Krátký report z potápěčského Techmeetingu 2015

Pátek – odjezd z domova s partou technických potápěčů Alešem a Filipem. Nakládáme stánek, loučím se s manželkou a dětmi jako hrabě von Úvaly u Prahy z Cimrmannovi Afriky a vyrážíme směr Bratislava.  Cesta ubíhá rychle, asi to bude Alešovým vozem,  které ne a ne jet podle předpisů. Asi výrobní vada vozu.

Dojezd do hotelu Bratislava na 7 hodinu večerní, obsluha není zrovna rychlá a vůbec na té recepci nějak nechápou, že chceme spát pohromadě tak, jak jsme avizovali. Po hodině dohadování a řešení trojčlenek pohybu ubytovaných hostů z pokoje do pokoje jsme konečně spokojeni. Kluci utíkají hned na přednášky o rebreatherech (uzavřený dýchací systém – nevypouštíte bubliny pod vodou) a já jdu obhlédnout místo stánku. Sešlo se tam několik výrobců potápěčského vybavení, ale za lovce pokladů jsem tam jediný. Připravuju nahrubo místo a rozhoduju, že stánek oživím zítra. Je čas prověřit správnou funkci jater a navázat nové kontakty…

V 9 hodin večer nám obsluha hotelové restaurace hotelu o 9 patrech sdělí, že nemá sklenice ?!  Tak se stěhujeme do  blízké hospůdky.  O půlnoci se vracíme a ejhle, sklenice jsou. Kolegyně podvodní archeoložka Bára, se kterou přednáším statečně drží krok s námi alkoholiky. Já a kluci z potápěčského gangu TEKKIES (WWW.TEKKIES.CZ) ,  spolu s lektory Karlovy Univerzity Davidem a Filipem ukazujeme slovenské obsluze hotelu, jaké se dá vhodným přestěhováním nábytku v restauraci a z přilehlých prostor vytvořit kouzelné místo na kalbu v gaunerovském stylu. Myslím, že si nás budou dlouho pamatovat

Sobota ráno, probuzení po 4-5 hodinách spánku a první myšlenka  Báry  je,  jak máme  vystupovat v takovém stavu?! Uklidňuju ji, že ostatních 500 účastníků je na tom ještě hůře a jdeme na snídani. Cestou potkáváme ostatní a měl jsem pravdu! J . Pak stavím stánek a hned je u něj našlapáno. Jak je vidět, lidi lovení pokladů pod vodou bere, je to pro ně exotika. Bohužel jsem nestihl ani jednu přednášku světových hvězd potápění, dělám přednášky na stánku s detektory Minelab.  Excalibur jde z ruky do ruky, CTX je obdivován a Vibry vibrují jak o život.

 Blíží se 16 hodina, kdy máme s Bárou vystupovat (LOVCI POKLADŮ ANEB PODVODNÍ ARCHEOLOGIE), a tak si jdeme ještě projet téma a slajdy. Na přednášce bude i TV přenos. Nadšeně jdeme do sálu s 10 min předstihem a tam nás čeká studená sprcha. Režisér nám sděluje, že budeme tlumočeni konsekutivně, tzn, že řeknu větu, tlumočník ji přeloží a pak řeknu větu další. V praxi to znamená operativně zkrátit přednášku o polovinu kvůli času. Co jsme poznali až o přednášce, bylo, že takhle ani nejde pracovat s publikem. Stručně se říkají fakta a pak s výrazem idiota čekáte, až se to přeloží. Navíc byl jen jeden mikrofon, o který jsme se s Bárou dělili.  No hrůza . Usnuli jen dva z přítomných  , naštěstí oba byli z našeho týmu z expedice „Porta Bohemica“. Po včerejšku měli oba právo odpočinku.  Bára se skvěle zaměřila na rozvoj podvodní archeologie u nás a popsala krásně naši pilotní expedici.  Já myslím, že jsem dobře popsal LP a komunitu lidí kolem ní, představil stránky a jednotlivé sekce. Taky jsem předvedl práci s detektorem při brodění i pod vodou a přisadil i to, že jsme jako XDIVE skvělý potápěčský tým na podvodní archeologii a hledání pokladů. Pochvala patří Láďovi a Petrovi z Plzně (oba skvělí detektoráři z LP),jak se zájmem naslouchali.

