LETECKÝ DEN CHEB 2017 - OSLAVY 100 LET 1. VOJENSKÉHO LETIŠTĚ

Vážení příznivci letectví,

V roce 2017 slavíme 100. výročí vzniku prvního vojenského letiště na našem území, které bylo v Chebu uvedeno do provozu 1.  července 1917. Toto letiště se zásadním způsobem zapsalo do dějin československého letectva. Dalo nově vzniklé republice její první vojenská letadla, byla zde vycvičena většina předválečných vojenských pilotů. Chebským letištěm pak prošel každý, kdo v československém vojenském letectví něco znamenal.
Oslavy 100 let našeho prvního vojenského letiště přesahují svým rozsahem i významem hranice Karlovarského kraje. Pro příznivce letectví připravujeme mnoho akcí. Můžete se těšit na výstavy, přednášky, letecké odpoledne na Krajince, den otevřených dveří na letišti a pod.

LETECKÝ DEN CHEB 2017  -  OSLAVY 100 LET 1. VOJENSKÉHO LETIŠTĚ

Hlavní program oslav proběhne ve dnech 24. a 25. června 2017 coby velký Letecký den s bohatým dvoudenním programem.
Letecký den bude ukázkou vývoje vojenského letectva v posledních 100 letech s nabídkou maximálního možného množství vojenských letadel od 1. světové války po současnost se zvláštním zřetelem na letouny, které bylo možné v průběhu let vídat právě v Chebu.
Součástí akce budou i pozemní ukázky z činnosti jednotek Integrovaného Záchranného Systému, jakož i výzbroje a výstroje Armády České republiky. Jako tradičně bude k vidění vojenská technika klubů vojenské historie.
Proto bude Letecký den tou nejlepší příležitostí k návštěvě chebského letiště pro celou rodinu, protože z bohatého programu si to svoje vybere opravdu každý.

Časový harmonogram Leteckého dne
sobota i neděle 24. a 25. června 2017
brány letiště se otevírají v 9:00

09.00 – 12.00 přílety vystupujících letadel, hostů
09.00 – 12.00 lety pro veřejnost
10.00 – 13.00 4. brigáda rychlého nasazení AČR, ukázka zásahu HZS Cheb, prohlídky vybrané letecké techniky, ukázky historických automobilů a techniky a další
13.00 – 16.30 letové ukázky
17.00 – 20.00 odlety vystupujících letadel a návštěvníků
17.00 – 20.00 Lety pro veřejnost

Další informace na: http://letistecheb.cz/letecky-den-2017.html

Historie letiště v Chebu

První chebské letiště vzniklo již v létech 1916 – 1917. Vybudovalo jej město Cheb na svých pozemcích na základě zájmu rakousko-uherské armády. Projektem a realizací byl pověřen chebský radní, architekt a stavitel Pascher. K.u.K. Luftflotte zde umístila jednotku Fliegeretappen Kompanie Nr. 16, což byla cvičná a doplňovací jednotka, která v Chebu zahájila činnost 1. července 1917. Tím se toto letiště stalo prvním a jediným v zemích Koruny české bývalého mocnářství.

Hansa-Brandenburg Snímek chebského letiště v létě 1918

Po vzniku Československa v roce 1918 bylo toto letiště jediným na celém území republiky a jediná použitelná letadla se nacházela právě zde. V Chebu však byla vyhlášena samosprávná provincie Deutschboehmen a proto byla v listopadu 1918 podniknuta slavná výprava setníka Rošického, která letiště obsadila a získala tak nové republice její první vojenská letadla. Při historicky prvním startu dvojice pilotů na stroji Oeffag došlo bohužel i k první letecké tragedii nové republiky, když pilot V. Antoš havaroval za chebským nádražím. Do Chebu byly poté soustředěny letecké školy všech odborností a založeno Vojenské letecké učiliště, které zde působilo až do r. 1934.

Celkový pohled na letiště Typická silueta osmi chebských hangárů

Za dobu trvání VLÚ v Chebu zde byly vycvičeny stovky pilotů, pozorovatelů a mechaniků, z nichž mnozí se později proslavili po celém světě. Od roku 1928 zde byly umístěny jednotky l. leteckého pluku T.G.M., konkrétně velitelství III. perutě a stíhací letky č. 31 a 32, zatímco školní útvary VLÚ se postupně stěhovaly do Prostějova.

Pilot František Slezák Skupina důstojníků v čele s gen. Čečkem na manévrech v Chebu

Později přišly na chebské letiště další, tentokrát pozorovací letky a to letka č. 4 a pozorovací letky č. 6. V období zhoršování mezinárodní politické situace vznikla v Chebu první Četnická letecká hlídka, která zde působila až do května 1938.

Škoda D-1.19 OK-PAB přidělená ČLH Cheb

Po Mnichovu, kdy Cheb se stal říšským městem, vznikl z chebského letiště tzv. Fliegerhorst – jedna ze základen Luftwaffe. První zde umístěnou jednotkou byli stíhači II. Gruppe – Jagdgeschwader 135.

Snímek letiště po zástavbě Chebské hangáry dostal nové obyvatele - Messerschmitt Bf 109

Následně nato byla v Chebu založena další jednotka stíhačů, tentokrát se jednalo o II. Gruppe Jagdgeschwader 333, která zde měla svoje Staffel 4, 5, 6 a Stab. V této době byl na inspekci chebského Fliegerhorstu i velitel Luftwaffe, maršál H. Göring.

