MILDENHALLSKÝ POKLAD

Kategorie: Poklady

Mildenhallský poklad se skládá z 34 kusů nádherně zdobeného římského stříbrného nádobí. Nejvýznamnějším kusem sbírky je „The Great Dish“. Na stříbrné nádobě jsou znázorněny postavy Bakchua, Herkula a jiných bohů řecké mytologie…

Ilustrační_foto

 

Richard Hobbs (Britské muzeum) zkoumal šedesát let starou záhadu kolem velkolepého Mildenhallského pokladu. S výsledky svého bádání teď seznamuje i širokou veřejnost.
 
 

 

Mildenhallský poklad se skládá z 34 kusů nádherně zdobeného římského stříbrného nádobí. Jeho historie sahá až do 4. století a v současné, si ho mohou prohlédnout návštěvníci Britského muzea. Ilustrační_foto

Původně se veřejnost domnívala, že poklad nalezl Sydney Ford. Ve skutečnosti ho však objevil jeho zaměstnanec, traktorista Gordon Butcher. Stalo se tak, když oral pole ve vesnici West Row v lednu roku 1942.

 

Pole však nepatřilo jeho zaměstnavateli Fordovi, ale místnímu obyvateli Fredu Rolfovi. Právě on požádal Gordona, aby oral hlouběji, protože tam měla být zasazena cukrovka. Netrvalo dlouho a Gordon musel práci přerušit. Slyšel cinknutí a tak se šel podívat, co se děje. Měl tušení, že nalezl něco neobvyklého, ale neběžel za majitelem pozemku, šel za šéfem.

Ford dlouho neotálel a s Gordonem se hned na pole rozjel. Venku řádila sněhová bouře, a přesto oba muži středního věku tahali nádobí kus po kusu z půdy. Večer pak si celý poklad odvezl Ford domů.

Ilustrační_foto

Rozhovor o této událost udělal s Butcherem novinář Roald Dahl, který pak příběh sepsal a dal mu název – Mildenhallský poklad. Situaci, kdy oba vyhrabávali nádobí z půdy, popsal následovně:

 

Ford přinesl pytel, položil jej a sehnul se, aby mohl ze země vyjmout první kus nádobí (později tzv. The Great Dish. Byl to velký talíř. Potom vstal a zeptal se mně, jestli mám o nález zájem. Neodpověděl jsem nic. Tak řekl, že ho vezme sebou domů, pokud mně to nebude vadit, protože jeho takové staré předměty zajímají. Já (Gordon Butcher) jsem jen zvedl hlavu a odvětil, že s tím nemám problém.“

 

Dahl později Butcherovi napsal, že příběh nemusí být na 100% pravdivý a aby si s tím nedělal starosti. Hlavní bylo to, že si Ford odnesl celý poklad domů a Butcher nepožadoval žádnou částku (tvrzení, že Gordon chtěl po Fordovi peníze, nebyl nikdy podložen).

Ilustrační_foto

Sydney Ford pak strávil válečné léta kartáčováním a čištěním nalezeného nádobí, aby na něj nezbyl ani náznak oxidace. Nechtěl dát totiž záminku archeologům, že by snad pocházelo z půdy. Když byl s čištěním hotový, rozjel se do Suffolku. Tam navštívil Hugo Fawcetta, který vlastnil obchod se starožitnostmi. Oba se spřátelili a o velikonočních svátcích roku 1946 Ford ukázal Fawcettovi několik kusů z Mildenhallského pokladu.

Ford trval na tom, že jsou vyrobeny z cínu, ale Fawcett ihned poznal kvalitu a přesvědčil jej, aby mu půjčil jeden kus, který by mohl odvést do Britského muzea na analýzu. Domněnka starožitníka potvrdila. Opravdu se jednalo o římské stříbro. Muzeum poslalo znovu Fawcetta za Fordem, aby zrevidoval celý nález, který později Ford odevzdal muzeu. Dodnes se v médiích píše, že se jedná o největší nález svého druhu na území Velké Británie.

Nejvýznamnějším kusem sbírky je „The Great Dish“. Na stříbrné nádobě jsou znázorněny postavy Bakchua, Herkula a jiných bohů řecké mytologie. V jejich středu je vousatá maska (pravděpodobně znázorňuje boha moře Oceány) obklopena nymfami jezdícími na mořských obludách (605 mm, 8256 g).  

Ilustrační_foto

 

  

 

www.archaeology.co.uk


www.roalddahl.com


www.britannia.com
   

 

 

 

 

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Hezký článek.

Pěkný a poučný článek ;-)
Jinak se našel poklad i u nás viz http://www.novinky.cz/domaci/168816-pod-namestim-v-kasperskych-horach-se-skryval-stribrny-poklad.html

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru