Kouzla s detektorem kovů Nokta Impact

Když jsem přibližně před měsícem a půl začal test Impactu psát, bylo to dílo jako od Jiráska. Nakonec jsem dokonce překročil počet povolených znaků na webu, jak to bylo dlouhé. Ve chvíli, kdy jsem to ale po sobě četl, mi došlo, že tohle opravdu nikdo číst nebude. Jelikož i mě to přestalo v polovině textu bavit. Možnosti různých nastavení jsou u Impacta doslova nepřeberné a tak následující řádky budou patřit pouze nastavením, ke kterým jsem se propracoval a která se mi osvědčila, plus pár poznatků navíc.

Konstrukce detektoru

Konstrukce detektoru je hezky tuhá, mám to rád. Doslova nesnáším, když se mi sonda na tyči komíhá. Znáte to, uděláte pohyb na jednu stranu a pak se můžete bavit tím, jak dlouho sonda na tyči ještě osciluje. Tak to se tady tedy neděje :). Zámky tyčí jsou tuhé a i po půl roce používání nevykazují známky vrzání nebo podobných věcí. Navíc, jelikož měřím 2 metry, mám tyč stále takřka na maximum a zámek spodní tyče tak dost trpí. Tady je potřeba říci, že 2 metrový hledač si s Impactem v pohodě zahledá. Z mého pohledu je to ale maximum a tyč je již takřka celá vysunutá. Ke konstrukci bych tak měl pouze jedno upozornění. Pokud se detektor zkracuje, je potřeba dole kabel povytáhnout tak, aby nemohlo docházet k tomu, že tyč při skládání tlačí na kabel. Viděl jsem kabel cívky, který byl v tomto místě doslova posekaný. Není to nic náročného, pouze pokud se chystám detektor zkrátit na jeho nejmenší rozměr, třeba při vkládání do auta, tak kabel dole u cívky povytáhnu. Jinak za mě konstrukce detektoru příjemná, váha dobře rozložená. Stojánek funguje jak má a i když se občas na hodně hrbolatém poli detektor stejně dokáže převrátit, je to dobrý nápad.

Ovládání detektoru

Impact má 12 pracovních režimů a opravdu bohatou možnost je upravovat. To většinou sebou nese určitou těžkopádnost nastavení. To je tady ale udělané velice přehledně. Vždy, když máte zvolený program, upravujete jenom ten. Uložení změn je pouze jedním klepnutím “Save” a uloží se pouze to, co jste změnili v daném programu. Výsledkem je, že si na ovládání velice rychle zvyknete. Po tom, co si upravíte programy, už do nastavení v podstatě přestanete úplně sahat. Hezky udělané je taky odladění země. Zapumpujete, detektor pípne a je hotovo. Navíc funguje přesně. I přes velkou snahu ho zblbnout se nám nepodařilo nasimulovat stav, kdy by třeba “řvala” díra.

Programy a praxe

DI2, DI3, DI4, DI 99

Stejně jako asi většina hledačů, jsem i já nejvíce času strávil v programech DI2, DI3, DI4 a DI 99. S popisem tak začnu od nich. Hned v úvodu jsme testovali detektor na různé cíle, jak na klasicky zakopaných věcech, tak na spouštěcím polygonu. Tady je třeba říci, že výsledky se zdály být velice podobné. To bylo trochu překvapující, jelikož u starších detektorů v těchto tónovkách vždy vedla DI2. V praxi se ale ukázalo, že rozdíly tady jsou, jenom se v čistém prostředí polygonu neprojevily. DI2, program, který rozlišuje pouze dva tóny, jsem používal na Reliku a Corečku velice často a začal jsem s ním i na Impactu. Z těchto 4 je nejméně stabilní a v blízkosti nějakého elektromagnetického rušení si umí docela slušně zazpívat (viz odstavec s vlastními programy).  Nejstabilnější je DI3. Program, který mě z těchto čtyř překvapil nejvíce, byl jednoznačně multitónový DI99.

Naposlouchat si DI99 tedy rozhodně není úplná legrace. Doslova empiricky jsem dospěl k tomu, že těch nejdrobnějších cílů se v tomto režimu najde z těchto 4 nejvíce. Dospělo to až tak daleko, že jsem jeden řádek prošel v DI3, druhý v DI99, další znovu v DI2 a ten další zase v DI99. Takto jsem Impact trápil opakovaně a tak mohu říci, že z ID programů je ID99 nejcitlivější právě na ty nejdrobnější věci a vždy jich bylo nejvíce (na počet). ID2, který jsem až doposud používal, bych si tak nechal už spíše na les. Bohužel ID99 i přes svojí otestovanou citlivost, dokáže někdy opravdu potrápit uši a nevím, zda je někdo schopen chodit pouze v tomto módu. Sám jsem tak v odpočinkovém levelu preferoval především nejklidnější DI3.

