Dvojtakt - se zpožděním přicházím s poděkováním za dobrý nápad sem vrazit alespoň základní osvětu ze světa numizmatiky. Myslím, že je to tu pro některé nutné a alespoň to snad přispěje ke snížení počtu kolegů hledačů, kteří se dosud nevyznají ve správném pojmenování a určení nominálu nejčastěji nacházených mincí.
Zvláště oceňuji motivační ukázky nejkrásnějších podařených kousků. 🤩👍
Mince Františka Josefa I. (část II.) - měna konvenční a zlatníková
Kategorie: Mincovnictví - Numismatika
Naši pouť po mincích obíhajících na našem území jsme započali netradičně, v opačném chronologickém pořadí, tedy měnou korunovou. S každým dalším článkem budeme odkrývat starší a hlubší „vrstvy“ historie kovových platidel, které obíhaly v našich zemích tak, jak činíme s detektory kovů. Dnes se v druhé části článku zaměříme na starší měnu konvenční a rakouskou. Prvně bychom si ale měli podrobněji představit osobu císaře Františka Josefa I.
František Josef I. – poslední velký císař
Prvorozený syn arcivévody Františka Karla, mladšího bratra císaře Ferdinanda I. a bavorské princezny Žofie Frederiky, se narodil 18. srpna 1830 na zámku Schönbrunn ve Vídni. V turbulentním revolučním roce 1848 pod nátlakem okolí abdikoval císař Ferdinand I. Dobrotivý z důvodu nepokojů ve Vídni došlo v Olomouci 2. prosince 1848 k předání vlády tehdy osmnáctiletému Františku Josefovi (faktická korunovace však neproběhla, při obřadu nebyly přítomny rakouské císařské korunovační klenoty ani žádný církevní hodnostář). Dne 24. dubna 1854 se v augustiniánském kostele ve Vídni oženil se svojí sestřenicí Alžbětou, princeznou bavorskou (známou též jako Sissi).
Do povědomí Evropského politického dění vstoupil roku 1853 v souvislosti s Krymskou válkou (1853-1856), kdy nepodpořil svého spojence, ruského cara Mikuláše I. V roce 1859 přišlo Rakousko během druhé italské války o nezávislost po porážce v bitvě u Solferina o Lombardii, a roku 1866 po pro Rakouské císařství zdrcující prusko-rakouské válce i o Benátsko, čímž Rakouské císařství přišlo o državy v severní Itálii. Postupný přechod z absolutismu v konstituční monarchii, prohraná válka s Pruskem a prosazení dualistické koncepce států Maďary v rámci tzv. Rakousko-uherského vyrovnání vedly k zániku Rakouského císařství. Korunovace Františka Josefa I. na uherského krále 8. června 1867 v Budíně byla formálním stvrzením vzniku Rakousko-Uherska. Přes opakovaný slib však nikdy nebyl František Josef I. korunovaný českým králem.
Postupem času se z císaře stal velice populární a respektovaný panovník, který byl znám svou pílí a pracovitostí. V osobním životě jej však provázelo mnoho tragédií jako sebevražda syna a korunního prince Rudolfa, smrt jeho milované (ač postupně odcizené) manželky Alžběty v roce 1889 a atentát na synovce Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914, který se stal záminkou pro vypuknutí I. světové války. Císař zemřel na zápal plic druhý rok I. světové války, 21. listopadu 1916 ve Vídni. Navzdory těžké nemoci usilovně pracoval do posledních okamžiků tak, jak bylo pro stařičkého mocnáře zvykem. Bez pouhých 10 dnů vládl úctyhodných 68 let a do dnešního dne zůstává nejdéle vládnoucím českým panovníkem.
František Josef I. zanechal hluboký otisk v dějinách střední Evropy. Byl posledním velkým symbolem absolutistické monarchie, ale zároveň vládcem, který musel čelit modernímu nacionalismu, industrializaci a sociálním změnám. Ačkoli jeho říše zanikla krátce po jeho smrti, jeho jméno zůstává symbolem jedné éry.
Měna za vlády Františka Josefa I.
