Lovci historie 2012 část 1. - soutěž pro všechny hledače s detektory kovu

Varjagové se na dějinné scéně objevili na pobřeží Finského zálivu okolo roku 800 n.l.. Byly to drsní válečníci ze severu a rychle začali ovládat velké části dnešního západního Ruska. Postupovali zejména po vodních tocích a vodních plochách a postupně dospěli až na hranice arabského světa.

I když jsou Varjagové považováni především za elitní válečníky, byli také velmi zdatnými obchodníky. Na územích, které ovládali, vybírali na místním slovanském obyvatelstvu daně v naturáliích, které používali v dálkové obchodu.

Velké množství Varjagů se pro svoje válečnické umění dostalo do služeb byzantských císařů. Tak se také stalo, že Kníže Kyjevský Vladimir I. poslal svému budoucímu švagrovi Basileiovi II. Bulharobijci více jak 6000 bojovníků své družiny. Ty se stali jeho osobní gardou, které byla ze stejného zdroje průběžně doplňována.

Výjimečných bojových schopností si také všimli menší evropští panovníci a to včetně Přemyslovců v dnešních Čechách. Pro tehdejšího panovníka představovali skupinu bojovníků, která nebyla nijak rodově svázána s místními poměry. Jejich osud byl svázaný s osudem panovníka a z toho pramenila i jejich absolutní věrnost.

Ludmila

O tom, jaký vlastně byl život a také původ babičky svatého Václava, se stále vedou debaty opravdu dlouho. To se také týká možného politického sporu s Drahomírou a další orientace Přemyslovských Čech. Po skonu druhého syna Ludmily, Vratislava, se rodový sněm rozhodl rozdělit vládu mezi Drahomíru a Ludmilu. Přičemž Ludmile byla svěřena výchova budoucího knížete a Drahomíra měla vládnout rodovým državám v zastoupení nedospělých synů.

I přes různé politické domněnky, kdy se historikové domnívají, že Ludmila se klonila na stranu v té době oslabeného Bavorska a Drahomíra zase na stranu Saska, které bylo díky Jindřichu I. Ptáčníkovi na vzestupu, může být pravda daleko prostší. Obě ženy se však pravděpodobně neměly příliš v lásce a těžko si lze myslet, že by nějaká matka ráda souhlasila s tím, že jsou jí děti odebrány a svěřeny do výchovy její tchýni. Možná to byl pravý důvod, který vedl Drahomíru k tomu, že nechala Ludmilu zavraždit najatými Varjagy. Je ale také možné, že vraždu objednal někdo úplně jiný a sledoval svoje vlastní zájmy nebo se celá událost seběhla úplně jinak.

Historie ale Drahomíru odsuzuje coby osnovatelku tohoto činu a legenda přidává i část mluvící o šátku, kterým měla být Ludmila zavražděna tak, aby nebyla prolita krev a kněžna se nemohla stát svatou mučednicí. I bohulibé počínání, kdy je na místě, kde Ludmila skonala, vystavěn kostel a zasvěcen sv. Michalovi není Drahomíře přičteno k dobru. Naopak se v tomto počínání hledá další hanebnost. Drahomíra údajně chtěla, aby zázraky, které se na místě, kde Ludmila zemřela, staly, nebyly přičítány její osobě, ale právě sv. Michalovi. Jediné, co tak s velkou spolehlivostí víme je, že kněžna byla skutečná osoba. Václav nechal její ostatky přenést později do Prahy a v 11. století je Ludmila svatořečena. Ve 12. století je její kult již natolik silný, že se bez svolení papeže nesmí hýbat s její kostrou.

Co budeme hledat a jak

Hledat se bude kopie velké šatní spony. I když by se dala datovat spíše do 12. století, připíšeme ji místním Varjagům, kteří ji mohli ztratit, když prchali po svém činu z Tetína. Postupně budeme jako minulý rok přidávat nápovědy. Pokud se hledání zúčastníte a budete mít chuť, začněte zapisovat GPS informace o předmětech nalezených v okolí. Je dost možné, že tam narazíte na další překvapení. Navíc tak vznikne pro každé kolo nevšední nálezová mapa, kterou posléze zveřejníme.

Nápovědy

První nápověda - mapa

Druhá nápověda - kde zůstalo auto?

Třetí nápověda - křižovatka

Čtvrtá nápověda - Les v kopci

Fotky z nálezu