Moje nastavení programů DI2, DI3, DI3, DI99

DI2 – nyní používám v lese při menším počtu cílů. Pro maximalizaci dosahu je třeba hodně zpomalit. Nastavení diskriminace v podstatě dělám v závislosti na okolním rušení. Čím je větší, tím vyšší je nastavení diskriminace. Vždy se ale snažím, aby nastavení diskriminace bylo co nejnižší a citlivost co nejvyšší.  Nastaveni odrušení interferencí (i Sat) se snažím držet na nastavení 1. Vyšší nastavení mohou znamenat ztrátu hloubky, což jsem si ověřil při používání bezpohybových režimů.

DI3 – Pole, louky, lesy. Univerzální a klidný režim pro všechny typy půdy. Prostě takové hledání na pohodu. Navíc režim je nejvíce odolný na elektromagnetické rušení a snese vysoká nastavení citlivosti. Rozhodně doporučuji pro první dny hledání. Diskriminaci doporučuji držet do čísla 6, citlivost klidně 75-85, iSat pokud možno ne více jak číslo 1.

DI4 – Tento čtyřtónový režim je přímo určený do míst s nižší mineralizací. To je v mém případě trochu problém, jelikož takové lokality chodím poměrně sporadicky. Větší množství oxidu železa v půdě způsobí větší množství prozvuků. Je tak alespoň v mém okolí použitelnější na hledání v lesní půdě. Nastavení je pak stejné jako u DI3.

DI99 – Jak bylo popsáno výše, není nejsnadnější ho naposlouchat, ale v místech s velkým množstvím odpadu, kde hledáte drobné cíle a mince, je to docela mazec :). Velkou výhodou, tedy alespoň pro mě, je, že detektor železa hlásí pouze jedním hlubokým tónem. Vše mezi ID 0-15 se tak ozve stejně. Multitónové rozlišení je pouze pro barevné cíle a různý “brukot” želez Vám neblbne hlavu. Platí zde stejně jako u ostatních režimů, citlivost co nejvýše, diskriminaci nejníže a iSat, pokud to jde, pouze na 1.

COG, DEEP, VLX1 a VLX2

Ve všech čtyřech případech se jedná o speciální režimy. COG je určen pro vyhledávání ve vysoce vodivých prostředích (čediče, slaná půda, slaná voda). Nastavení diskriminace ignoruje železné cíle. Mám obrovské množství kladných ohlasů na použití Impactu v čedičích. To, co v tomto prostředí detektor dokáže, je na hranici PI detektorů. Bohužel jsem nemohl detektor otestovat ve slané vodě a těch několik zpráv od hledačů by se dalo shrnout do jediné věty.... šlo to. Všem kdo se tak s Impactem chystají k moři, doporučuji přečíst stranu 29 v návodu k detektoru, která se tomuto typu hledání podrobně věnuje. DEEP je jeden z vůbec nejhlubších režimů Impactu. Jeho použití je smysluplnější v místech s menším počtem cílů. Navíc je tady potřeba poznamenat, že detektor je v tomto režimu docela hlučný a také diskriminace hlubokých cílů je slabší a nějaké to velké železo se vykope poměrně snadno.  DEEP je prostě na dohledávky a je tak potřeba ho i vnímat. VLX1 je určen pro ty, kteří s detektorem začínají. Režim je klidný a dá se ještě nastavením diskriminace zklidnit dále. VLX2 je podobný režim, ale již je ostřejší a hlubší. Jeho ideální použití je v podmínkách, kdy se hodně mění mineralizace.