Období vlády císaře Františka Josefa I. bylo z hlediska vývoje měnového systému v Rakousku-Uhersku klíčové. Během této doby prošel měnový systém významnými reformami (z nichž jsme si již jednu představili), které odrážely modernizační snahy monarchie a měnící se ekonomické a politické podmínky v Evropě.
Konvenční měna do poloviny 19. století
Na počátku vlády Františka Josefa I. se používal tzv. konvenční měnový systém (budeme se mu podrobněji věnovat v následujících článcích), který vycházel z konvenční mince zavedené roku 1753 během vlády Marie Terezie. Hlavní jednotkou byl zlatý (gulden), rozdělený na 60 krejcarů. Dva zlaté (tedy 120 krejcarů) se rovnaly jednomu tolaru. Mince byly raženy v nominálních hodnotách ¼, ½, 1, 2 a 3 krejcar v mědi, 6, 10, 20 krejcary, zlatníky a tolary ve stříbře a 1, 4 dukáty ve zlatě. V provozu byly mincovny Vídeň (A)*, Kremnica (B), Praha (C) (V provozu do 19. března 1856. Měděné krejcary a jejich díly z roku 1851 vznikaly pouze jako zkušební ražby v desítkách kusů a dnes jsou extrémně vzácné.), Karlovský Bělehrad / Karlsburg (E) a Velká Baňa / Nagybánya (G).
Tento systém se však v polovině 19. století ukázal jako zastaralý a nedostačující pro potřeby rostoucího hospodářství. Bylo zapotřebí stabilizovat měnu, kde by papírové peníze byly směnitelné za drahé kovy.
Další komplikaci představoval systém bimetalismu, ve kterém jsou jako zákonné platidlo používány dva různé kovy. V oběhu byly mince zlaté i stříbrné, což způsobovalo problémy s jejich reálnou hodnotou v závislosti na výkyvech cen drahých kovů.
Za připomínku jistě stojí i mince totožné s Italským měnovým systémem ražené pro Lombardsko-Benátsko do roku 1859 v mincovnách Miláno (M) a Benátky (V). Z mincoven vycházely nominály 1, 3, 5, 10, a 15 centesimi v mědi, ½ a 1 lira, ½ a 1 scudo ve stříbře a ½ a 1 sovrano ve zlatě. Po ztrátě Lombardie ještě probíhala roku 1862 ražba měděného ½ a 1 solda pro Benátsko v mincovnách Vídeň, Kremnica a Benátky.
*tučně vyznačeny značky mincoven, které můžeme najít na mincích
Rakouská (zlatníková) měna
Roku 1857 byla v rakouských zemích na základě dekretu z 19. září 1857 provedena měnová reforma, která ukončila platnost konvenční měny a zavedla tzv. rakouskou (zlatníkovou) měnu. Současně s rakouskou měnou byla implementována tzv. celní libra stříbra o hmotnosti 500 g, ze které bylo raženo 45 zlatníků, přičemž jeden zlatník (gulden, florin, forint) byl dále dělen na 100 krejcarů. Poprvé tak byl do měny platné na našem území zaveden desetinný systém.
V témže roce vstoupila v platnost měnová dohoda mezi Rakouským císařstvím, Lichtenštejnskem a státy Německého spolku, která zavedla jednotný měnový systém, tzv. spolkovou měnu (platnou do roku 1867). V rámci spolkové měny byla zahájena ražba spolkového tolaru o váze 18,51 g a 2 tolaru v dvojnásobné hmotnosti. Ražena byla i spolková ½ a 1 koruna ve zlatě.
Jeden spolkový tolar tak odpovídal severoněmeckému a středoněmeckému tolaru, 1 a ¾ zlatého nebo 105 krejcarům jihoněmecké unijní měny či 1 a ½ zlatého (150 krejcarům) rakouské měny. Po porážce Pruskem roku 1866 bylo Rakousko nuceno vystoupit z Německé celní unie a přidružilo se k Latinské měnové unii. Z toho důvodu byly vydávány zlaté mince s hodnotou 4 a 8 zlatých, jenž odpovídaly 10 a 20 frankům.
