Václav I, vyslal dosud neznámého šlechtice v čele osmitisícové armády na pomoc Moravanům proti Tatarům. Podle rozkazu však neměl vyhledávat přímé kontakty s nepřítelem, ale měl posílit olomouckou posádku. Jaroslav však rozkaz neposlechl a pod olomouckými hradbami. Zabil syna jednoho z nepřátelských válečníků a zastavil tatarský útok na křesťanskou Evropu.

Václavu Hájkovi však nelze příliš věřit, děj dokázal pozměnit tak, aby byl poutavý, ale pravda byla často někde jinde. Hájkovi vděčíme např. za pověst o Bivoji. S Jaroslavem to však mělo být jinak, v jeho postavě vstoupil do historie významný rod Šternberků.

 

 

ŠTERNBERKOVÉ

 

Moravská větev Šternberků nepřežila 16. století. Česká větev se díky synům Štěpána ze Šternberka (1322-1352), rozdělila na holickou a konopišťskou linii. Z holické linie pocházela Kunhuta ze Šternberka (1422-1449), byla první manželkou Jiřího z Poděbrad. Do našich časů dožila linie Konopišťských ze Šternberka. Z ní pocházel jeden s nejslavnějších představitelů tohoto rodu. Kašpar Maria Šternberk (1761-1838), významný přírodovědec, zakladatel Národního muzea a první organizátor jeho sbírek. Zajímavou osobností byl Vojtěch Václav Šternberk (1868-1930), který procestoval celou Afriku, zúčastnil se búrské války v jižní Africe na straně Búrů a také byl dvakrát zvolen jako poslanec do rakouské říšské rady.

 

 

Odkud vlastně Hájek vzal postavu Jaroslava ze Šternberka? Je velmi pravděpodobné, že vznikla záměnou s osobou zakladatele Zdeslava z Chlumce, 20071213kum.jezdec.JPG

později ze Šternberka. Zdeslav se skutečně vyznamenal v bitvě, a to právě u Olomouce. Stalo se tak v roce 1253, kdy toto moravské město hájil ve službách českého krále Přemysla Otakara II. Proti nájezdu uherských Kumánů. Tradice zřejmě zaměnila kumánské jezdce za Mongoly a Hájek toho využil. Zdeslav pak za své vojenské úspěchy dostal od panovníka rozsáhlé území na sever od Olomouce, kde začal budovat nový hrad Šternberk. Rodovému sídlu na Sázavě se potom začalo říkat

Starý Šternberk.

20071213vojak.JPG

Ve skutečnosti Mongolové pouze oblehli Olomouc a zpustošili klášter Hradiště, který ležel vně městských hradeb. Všichni mniši i ostatní obránci na Hradisku byli pobiti, zohaveni a po uvázání na koně, mnozí roztrháni po polích kolem kláštera. Mongolové se dostali až k Brnu, kde na jihu vypálili rajhradský klášter založený knížetem Břetislavem I. na místě někdejšího velkomoravského hradiště u řeky Svratky. Nejhůře na tom byli lidé v okolí Tovačova, Kojetína, Hulína a Holešova. Mezi Hulínem a Dřevohosticemi se jejich řádění snažili zabránit ozbrojení křesťané. Strhla se bitka, ve které křesťané proti mnohonásobné převaze barbarů neměli šanci. V červnu 1241 procházely hordy náčelníka Petra Hrozenkovského průsmykem do horních Uher (na Slovensko), kde se marně pokoušely dobít hrady Trenčín a Nitra.

V lednu 1242 pak po ledě překračují zamrzlý Dunaj a spojují se s vojskem chána Batú. Mongolové se dovídají, že u Kaspického moře, zemřel, patrně byl otráven, velký chán Ogedej. Batú jako Čingischánův vnuk vycítí příležitost a pochopí, že teď je ten správný čas porvat se doma o dědictví a nástupnictví. A tak loupeživé výboje na čas skončily, kvůli reálným politickým zájmům. Obrovské mongolské vojsko opouští střední Evropu a zanechává za sebou hory mrtvol a spáleniště. Naštěstí se už nikdy nevrátí.

Artefakty z této doby můžete hledat pomocí našich detektorů kovu

Zajímavosti:

Ø Potravou mongolských vojáků bylo uzené skopové maso a sušené mléko.

Ø Vojáci byli vyzbrojeni luky, meči, sekyrami a dlouhými kopími s háky, kterými strhávali jezdce ze sedel.

Ø Na oslech dopravovali rozebrané těžké katapulty, které při obléhání složili dohromady.

Ø Hlavu si holili až na temeno, s něhož splývá charakteristický cop, způsob převzatý od Mandžuů

Ø Ženy považují tím hezčí, čím mají menší nos.

Ø Vdova se nesměla znovu provdat.

Ø K první emisi papírových bankovek v Mongolsku došlo v roce 1236.

Ø Mongolové převzali od Peršanů hru pólo.