Moje nastavení programů COG, DEEP, VLX1, VLX2

COG – Nemá smysl se snažit tento režim nějak extrémně šponovat. Citlivost je lepší nastavit tak, aby byl detektor relativně klidný. Je totiž problém při vysokém nastavení rozeznávat prozvuky způsobené vodivými materiály a signálem od cíle. V určitých místech se dá také doporučit snížení úrovně diskriminace, jelikož jsou lokality, kde se v podstatě všechny cíle hlásí na pokraji úrovně nebo úplně jako železo. Jeho použití je v místech, kde se většina ostatních VLF přístrojů nechytá a jenom v takovém prostředí má smysl ho používat.
DEEP – Nejsem zrovna kopáč a testovat tento režim na nějakých větších předmětech je tak pro mě tak trochu utrpení... zlatá kolečka :). DEEP dokáže velice ostře reagovat na rušení v okolí a ze všech pohybových režimů Impactu má podle mě největší sklon k tomu se rozhýkat. Při testování jsme přišli na to, že nastavení citlivosti na 75 a víc v podstatě s hloubkou už nehne, tedy alespoň u předmětů, které byly k dispozici. I tak je ale dosah na cíle typu 15l kanystru v 1,1 metru více než slušný... hlouběji se nedával, narazili jsme na podloží. Doporučení je jednoznačné, snažte se detektor držet v rozumném nastavení citlivosti, pohyb to chce opravdu velice pomalý a filtr iSAT maximálně na 1.
VLX1 – režim na začátek, nastavte citlivost kam to půjde a běžte se bavit hledáním
VLX2 – Režim se dá doporučit pro hledání v místech kde se rychle mění mineralizace. Z mého pohledu je chování podobné jako ID3, ale režim používá 4 tóny. V tomto módu jsem strávil poměrně dost času a rozhodně se tak dá doporučit v místech, kde je hodně železa a hledají se mince.

STA, STA D, GEN a GEN D

Poslední čtyři režimy jsou opravdu něco hodně neobvyklého. Bezpohyby a All metaly s a bez diskriminace. Strávil jsem nad nimi opravdu hodně času. Zvláště z bezpohybu jsem se snažil vyrazit co to dá. Už jenom proto, že jinde je nenajdete. Popis tak začnu se statickými režimy STA a STA D. Pro ty, co nevědí o co jde. Detektor v bezpohybovém režimu pracuje tak, že nad detekovaným cílem nemusíte mávat. Čistě fyzikálně je to režim, ve kterém by detektor měl vykazovat úžasné hloubky, ostatně proto se do konce 90. let stavěly. Problém je ale s tím, že se musela neustále dolaďovat hledací výška a také resetovat prahový tón. Tyto problémy Nokta vyřešila i když nějakou tu mušku to ještě má.

No a jak to chodí na Noktě? Pracuje jim to opravdu dobře, ale je potřeba se naučit jak z těchto režimů dostat maximum.

STA a STA D – Oba statické režimy proberu v jednom odstavci a především popíšu několik důležitých triků a chování. Režim STA D je statický a navíc s dikriminací. Diskriminace není žádný zázrak, funguje podle velikosti předmětu tak do 20 cm. Pak už je železo a barva stejný zvuk. Je třeba si dát pozor při odladění půdy. Po tom co zapumpujete a detektor pípne, že je odladěný, počkejte v optimální hledací výšce cca 3 cm až dozní “bručení”. Pohyb s detektorem musí být pomalý, pokud z detektoru chcete dostat maximum.... a věřte, že tento režim umí hloubky doslova snové. Je naprosto nezbytné nastavit iSAT na 0. Pokud necháte nastavení vyšší, u nejhlubších cílů nastává dosti neuvěřitelný efekt. Přijmete cíl a jak nad ním sonda stojí a detektor vydává zvuk, pomalu začne mizet. Předpokládám, že filtr interferencí slabounký signál vyhodnotí jako rušení a doslova ho zařízne. Tento efekt iSatu se projevuje ale pouze u STA a STA D! STA se nastavuje vlastně stejně. Musím říci, že jsem ale při hledání používal takřka výhradně diskriminační režim. Nastavení citlivosti jsem se snažil vždy držet co nejvýše, ale záleží na okolním rušení.

GEN a GEN D – All metalové režimy jsou pro všechny pekelné hloubkaře. Použití je nejlepší v místech s malým počtem cílů, jinak je to trochu ke zbláznění. Pohyb sondy musí být pomalý, pokud chete dosáhnout maximální hloubky. Viděl jsem tyto režimy využívat s velkým úspěchem při hledání přírodního zlata a to mě bavilo daleko více.

Pracovní frekvence

Detektor pracuje na třech -  5 kHz, 14 kHz a 20 kHz. Většinu času jsem přepínal mezi 14 kHz a 20 kHz. Obě frekvence jsou vhodné při hledání mincí a drobných předmětů v polní půdě. Frekvence 5 kHz je určena pro hledání větších cílů, já jsem ale několikrát tuto frekvenci použil při vysokém stupni rušení pod dráty vysokého napětí, kde byl pak detektor stabilnější.