Maršál H. Göring na inspekci v Chebu

Další etapu života letiště tvořilo – podobně jako v dobách ČSR – školní letectvo. Na zdejším letišti působilo hned několik školních útvarů. Kromě N.S.F.K. zde působila „Reichsschule fuer Motorflug"
(Říšská škola motorového létání), FFS A/B 7 a hlavně FAR 63, což byl velký výcvikový útvar, pod který spadaly m.j. i letiště v Karlových Varech a Mariánských Lázních. 13. října 1939 zažil Cheb další historickou událost, na kterou se do města sjelo neuvěřitelných 120 000 lidí. Tento den na chebském letišti přistála slavná vzducholoď D-LZ 130 Graf Zeppelin II. Celá událost byla doprovázena leteckým dnem, kde se představila i známá Legie Condor. Cheb se tak stal jediným místem Československa, kde tento obr přistál.

D-LZ 130 Graf Zeppelin II

Školní jednotky působily v Chebu do roku 1943, kdy zde byla založena II. Gruppe Ergaenzungs-Transportgeschwader, což byla doplňující transportní skupina vyzbrojená kromě německých, také italskými a francouzskými stroji.

V roce 1944 a 1945 se letiště Cheb stalo poslední základnou pro 4 000 letců, mechaniků a pomocného personálu Ruské Osvobozenecké Armády generála Vlasova pod velením gen. Malcova, kteří letiště opustili krátce před příchodem Američanů.

Toto slavné letiště bylo zcela zničeno dne 28. dubna 1945, když o něj svedla těžkou bitvu 97. pěší divize U.S.Army s jednotkami 2. tankové divize SS a dalšími jednotkami Luftwaffe a Wehrmachtu. Po krátkém pokusu o jeho obnovu bylo v roce 1947 opuštěno a zaniklo.
Druhé chebské letiště vzniklo v roce 1940, jako tovární letiště firmy Flugzeugwerk Eger GmbH. Tato firma, vybudovaná nedaleko od města se zabývala opravami a stavbou vojenských letadel pro Luftwaffe. Její výrobní program začal bombardérem Heinkel He-111, který se zde vyráběl až do začátku roku 1943. Poslední zde vyrobenou verzí byla He-111 H-23 pro Slovenský štát.

Dalším typem potom byl opět Heinkel, a to strategický bombardér He-177 Greif. Nejprve zde probíhaly přestavby tohoto typu z verze A1 na verzi A3 a později zde probíhala kompletní výroba typu A-5.

Krátkou dobu se v továrně Flugzeugwerke Eger vyráběly i zajímavé a výkonné noční stíhačky Heinkel He-219 Uhu, které již byly vybaveny palubním radarem i vystřelovacím sedadlem.

Posledním typem, který se v Chebu za války vyráběl, byl Messerschmitt Me-262 Schwalbe. Chebskou specialitou byla výroba fotoprůzkumné verze Me-262 A1a/U3 se dvěma vestavěnými kamerami. Kromě toho se zde ještě vyrobila série klasických stíhacích A1a.

Zvláštní kapitolou byla přestavba prototypu čtyřmotorového He-177 B-5, který měl letět bez mezipřistání z Chebu do Japonska, kde měl být v licenci vyráběn. Tento stroj měl mít dolet 12 000 km, ale krátce před startem jej zničil americký nálet.

Ke kuriozní situaci došlo 3. února 1944. Přistál zde americký B-24 H Liberátor od 453. BG, který byl poškozen flakem při cvičném letu nad Francií. Posádka byla zajata, stroj v továrně opravili a po předvádění v Rechlinu předali známé německé KG-200, kde sloužil do dubna 1945, kdy jej Američané získali zpět dobytím letiště v Salzburgu kde tento stroj stál.

Koncem války byl Cheb několikrát těžce bombardován a zkáze neunikla ani továrna FWE. Její letiště bylo rovněž silně poškozeno, avšak ne natolik, aby se nenechalo opravit.

Po válce bylo letiště opraveno a působil zde Aeroklub. Zároveň Ministerstvo dopravy vybavilo letiště potřebnou technikou, postavilo odbavovací budovu, věž a další nutná zařízení. Cheb měl sloužit jako mezinárodní letiště s možností diverze pro letadla přilétající do ČSR ze západu a severu v případě neschopnosti Ruzyně. Tato idea nepřežila „Vítězný únor". Krátce před otevřením mezinárodního letiště obsadila základnu Československá armáda, která vyhnala veškerý civilní provoz a na jaře roku 1952 zde zřídila stanici „stálé hotovosti" s letouny Jak-23.

Jejich působení v Chebu trvalo do léta roku 1953. Od té doby zůstalo letiště v rukou armády, ovšem až na vzácné výjimky nebylo letecky využíváno. Až koncem osmdesátých let zde působil nejprve Slovair s letouny Z-37 a AN-2, později, již po společenských změnách roku 1989 společnost Air Speciál a později firma ABAS Plasy. S firmou ABAS přišla na bývalé tovární letiště i ultralehká letadla a díky firemní škole se začalo rozvíjet sportovní ultralehké létání. K tomu přispívá i Ultralight Club Cheb, který vznikl v roce 1997. V roce 2005 získalo letiště město Cheb jako svůj historický majetek a svěřilo jej do správy a užívání právě chebskému Ultralight Clubu.

První letiště na území České republiky připomíná v Chebu pamětní deska.

Historie chebských letišť s mnoha příběhy a 300 fotografiemi je popsána v knize „CHEBSKÁ KŘÍDLA"-vydalo nakladatelství Svět křídel v roce 2006 a v druhém rozšířeném vydání knihy s novými otografiemi „CHEBSKÁ KŘÍDLA V SOUVISLOSTECH" – vydalo nakladatelství Svět křídel v roce 2014
Autor: Luděk Matějíček