 

20071213IMG.jpg

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

to je fakt hustý

Mongolské vojska byly opravdu kruté, nešetřily ani ženy a děti. Všechny povraždily a vesnici vypálily. Měly skvělý výcvik, ale byly nesmírně krutí.

Velmi dobrý článek akorát bychchtěl opravit autora, že mongolové vpadli do Čech, protože Mongoly v Kladsku zastavilo silné české vojsko.A tak protáhly pouze Moravou.I když autor těmi Čechami myslel zřejmě celé území Česka.

Viky: dovolím si těž reagovat... nevím jak zde, ale na Rusi mongolské vojsko vždy vyslalo parlamentáře, který požadoval otevření bran města vojsku. No a v Evropě se tenkrát takoví poslové běžně popravovali (no spíš lynčovali), což bylo paradoxně u Mongolů jedním z nejhorších zločinů (myslím vražda parlamentáře)... je znám příklad tuším Vladimiru, kde Jaroslav Moudrý zabránil lynčování poslů a ponásledném dobytí města Mongoly nedošlo k žádným větším excesům ze strany dobyvatelů- narozdíl od většiny ostatních ruských měst (bez výjimky ve všech vypálených a zpustošených městech byli před dobytím popraveni mongolští posli a ve většině i veškeří civilní Mongolové, púovětšinou kupci)... ovšem moje zdroje nevypráví nic o tom, jak si spížní oddíly počínaly na vsích, takže nevylučuji, že se Tebou popisované věci děly... ostatně ve středověku to bylo spíš normou než excesem, zajímavé je, že to byl až Přemysl Otokar II., který zakázal plen na území pod jeho vládou

Mongolové a Tataři byli dobří vojáci. Víte třeba o tom, že tataři pili koňskou krev a že vydrželi 10 dní bez teplého jídla? to napsal Marco Polo. Jsou to husťáci.

Ale ale. Je to nejaká dětská webová stránka.? Je v tomto článku hodně omylů. Prosím, abych to trošku napravil.
1. Rusové nenazvali nás podle latinského slova Tatarus. Tatarsko neboli tataři byli jedním z mongolských kmenů podle kterého omylem nam říkali tataři. A pak v europě se to slyšelo jako Tartar, jakože peklo v latině. Shoda názvu.
2. Uši jako důkaz vítězství? Ne. My jsme byli praktičtí. Uřezávali jsme uši mrtvým, aby se to počítalo (jen pravé nebo leve ucho, aby se nepočítalo dvakrat pro jedného mrtvého) kolík nepřátelských vojáků bylo zabito a pak podle počtů uší byli odměnění.
3. Jaroslav nezastavil mongoly do europy. Kdepak. Nás nezaujímalo česko. Nás zajímali maďaři. Silný král Bela, protože Bela skrýval kumany (kipčáci neboli polovcy), kteří nám utekli. Proč jsme jeli přes Polsko Slezsko, Morava a Slovensko? Mongolská armada chtěla zautočit z jíhu a severu Maďarska. A samozřejmě Bela byl poražen. Po tom následovala Vídeň. Ale tam se zastavilo všechno. V Moravě mongolové nebyli v převaze v počtu. Byli to malé bitvy v mongolském měřítku. Hlavní vojsko se spěchalo do Maďarska.
4. Nebyli to jen Moravaci. Hlavně to byli něměčtí rytířové spolu s moravskou šlechtou. To byla bitva u Lehnic (Legnitz). Byli tam všechny zabití skoro do jedného. Bohužel, válka je válka.
5. Co zastavilo mongolské tažení do europy. Smrt velkého chána, protože v mongolsku platil zákon,že jestli umře chán, všechny vojska byli stažené a valka zastavěná. To nejen tenkrát. To se stálo i v arabií. To také zachránilo arabií, konkrétně Egypt.
6. A na konci naším cílem nebylo drancování a vyhubení národů. Nikoliv. Abyste pochopili, my jsme kočovníci. V té době se válčilo skoro každý den. Čingis chán vyrostl v těžké době a to ho nutilo nepřátelé vyhnat co nejdále, protože jeho kočovní nepřátele se mohli vrácet zpět za nějakou dobu. A ti kipčáci byli právě ten důvod. I útok do Ruska způsobil stejný důvod. Kipčáci byli podporování ruskou šlechtou. Podobně v arabií a persií. A to je jiná kapitola. Mimochodem to co píšou v komentáři, jsou jako z doby komunistické. Pohled na mongolské tažení se vysvětluje teď jinák na světě. Rusáci byli pod mongolským královstvím asi 150 let a jako velká říše neměla rada tu hanbu , i za sovětské éry. Ty zkreslené historky nechte rusům. Jestli vás to opravdu zajímá sežeňte Černou legendu od Gumileva, proč se ta historka zrodila. Voltaire k tomu také hodně přispěl. Důvody proč jsme válčili jsou docela jiné. Byli jsme velmi praktičtí lidé. Chtěli jsme žít v míru, ale nemohli jsme. Proto jsme chtěli vyhnat nepřátele jednou provždy. Ne vyhubit nějaké jiné národy, třeba v daleké europě. Po těch válkách jsme dokázali nastolit skutečný mír PAIX MONGOLICA po celém území, které jsme podrobili.
A zase na konci, my jsme nikdy neválčili a zabíjeli bezdůvodně, třeba jako křižáci o nějaký zlatý gral několik staletí a to bez výsledků!
O tom všem čtěte Čingis Chán a utváření moderního světa od Jacka Weatherforda. Je to bestseller od Times, Washington post a nejlepší audio kníha v roce tuším 2012.
A take Tajnou Kroniku Mongolů od Pavla Pouchy http://altaica.ru/SECRET/czech_mnt.pdf

