Korunová měna na území Rakousko-Uherska (1892–1918)

Tu 100 korunu bych si nechal líbit 🤗👌👍👍👍

Tímto prvním dílem začínáme nový numismatický seriál, který pro LP dělá Ondra (Dvojtakt). Kdy se bude pohybovat časem od novověku až po Řím. Každý týden se tak můžete těšit na nový díl

Děkuji za článek. Sice pro mně nepřináší nic moc nového, ale je napsán bez chyb a pro mne je furt lepší číst tohle, než o nějakých bronzových mečech(nic proti nim)

Předem děkuji za Dvoutaktní tvorbu, zajímavé články já rád

Článek jsem si rád a s chutí přečetl a hodnotím známkou 1A (něco jako RR)
Ne vážně, velmi dobrý článek. Vše popsáno tak, aby byl přínosný jak pokročilého čtenáře tak pro úplného začátečníka. Kladně hodnotím připsané vysvětlivky, zde je vše naprosto jasné 👍

Díky za ten článek, tohle je prostě super 👍

Skvělá práce! Stručné a srozumitelné, díky!

Znamenite😉Chvalim za vycet dobrych rocniku na konci .....Musel jsem se potom prohrabnout zavarovackou s medaky😂-bohuzel bez uspechu😂

👍

Pěkný článek i přehled "R" ražeb 👍🏻 díky

Paráda!

Dobrý článek, dotaz na autora: proč není v "R"kových uvedena 1 korona 1892? Novotný uvádí ražbu pouze 10 000 ks (0,01 x 1 mil. dle jeho brožury), což, slovy Járy Cimrmana, není mnoho, přátelé... ?

to krt: teď ale opravdu žerty stranou tohleto, už mě to na mou duši žádná legrace :)......ja ji tam vidím 1892 krone

A jóoooo Korona ne króne.......to jsem debil nebo blbeček :)

Jak jsem uváděl, výčet není kompletní (záměrně). U korunové měny je ještě možné udělat výtah vzácných ražeb stručný, u starších měnových systémů by se jednalo o peklo jak pro mě jako autora, tak i pro vás - čtenáře. V nadcházejících článcích se zaměřím pouze na to nejzajímavější z dané měny/panovníka/období.

Každopádně korona 1892 mi unikla. Děkuji za upozornění. Opravím v následujícím týdnu.

Super článek

D - mě spíš šlo o to, jestli tam nemá chybu Novotný - náklad 10 tisíc mě přijde strašně nízký, cenu uvádí sice vyšší než u běžných ročníků, ale nijak závratně a na netu jich je v nabídce celkem dost.
Proptniku, ale přeháníte, pane kolego! ehh, no trošku jsem si zapřeháněl...

Super těším se na další článek 👍
Možná jsem se přehlédl ale nevidím tam
Krone 1893

Moc pěkné, děkujeme, krom onoho názvu ,,Sokol‘‘, u kterého se to dotáhlo až k oné zkušební ražbě, se uvažovalo také o názvu ,,Frank či Hřivna‘‘. Osobně když platím padesátkou říkám ,,tady jeden tolar‘‘ u jiné částky tolik a tolik grošů.

ta korona 1892 kb, tu bych tam do toho výčtu TOP RRRR určitě nedával, to je běžná mince, žádná vzácnost, prodávají se toho každej týden desítky kusů, cena běžné ojetiny je u ročníku 1892 kb - 500kč, u vídeňské ražby ve stejným stavu je 5000kč a ta kb má uvedeno 15 000ks?? - vídeň má přes 1/4 mil kusů a je o tolik dražžžší?? - - tady asi někdo při počítání zaspal, nebo se zasekl v mincovně číslovač, nebo se zapomněly připsat tři nuly
- taková mince o nákladu pouhých 15 000ks by stála 60 000kč, v tomto stavu od 20 000 nahoru
- ale třebas koruna 1907 - to je už jiný kafé, určitě vzácnější kus, prodává se +- 10 000kč!!

ps.
áno, lepší hrdej hřivna, sokol, nebo frank, kerý by za něco stály, jak ten dnešní ubohej inflační fialovec

