Křížácky depot nalezený detektorem kovů v Izraeli

Zlatý poklad nalezený v ruinách hradu Arsur

Tým vědců a studentů z Tel Avivské university našel depot mincí s období křižáckých válek na zaniklém hradě Arsur známém taky jako Apollonia. Hrad se nachází mezi přístavy Jaffa a Caesarea. Samotná pevnost je datovaná do let 1241 až 1265 kdy byla zničena. Poklad se skládá se 108 zlatých mincí datovaných do let 900 až 1100 n.l. a nalezen byl v hliněné nádobě. Mince nesou jména sultánu, požehnání a většinou také datum ražby.

Ředitel vykopávek Oren Tal k nálezů říká. “Je to fascinující a vědecky naprosto bezprecedentní nález. Je to první poklad zlatých mincí v Izraeli, který můžeme datovat do křižáckých válek. Depot nám poskytne důležité vodítko pro pochopení ekonomických aspektů tohoto období a Arsur byl pravděpodobně místo kde probíhali velké finanční transakce.

Křižácká ekonomika

Nález přispěje k debatě o oběhu zlatých mincí v období křižáckých výprav. Předpokládalo se, že série vojenských výprav, která do těchto míst přinesla křesťanství, sebou přinesla i většinou materiálních zvyklostí. Mince, je pak jedním z prvních projevů svrchovanosti nad určitým územím. Nalezené mince jsou ale ražené ve jménu egyptských sultánů, což je překvapivé. Zejména s ohledem na vztah dobyvatelů k místním obyvatelům. Typická společnost si mince začne razit svoje, nejedná se zde jenom o jejich hodnotu vyjádřenou váhou kovu, ale také o propagaci určitých myšlenek a je to samozřejmě zřejmý symbol kultury společnosti schopné si vytvořit vlastní měnu.

Dobová hodnota mincí by se dala vyjádřit tak, že za dvě s nalezených mincí by v poměrném luxusu dokázala žít početná 20 členná rodina. Určitě za ně bylo možno uživit přibližně 50 takových rodin po dobu jednoho až dvou měsíců.

Časová kapsa

Vzhledem k velice krátkému období existence hradu Arsur tvoří toto místo v podstatě časovou kapsu. Všechny předměty je možné velice dobře datovat, ať už se jedním o sklo, keramiku nebo zbraně. Pro izraelské archeology jsou oknem do krátkého historického období křižáckých výprav. Panství Arsur bylo v držení vojenského řádu Johanitů střežících evropské poutníky. Jak vyplívá z nálezů v ruinách hradu, Arsur byl v té době jednou z nejdůležitějších pevnosti. V roce 1265 byl hrad napaden araby a po 40 denním obléháním dobyt. Od to doby zůstalo místo pusté.