To Mongol.
Naprostý souhlas. Jsem ze Slezska (o němž, jen tak mimochodem, nemá ponětí zhruba polovina Čechů, která si Slezsko plete s enklávou Moravy) a musím se přidat na stranu Mongola. Češi si ve své malosti (bez urážky) mají neustále tendence přidávat obří zásluhy na dění světa - např. husitské války, o jejichž negativních následcích pro Čechy a okolní země by se daly napsat stohy a pak údajné řádění Jezuitů po těchto válkách (že by se proto rozbitá země pozvedla z prachu?). Nic naplat, není vše jednoduché, jak to na první pohled vypadá a dějiny tvoří vítězové (nebo také "Když vítězové píší dějiny, mají poražení co falzifikovat").
Každopádně by byli Mongolové na hlavu padlí, kdyby měli provádět jakýsi holokaust Evropanů, bylo by to z hlediska dlouhodobého neekonomické a upřimně, tehdejší Evropa si také servítky vůči jinověrcům (kdyby jen jinověrcům - co Byzanc, co Jeruzalém a stohy mrtvých křesťanů, údajně nepřátel víry) nebrala. Naši milí Římané také tvrdě naložili s nepřítelem, který se odvážil odporovat a po "pacifikaci" a občas i decimaci v řadách vlastní armády, ho hezky romanizovali. Což Římu přinášelo nesporné výhody. Za to, co prováděl např. milovaný Caesar, vlastně Kaisar, v Galii, by byl dnes souzen a odsouzen u mezinárodního soudu v Haagu jako genocidní vrah... a jak mu dějiny tleskají a milují jej.
Nesouhlasím však s tvrzením "Mongola", že Tataři jsou jedním z mongolských kmenů - jedná se o rozdílné etnické skupiny, kdy Tataři byli jedním z podřízených národů Mongolů. Málokdo možná ví, že v Polsku, na Litvě, v Bělorusku a Ukrajině existují dosud skupiny Tatarů, kteří si doposud udrželi islámskou víru.... ano, v silně katolickém Polsku si ji udrželi také. :-)
Kumáni (čili Polovci či Kipčaci), dosud žijí jako nevelká skupina v Maďarsku a jako zajímavost uvádím, že např. názvy jako Plavecký Štvrtok, Plaveč (na Záhorí), vznikly s pravděpodobností nejvyšší z důvodu zde usazených Kumánů (Polovců, nebo také Plavců) - jen si dobře všimněte některých zvláštních rysů ve tváři části slovenských občanů (i severněji) - říká se tomu polotatarský typ, jenž bývá u nás k vidění nejčastěji na jihovýchodě Moravy. A ještě mimochodem, Maďaři měli při příchodu do Evropy také víceméně mongoloidní rysy a v dnešní době jsou geneticky z téměř 90 procent "poevropštělí" a snad mají v sobě více genového profilu slovanských národů, než některé národy, které se za slovanské považují, které dokonce hovoří slovanskými jazyky. ;-) Nejednou se v dějinách staly případy, že poražený národ převzal kulturu, náboženství i jazyk vítězů, který je sice nepřečíslil početně, ale zato jej dokázal efektivně ovládat a nakonec byl sám asimilován geny poražených, byť tito dávno zapomněli dávno na svůj původní jazyk atp..
Jak jsem psal, nic není tak jednoduché, jak vypadá na první pohled. Já jsem taky Čech jako poleno... ne, jsem Slezan? Ale tam jen žiji. Sakra, matka jižní Slovenka, otec Čech z Čech a nakonec jsem dle provedeného genového rozboru původem z rozhraní Dalmácie a Bosny a aby to nebylo jednoduché, ilyrského původu. :-D Kdyby se mě někdo zeptal, kým se cítím být, odpovím že Slezanem, neboť žiji ve Slezsku, ale nakonec je to jedno, je to o tom, co lidi spojuje. Každý národ má máslo na hlavě a nechce si připomínat prohry, či temné stránky minulosti, proto dějiny všemožně upravuje, opravuje, má jiný názor na věc...

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru