Super, díky i za předchozí (a budoucí) díly
Minelab Equinox - do posledního šroubku, část 3
Kategorie: Detektor kovů Minelab Equinox 800 a 600
Pokud chcete z vašeho detektoru dostat maximum, lze to jen tehdy, pokud dobře víte, jak funguje uvnitř. Proto jsme si pro vás připravili takový menší seriál, kde budeme rozebírat vlastnosti technologie Multi IQ do posledních podrobností a přitom se pokusíme, aby to bylo pochopitelné i pro úplné začátečníky i lidi bez technického nadání, ale taky pro ostatní uživatele, kteří už mají s Equinoxem něco nachozeno.
Jedná se vlastně o docela netradiční formát, který mezi spoustou ostatních videí okolo detektoru pracujících s technologií Multi IQ chybí. Vlastně nás k tomu přivedlo neustálé opisování nastavení od ostatních uživatelů, bez povědomí co vlastně dané nastavení dělá. Opsaná nastavení optimalizovaná na určitý druh terénu, nebo cíle, se samozřejmě úplně všude nesetká s úspěchem.
V následující řadě do podrobna rozebereme kompletní nastavení Equinoxe a na několika pokusech zdůvodníme co se kde a jak projeví, co je optimální pro daný druh hledání a proč použít např. toto nastavení.
Seriál bude přínosný jak pro uživatele Equinoxe, tak pro uživatele Vanquishe, který je vlastně derivát z Equinoxe používající stejnou technologii Multi IQ a detektory jsou si technologicky dost podobné.
Začneme úplně od naprostého začátku a co nejvíce polopatě, aby to bylo přínosné jak pro uživatele co mají první detektor v ruce, tak pro ostatní, co už nějakou dobu s detektorem chodí. Proto se každé pondělí budete moct těšit na nový díl, kde se budeme dostávat pořád hlouběji a hlouběji do útrob Equinoxe.
Díl 3. Zrádné zlato
Vzhledem k tomu, že se okolo prvního dílu vytvořila celkem velká diskuse, což je dobře, rozhodli jsme se do třetího dílu vsunout ještě další zajímavé pokusy ohledně závislosti ID čísla na materiálu a ploše. Po dotazech v diskusi i závislost na síle materiálu, kterou jsme v prvním díle zanedbali, protože v podstatě od 1mm síly materiálu už se bude projevovat velice málo.
Logicky, když si vezmete, že dnes není problém pokovit sklo tak slabou vrstvou, že je přes něj vidět. A na skle o obrovské ploše není ani 1g materiálu. Tak logický předpoklad je, že aby mohlo být vůbec detekováno, je větší množství materiálu nutnost. Takže dnes uvídíte, jak se na ID projeví síla materiálu na třech cílech. Pvní bude alobal nalepený na papírovém kartonu (jen z důvodu, aby se nekroutil) jako druhý opravdu slabý plech cca 0.2mm z plechovky od Kozla a třetí bude na porovníní klasický hlinikový 10 haléř.
Další velice zajímavý test bude na zlato, protože pravidělně, když dám na svojí FB skupinu nějaké zlato z vody, hned druhý komentář je jaké to mělo ID. Ve videu však uvidíte, že je to naprosto irelevantí informace. Schválně jsem vybral dva nejpodobnější snubní prsteny o stejné ryzosti a prakticky stejných rozměrech a váhovém rozdílu cca 0,2g. S jediným rozdílem a to, že jeden je z červeného zlata a druhý z bíleho. A rozdíl v ID je skoro dvojnásobný. Takže jak říkám, zlato je zrádné a to vemte v úvahu, že se většinou vyrábí v několika ryzostech od 8K po 18K.
Poslední je pokus s rozklepáním olověného broku, tam je vidět, že zvětšením plochy se zvedne dosah a trochu zvětší ID číslo. Pozor však když ho rozklepáte na moc tenkou vrstvu, projeví se alobalový efekt a ID půjde zase naopak dolů.
Bonusový díl se pak týká funkce Pinpoint
Popravdě jsme video natočili, abychém si vychytrale trochu usnadnili práci, jelikož na toto téma, máme každý týden tak 5 hovorů. Tak že ve videu uvidíte, jak funkce funguje a jak ji používat a čeho se vyvarovat.