Po přednášce běžíme na panáka, já na dva, a jdeme se bavit. Já opět ke stánku. Potkávám hodně zajímavých osobností. Přišli se podívat i skvělí detektoráři ze Slovenska, kluci jsou dost nešťastný z místní legislativy. Snad se to zlepší.

Večer probíhá  fantasticky, očima visím na rtech Steve Lichtagovi a jeho kolegům, jak vyprávějí o natáčení velkých bílých žraloků bez ochranných klecí. Když se ho ptám jaké to je,  tam v té vodě být, říká mi- „vole to je na posrání“. Celou dobu jsi hrdina na lodi, ale, jak skočíš do vody, tak Ti to teprve dojde.. „Ty vole, co tady dopr… dělám, no to jsem k…t, máma mě zabije “! Pak kolem Tebe projede autobus s tlamou 1,5 metru širokou plnou zubů a můžeš se jít přebalit. Jediný co mají k obraně je rána kamerou do čumáku. Jsou to borci tydle kucí  . Zabrousíme a pokecáme i o Melu Fisherovi, se kterým se Steve znal, jo, je to ten, co  našel poklad španělské galeony  Nuestra senora de la Atocha. Hustý.

Chlastá se, pokuřuje , a koncovka opět ve 4 ráno na pokoji s partou lidí vyhlížejících jako z pradávného východoněmeckého pornofilmu. Bohužel jsem před návštěvou dotyčného pokoje plného kamarádů dostal nápad, že dojdu pro peřiny, ať jsem já  i Bára v pohodlí. Vzal jsem objemný balík dvou peřin a dvou polštářů  a vydal se na tůru po hotelu. Nejen můj stav, ale i balík peřin přede mnou mi nedovolil kontrolovat, kde mne právě výtah vyložil. Celkem asi na čtyřech patrech jsem ve 4 ráno budil divný lidi s dotazem, jestli je tady ta párty. Naštěstí mě nebylo za balíkem vidět, tak to vzali asi jako hotelový vtípek pokojské  I když reakce byli někdy dost nekonformní

Neděle ráno je drsná, po snídani si dáváme sborově pivo, jdu konečně na první přednášku Steva Lichtaga a začínám chápat po těch záběrech, že měl pravdu. Ale asi jsem se zamiloval a minimálně v kleci chci k velkému bílému do vody. Oběd stál za prd, stejně jako každý jídlo v tomhle  hotelu. Pochválit jde jen pořadatele Petra Kubičku, který odvádí neskutečný výkon, vše má pod kontrolou a ještě rozdává úsměvy.

Podvečerní tombola, kde byli ceny snad za ¾ mega byla skvělá, z naší party si kluci odnášeli suché potápěčské obleky, luxusní potápěčské počítače, výlet pro novomanžele (zrovna tomuhle výhernímu páru je dohromady přes 120 let) a nějaké drobnosti.

Loučení, cesta domů ucpanou D1 a hlava plná vzpomínek. A ta největší radost?  Že LovcePokladů.cz jsem měl čest představit nejen velikánům potápění na mezinárodní konferenci, ale všem těm fantastickým lidem, úžasným potápěčům a ostatní veřejnosti. Pokud budeme makat v tomhle duchu na archeologii pod vodou jako dosud, čeká nás příští rok nová přednáška, a na tu se těším….

P.S: Těšte se na report z expedice „Porta Bohemica“

Milan

Přednáška

Aplaus 500 lidí ve stoje byl super

Na stánku

Tombola a fotka s maskotem

Poděkování