V rámci rakouské zlatníkové měny byly raženy měděné ½, 1 a 4 krejcary. 5, 10, 20 krejcary a ¼, 1, 2 zlatníky ve stříbře, dukát a 4 dukát ve zlatě (produkce 4 dukátu neprobíhala v žádné z uherských mincoven). Ražby rakouské zlatníkové měny probíhaly v mincovnách Vídeň (A), Kremnice (B), Karlovský Bělehrad (E) a až do ztráty severoitalských území i v Milánu (M) a Benátkách (V).
Jako důsledek rakousko-uherského vyrovnání byly od roku 1868 v Zalitavsku raženy mince pro Uhry samostatně, a to v mincovnách Kremnice (nyní s označením K.B.) a Karlovský Bělehrad (GY.F.)
Za panování Františka Josefa I. byly populární i emise pamětních ražeb a medailí, které se staly nástrojem státní propagandy a byly vydávány nejen při korunovacích, ale také při významných politických a národohospodářských událostech. Oblíbené byly již za svého vzniku a vyhledávány jsou sběrateli do dnešního dne. Za zmínku tak stojí například zlatník a 2 zlatník na sňatek Františka a Sissi roku 1854 ve Vídni (dvou zlatník byl emitován i k výročí stříbrné svatby císařského páru), nespočetné medaile k střeleckým závodům, spolkový 2 tolar 1857 k dokončení rakouské jižní dráhy vedoucí z Vídně do Terstu, příbramský zlatník ražený ve Vídni k upomínce na dosaženou kolmou hloubku 1 000 metrů na dole sv. Vojtěch v Březových Horách u Příbrami, 2 zlatník na znovuotevření stříbrných dolů v Kutné Hoře (velmi vzácný, raženo zhruba 400 ks!) či ražby imitující uherské historické mince vydané k 1 000. výročí Maďarského království.
Zlatníková měna zůstala v oběhu oficiálně do roku 1892, kdy Rakousko-Uhersko přešlo na korunovou měnu založenou na zlatém standardu. Spolková měna pak přispěla k hospodářskému sjednocení střední Evropy.
Highlight Lovce Pokladů – aneb to nejlepší z konvenční a zlatníkové měny nalezené detektorem kovů
- Dukát 1856 Vídeň s portrétem od rytce Konráda Langeho: Na těch panských lukách
- Tolar spolkový 1863 od uživatele Valdstein: Neuvěřitelná radost
- 2 zlatník 1871 od uživatele Detek33: Obrovská radost
- Nádherný zlatník 1861 od uživatele nula: Zlatník
- 20 krejcar 1852 od uživatele exmail: 20 krejcar
- 10 krejcar 1859 Benátky od uživatele plantaznik: Dnešní Frantík
- Uherský revoluční 6 krejcar 1849 od uživatele JohnyGL: Hat Krejcar
- Krejcar 1851 v mimořádné zachovalosti od uživatele jaccob: Jak ze žurnálu
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Krásný článek Ondro :)
tyto měny jsou určitě sběratelsky zajímavější jak měna korunová, tu máme nespočet vzácných kusů, unikátních mincí, třebas takovej jedan križar 1849 pro chorvatsko slavonsko dalmácii, hromadu zajímavých ročníků a mincoven, typy s "hlavou doleva", varianty s tečkami i bez, dokonce najdeme i kb "širší štít" a na mincích můžeme dokonce sledovat s lety měnící se vladařův portrét
- a taky samosebou provedení rytecké excelentní, jako i celková kvalita zpracování, člověk by zaplakal, když se dnes koukne na tu kulatou hrůzu do peněženky
- FJI je mezi sběrateli nejoblíbenější, oproti jiným jsou jeho mince celkem v cenové relaci a snadno k sehnání, áno, pravda, něco z ražeb šrajtofli víc zabolí, ale to už tak je, pokud jsme si zvolili tento interesantní koníček
- a ještě něco ku zlatu
- dukát 1915 je novoražba, nikdo neví, kolik se toho namlátilo z původní ražby, no pokud se tydle ročníky razily v určitém nákladu vesele dál z původních raznic, tak to nikdo nepozná
- existuje i zmršená novoražba, ta už je teda z nepůvodních razidel, bo má letopočet 1951 - a pokud je to novoražba s chyboražbou, je to vzácnost?? - asi jo, bo se to asi před rokem prodalo za +- 50 000!! - nechápu, že dá někdo za kopii pravé mince a ještě k tomu dodrbanou, tolika peněz - u dobové ražby to beru, ale tohle není čistokrevná mince, ale atrapa s obsahem zlata, investiční opičárna, tak jako i 4 dukát 1915, 4 zlatník 1892 a 8 zlatník 1892
- no, co si budem povídat, FJI je dobrý téma, myslím že si tu tento panovník najde nejvíce fanoušků a že si i fanoušci našli toho svýho Fandu
to 20Krejcar: díky za pozitivní zpětnou vazbu, k těm 20 krejcarům se dostaneme příště
Priklanim se k ovacim, uz jenom pro to ze mam v highlightu minci jeden kus😂😂.