Jaccob
Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Detektory kovů - Recenze a Testy > Minelab - recenze a testy > Detektor kovů Minelab Equinox 800 a 600
Komentáře
diky super
Jaccob, opět palec nahoru 👍
Děkuji 😉
Myšák - podívej se ještě jednou na video. Tam je vidět že stupnice není lineární a v oblasti od 0+ je rozlišení daleko jemnější než od třeba 30+. a v intervalu kde vychází naprostá většina cílů je i rozlišení jemnější.
Každopádně EQ má 50 hodnot , osobně by mě stačilo klidně dohromady 20. Protože kdo přebírá cíle podle ID většinou h****no najde:D Sám si viděl jak na průměrém zlatém snubáku uděláš klidně dvojnásobný rozdíl ID podle toho jestli je z červeného nebo bílého zlata.
Další věc je že třeba levnější jednofrekvenční detektory mají rozptyl hodnot na jeden cíl třeba cca 50-70 v přibližně 1/2 užitné hloubky a dál s přibývající hloubkou se rozptyl ještě zvyšuje. Tak k čemu je ti rozlišení 0-99:D Prostě reálné měření není tak přesné aby mělo smysl ho rozdělit do tak přesné stupnice. Je to jako kdyby jsi měl kalkulačku schopnou počítat na 1 desetině místo a osadil jí displejem co jich má 6. Krom toho rozdíl ID si uděláš i natočením toho samého cíle vuči sondě. stejně tak jinak chodí sežranej 2haller a jinak 2 netknutej 2 haller z pískového pole.
Zdravím mám jen dotaz proč pinpoint je nastavane na tak velkou hlasitost je to až nepříjemné nejde to ztlumit.Co dat podnět do továrny aby stim něco pořešily třeba v další aktualizaci dik. 
Dukina, hlasitost funkce pinpoint je uměrná nastavené hlasitosti v detektoru. Nepřijde mi že by byl hlasitější jak klasické pohybové režimy akorát se to může zdát tím jak ten ton pinpointu je stálý kdežto v pohybových režimech je krátký, ale kdyby jsi změřil výšku amplitudy audio signálu bude stejná v obou režimech.
Super, tedy spíš se těšim na díly kde se budou rozebírat jednotlivé režimy, tedy pokud se taková série chystá. Jedinou výtku co bych měl, tak je, že aby bylo rozumět co povídáš, tak musim dát volume doprava a pak proti tomu je fakt kravál z detíku až úplně nepříjemnej... Těšim se na další díl 
Lucky lucky,neboj za chvili se dockas,tendle dil tam puvodne byt uplne nemel ale protoze se okolo toho tematu ID z prvniho dilu strhnula celkem velka diskuse tak bylo potreba odpobedet na vetsinu otazek aby ses k tomu pak nemusel vracet a mohl se posunout dal.
Jaccob - je evidentní, že stále omýlané ID je jen přibližné ukazovátko na materiál a cca velikosti cíle pod cívkou. V podstatě je to jen barevná hudba, která reaguje na výšku tónu danou materiálem, jejich směsici a množství odraženého signálu. Pro někoho by bylo jednodušší tam mít 3barevnou LEDku a tři tóny - železo, barva, bordel...:o)).
Ne, vážně.
To že se Ti hlásí každý ze snubáků jinak, je jistě dáno materiálem, jeho elektr. a možná i magnetickými vlastnostmi. Nejde srovnávat jen tvar a to že je tam zlato.
To je jako bys porovnával dvě brunetky ale jedna je při tom jen obarvená blondýnka (nic proti blondýnkám).
Už se těším na další odhalení tajemství našich detektorů.
Hlavně na systém, jakým vyhodnocuje cíle a na porovnávací tabulku ve stylu :
Když tohle je pod cívkou, takovéto půdní podmínky, tak tohle ukáže detektor - ID-zvuk, ....
a co se dá nastavit, aby to bylo průhledné a jasné. Tedy aspoň to, jak to výrobce myslel při konstrukci. Pokud se s tím výrobce chtěl podělit.
Tak uka...co máš pro nás dalšího...
Mysak, vystřihni si nějakou červenou folii a dej si ji na display a máš po bílé tmě. Je pravda, že ta bílá je fakt blbá i na nejslabší režim.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.