Závěrem

Je jasné, že tohle není poslední článek o Impactu. V dalších se ale budu už věnovat vždy pouze nastavení jednoho režimu. Rozsah možností Impactu je totiž opravdu obrovský a myslím, že by se dala o všech funkcích napsat klidně knížka. Impact je výjimečný i v tom, že ho může dostat do rukou úplný začátečník, nastaví si VLX1 nebo VLX 2 a 95% všech detektorů dá na zadek. A na druhou stranu hledač s 15tiletou praxí se může pilováním možností jednotlivých programů bavit celé měsíce. Detektor nemá moc mušek. Stejně jako většina špičkových přístrojů lehce trpí na zarušení. Zejména některá vedení vysokého napětí umí detektor rozhýkat slušně. Částečně se dá tento problém vyřešit nastavením diskriminace na cca 6. Popřípadě, když je to opravdu nějaké peklo, tak použít i program ID3. Většinou je ale detektor slušně klidný a použitelný i v těch nejextrémnějších podmínkách.
Zájemcům o Impact doporučuji pročíst si návod. Je zpracovaný takřka dokonale a do minima textu se podařilo dostat doslova maximum informací. Návod si můžete stáhnout poklepáním na obrázek.

Instruktážní návod pro detektor kovů Nokta Impakt

Impact očima Dana Hezkého (Habána)

Impact Impact... Pokaždé, když poslední dobou přijde nějaká novinka, tak se s chutí vrhneme na zjišťování, co je na tom detektoru lepšího než na ostatních. Většinou to bývá větší, někdy až extrémní dosah, jenže to dost často časem při testování odhalí nějaké to "ALE". Tím mám na mysli , že detektor jde hodně do hloubky, ale jen třeba v dobré půdě, nebo neumí dobře separovat, není vhodný na pole, nebo při mineralizaci lže na malé cíle atd atd.... Prostě to bývají detektory jednoúčelové, vhodné jako druhý či třetí detektor do rodiny.

Na Noktu Impact jsem se dost těšil, protože jsme od továrny měli náznaky, co to bude za detektor a co chtějí přidat oproti předešlým modelům. Od první chvíle prvního testování na polygonu, jsem se do Impactu nadchnul a nadšení se postupně stupňuje. Dosahy na polygonu řadí Impact mezi první pětku. No a v terénu mě překvapuje dalšími a dalšími schopnostmi. Na prvním místě určitě schopnost hledat na čediči. To, že při správném nastavení vidí i pod čedičový kámen, ho staví na první místo, protože to doposud zvládal pouze pulzák a to né každej.

Další věc, co bych za nás "železňáky", kteří chodíme mimo jiné na staré železné artefakty, vyzdvihnul je nastavení diskriminace. Ono chodit na železo znamená, že na jednu dobrou věc vykopete tak dva a půl tisíce hřebů z podkov, úlomků z řetězů a podobně. Hodně dobrých detektorů umí dobře železo odladit, ale odladit jen malé hřebíčky, to málokterý. Impact mě na tohle hledání vyhovuje zatím nejvíc ze všech detektorů. Nastavení diskriminace 3 - 5 podle použitého programu si s tím poradí. Při delším chození se mi daří i poznat pivní zátky. Mají takový lehký železný okraj a ne ze všech směrů. Stejně to ale vykopu, protože mi zvědavost nedá, jestli jsem uhodnul :-)

Z programů mám pocitově rád DI2, kvůli VCO, ale také tím, že jsem již s Noktou a také Fisherem, který ho má obdobný, chodil. Má nevýhodu, že při větším vyšťavení je dost neklidný. Kdo chce klid, ten si může dát DI3, který je hodně klidný, má ale malinko horší dosah - sice neznatelně, ale mozek to ví, tak ho nepoužívám. Při testování na hlubokých cílech jsem si oblíbil VLX2, ten jde hodně hluboko, dá se hodně "vyšťavit" a je docela klidný. Bezpohybové jsem zkoušel zatím sporadicky, takže je určitě nebudu hodnotit.

Frekvence.. Jsem nejvíc zaseklej na 14KHz , která je takovej dobrej univerzál. 5 jsem zkusil jen na začátku na polygonu a na 20KHz bylo zatím málo příležitostí , neb pole teprve začínají a do lesa to není úplně to pravé.

Funkce.. iSAT se snažím používat co nejníže, spíš vůbec, protože ubírá hloubku. Fe volume pouze na poli.

Moje shrnutí: Nokta Impact je dle mého soudu nejlepší, nejhlubší a nejvybavenější UNIVERSAL na trhu. Možnostmi tolika programů a vynásobeno třemi frekvencemi si musí každý najít co mu sedne. Já zatím u Impactu zůstávám a přiznám se, že jsem i odložil některé své oblíbené mašinky.
Abych nepěl jen samou chválu, tak minusy vidím ve spotřebě baterií, v zarušení při vysokém napětí a datovém vysílání po něm. To ale rád odpustím při ostatních přednostech detektoru. Doufám a těším se, že někdo vyrobí sondu velikosti mezi základní a 40x36 :-)