Sice nominalove nejslabsi ale je😂
lukegoss - chci poděkovat i tobě za velmi cenné postřehy, doplnění a užitečné odkazy. Je to přesně jak píšeš. Já považuji 19. stol. v podstatě za vrchol mincovnictví, jelikož mince byly vyráběny již průmyslově, tudíž tam již nejsou téměř žádné nerovnosti, stále se používaly drahé kovy a návrhy a provedení nebyly zatížené většínou revolučními prvky a stále zachovávaly portrét vladaře a znaku impéria.
Dvojtakt - nz. Už se v podstatě těším, jelikož můj osobní stále nesplněný sen je najít stříbrné/zlaté mince z období mincovní reformy Marie Terezie - Františka I., kde se mi hodně líbí hlavně provedení reversu s ratolestmi a orlem. Jinak se nejvíce těším na tolarové období z třicetileté války, které považuji za vrchol mincovnictví z hlediska uměleckého provedení (můj tajný sen - velký poklad tolarů a dukátů z té doby). Grošové období - které je srdcové snad pro každého hledače - takový pražský groš Václava II., Denárové období s podílem stříbra na jeho počátku a Antika, kde mohli zlatem přímo plýtvat ani nemluvě.
jaccob - je to čest být vybrán a mít zde zástupce/reprezentanta. A najít měďák z rybníka, který je jak ze šuplíku/půdy po prapředkovi je lepší než hezký s patinou z pole. Zkrátka proto, že jich je méně. A já dám vždy přednost minci "s příběhem" než anonymní z numizmatiky.
20Kr...Pro me je taky nej tolarove obdobi, je to neskutecne rozmanite, za me jsou nezhezci tolary s divym muzem z Braunschweigu a saske tolary s bratry ...
ale nebudeme to tu zaplevelovat a pockame si az prijdou na radu 30tkove tolary
jaccob - jo, jo momentálně je to pro mě opravdu top období. Tolar s divým mužem se mi také neskutečně líbí a moc bych jej chtěl. Když jsem jej uviděl poprvé tak jsem šel doslova do kolen. Jak je napadl tak divný motiv? Ale je suprovej! Mně se ještě líbí třeba tento, jelikož je dost exotický: www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/taler-zikmund-bathory-283780/.
Ale jinak máš pravdu a už s plevelením mimo téma končím.
Taler Zikmund Báthory | LovecPokladu.cz
Detail nalezeného předmětu – Taler Zikmund Báthory.
20kr - díky za Tvá slova, která mě inspirovala k tomu, abychom tu i napsali, jak se v jaké době mince vlastně vyráběly
tu je historie technik ražení, později vlastně spíše lisování mincí
http://www.coinhistory.cz/mincovni-technika-mincovni-stroje
https://www.numin.cz/mincovni-technika-mincovni-stroje-cast-iii-r-1-c-174-tisk
lukegoss - 👍 Jo, tu stránku www.coinhistory.cz mám ve svých oblíbených. Ta je docela dobrá. Jedna z mnoha.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.