Kostel v Rennes-le-Château zahalený tajemstvím

Relativně malý kostel nacházející se na úpatí Pyrenejí zahaluje nespočet legend. Podivuhodné náhrobní nápisy, poklad, tajemný farář či středověké pergameny zamotali hlavu nejednomu hledači pokladů….

Je to už více než sto let, kdy se v jedné malé francouzské vesnici začaly dít divné věci. V 19. století totiž místní kostel nechal zrekonstruovat nový místní farář Bérenger Sauniére, ono by na tom nebylo noc zvláštního, vždyť kostely se opravují po celá staletí na celém světě, jenomže v tomto případě se vypráví, že během rekonstrukce našel poklad, aspoň se tak vysvětluje obrovské množství peněz, s kterými farář později disponoval. Když totiž přišel do Rennes-le- Château byl chudý jako kostelní myš. Na rekonstrukci si musel dokonce vypůjčit a tak i díky historickým událostem, které se v této oblasti staly během křížových výprav, došlo k těmto spekulacím: ve starém oltáři nacházel se prý malý kotlík naplněný zlatými louisdory, církevní náčiní a dokumenty, které tu měl skrýt v roce 1792 během francouzské revoluce tehdejší farář Antoine Bigou, který musel následně utéct do zahraničí, aby unikl gilotině. Dva pergameny, jeden z roku 1244 a druhý z roku 1644, měly obsahovat rodokmeny. Zbývající dva pak čísla a znaky, které po seřazení zněly takto: Tento poklad patří králi Dagobertovi II. a Sionu a to je smrt (Dagobert byl franský panovník, který převzal vládu Vizigótů v jižní Francii. Sion je biblické jméno).

Dalším zajímavou věcí je náhrobek markýzy Marie de Blanchefort, který navrhl a umístil také Antoine Bigou. Nápisy, jež se na něm nacházely, obsahovaly záměrně chyby v mezerách a v pravopisu. Jejich přeskupením pak vznikne záhadný výrok, který měl vést k záhadnému pokladu a pergamenům. Sauniére jej ale zničil, předtím ¨si však nápis opsal. Tento opis byl zachován až dodnes.

Samotný kostel je zasvěcen svaté Máří Magdaléně a byl postaven již v 13. století na troskách svého neznámého předchůdce. Toto období je v historii poznačeno křižáckými výpravami a také tato oblast je s těmito událostmi spjata. V okolí vesnice Rennes-le-Château rabovali ve jménu Krista Simon de Montfort a hrabata ze severu Francie.  Ve vchodu kostela se pak nachází ďábel podebírající kropenku se svěcenou vodou, má údajně chránit zmiňovaný poklad před zloději. Zvláštní je také nápis vyskytující se na portále tohoto božího stánku: TERRIBILIS EST LOCUS ISTE – Toto místo je hrozné.  Ďábel i nápis nechal v kostele umístit také Sauniére.

Další zvláštností je křížová cesta, která se v mnohém liší od klasických ztvárnění. Nejzajímavějším je desáté dějství, kde vojáci hrají kostky o Ježíšovy věci. Ukazují kombinaci 3, 4, 5, přičemž trojka a čtyřka na jedné kostce nikdy nesousedí. Výklad této esoteriky je podle Alaina Férala klíčem k jednomu kryptogramu, kde jsou vyjmenována místa ukrytých pokladů a tajemství.

Ještě jsme se ale nedostali k tomu, o jaký poklad se má vlastně jednat, resp. kdo ho tu ukryl. Existuje celá řada teorií, ostatně jak to bývá zvykem. Asi nejvíce populární teorií je ta o templářích, kteří podobně jako v řadě dalších pevností měli skrýt část svého jmění, které nastřádaly během křížových výprav. Konkrétně se mělo jednat o poklad z 5. století, který měl původně vlastnit král Alarich a templáři jej později ukořistili.

Mluví se také o tom, že v blízkosti toto kostela se nachází hrob Ježíše. S tím je spojena teorie, že jeho manželkou měla být Máří Magdaléna, která mu porodila děti. Vše má být zaznamenáno v tzv. svatém rodokmenu. I v této interpretaci se nalézá řada odlišných hypotéz např., že Ježíš nezemřel na kříži, ale jeho smrt byla z důvodů zachování královského Davidova rodu jenom fingována.

Jisté však je, že ať už Sauniére našel v kostele cokoliv, změnilo mu to život ze dne na den. Najednou začal sbírat drahý čínský porcelán, drahocenné tkaniny, starožitný mramor a vybudoval krásnou knihovnu. Nechal postavit skleník a zoologickou zahradu. Před smrtí ještě plánoval vybudovat věž podobnou té v Babyloně, která by byla zevnitř obložena knihami, z nichž by kázal.  Také své farníky zahlcoval luxusními věcmi. Prostě udržoval si životní styl středověkého mocnáře vládnoucímu nedobytnému panství, ve kterém příjímal řadu vzácných hostů. Mezi ně patřil i arcivévoda Jan Lucembruský, s kterým dokonce otevřel neomezené finanční účty, na něž převedli obrovskou částku peněz. Protože původ jmění nedokázal vysvětlit biskupovi, zbavil jej tribunál církevní hodnosti. Sauniére se odvolal a Vatikán ho zase zprostil obvinění a úřad mu vrátil. Na smrtelném lóži pak měl knězi, jež mu měl udělit poslední pomazání, sdělit  tajemství, které s ním otřáslo natolik, že upadl do deprese a několik měsíců vůbec nepromluvil a ani Sauniérovi neudělil poslední pomazání…

www.renneslechateau.com

http://poltergeist.zjihlavy.cz/

http://princezna.pise.cz/