a ještě něco k tématu

https://1iq.cz/img/sG7NA/k3Z2X.png

https://www.econlib.cz/zlatyfond/data/zf0017/zf0017_17.pdf

Korunová měna
Až do poloviny 19. století bylo u nás základem hodnoty peněz stříbro a zlato hrálo
pouze druhořadou roli. Teprve až během 50. let 19. století otevřeli v USA tak bohaté doly, že
jeho cena začala prudce kolísat a klesat, což mnohé státy přinutilo zavést měnu založenou jen
na zlatě, které nadále představovalo stálou hodnotu a především díky příznivému vývoji
zahraničního obchodu a hospodářsko – společenskému vzestupu Rakousko – Uherské
monarchie v čele s císařem Františkem Josefem I. (1848-1916), tak byla nová korunová měna
zlatého standardu, tj. měny, kde je stanoven pevný kurs měna ke zlatu, zavedena peněžní
reformou z 2. srpna 1892 i v samotném Rakousku – Uhersku. Zejména pak díky této reformě
byly na území monarchie konečně nastoleny podmínky pro stabilizaci měnových poměrů.
Peněžní jednotkou se stala „koruna“ (K) dělící se na 100 haléřů a nahrazující stříbrný
zlatník, který se rovnal dvěma korunám (tj. „jedna koruna za půl zlatky“), kdy se z jednoho kg
ryzího zlata o ryzosti 0,900 razilo 3 280 korun, nová koruna pak měla obsah 0,304878 g a z jednoho kg stříbra o ryzosti 0,835 se vyrazilo 200 kusů korunových mincí, hodnota této stříbrné koruny o váze 5 g se pak rovnala hmotnosti 0,304878 g ryzího zlata. Přestože byl stanoven zlatý obsah nové peněžní jednotky, nešlo o čistou zlatou měnu, neboť se nepřipouštěla volná ražba zlatých mincí na soukromý účet a nikdy nebyla zavedena povinnost Rakousko –Uherské banky směňovat koruny za zlato v zákonné relaci – byla pouze povinnost směňovat bankovky za „zlaté devizy“, tedy za devizy zemí, kde byla zavedena směnitelnost za zlato, i když se sice razily zlaté desetikoruny na státní účet, dvacetikoruny na účet státní a soukromý a později stokoruny na účet soukromý, ale uváděly se do oběhu spíše jen z důvodů
politických, aby se veřejnost jaksi utvrzovala v přesvědčení, že měna je skutečně měnou
zlatou.
Ostatní mince – dvou zlatníky, čtvrtzlatníky a tolary – byly staženy z oběhu a jako
drobné mince se nadále razily už jen stříbrné koruny a pětikoruny, niklové desetihaléře
a dvacetihaléře a konečně pak bronzové haléře a dvou haléře. Avšak povinné počítání na
koruny bylo nařízeno až dnem 1. ledna 1900, tedy dnem skutečného zrušení měny rakouské, ale zvyklost počítat na zlaté a krejcary trvala dál a ještě v roce 1908 byla opětovně nařízena povinnost účtovat na koruny, i když na zlaté a krejcary se počítalo ještě za I. světové války, ačkoliv peníze zněly již dlouhou dobu na koruny a haléře.
Zároveň bylo mezi oběma státy stanoveno, že státovkový dluh ve výši 313 mil. zlatých
se rozděluje z 30 % pro uherskou část monarchie, tedy pro tzv. Zalitavsko a ze 70 % pro
Předlitavsko, a že obě části monarchie zavedou směnitelnost bankovek a stáhnou obíhající
státovky, nejdříve 1 zlatého a nahradí je mincemi, tedy šlo o důslednou měnovou nápravu,
kterou se postupně do roku 1903 podařilo zrealizovat a roku 1907 státovky již trvale zmizely
z oběhu a stahování tak bylo definitivně ukončeno.

Během válečných let byl tak silný nedostatek kovových platidel, že musely být od roku 1914 vydávány papírové dvoukoruny a koruny, které bylo možné ještě dále stříhat na menší nominální hodnoty, takže se korunová měna v této době stala spíše měnou papírovou a dokonce byly niklové mince nahrazeny mincemi železnými.

https://is.ambis.cz/th/n9fvz/bakalarka_KOMPLET_s_obrazky.pdf

Lukegoss, mozna me nekdo opravi, ale mel jsem za to ze i predchozi krejcarova mena byla vazana na zlato s pevnym kurzem.
Razily se 4,8 zlatniky ve zlate o vaze a ryzosti presne odpovidajici napr i zlatym Francouzkym a Svycarskym frankum.
Dokonce i napr na 8 zlatniku jk Rakouskemtak Uherske verze je uvedeno 8FL/20Fr - vaha a ryzost presne odpovida Francouzkemu a Svycarskemu 20Franku....Na 4Zlatniku je pak logicky 4FL/10 Fr..

Kazdopadne pristi dil co by mel vyjit zitra nam toho tema asi osvetli😂😂

jaccob - kdyby sis přečetl lukegossův poslední odkaz, tak by ses nemusel ptát. A máš to napsáno i na obyčejné Wikipedii viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-uherský_zlatý

áno, k tomu bych jen dodal, tedy pokud mohu mimo onu korunovou měnu, že kdo sbírá rakouské FJI floriny, zlatníky, forinty, tak všude je uveden jejich průměr - 29mm
- ale v reálu mají /všechny typy/ 29,2mm, takže kdo si chce pořídit na tyto mince přesné kapsle, nebo plata, musí s touto "oteklou rakouskou nabubřelostí" počítat