Když najdeš koně nebo psa detektorem kovů

Opět skvěle napsáno.
No a o tom, že se jedná o psa nemůže býti sporu. Přes to nejede vlak 😉

Máro,nevím kdo tenhle formát vymyslel ale je to to nejzajímavější, co tu v současnosti čtu 👍

Pěkný článek 👍 Ten tvar mezi nožkami mě taky zaujal a na první pohled připomínal tvary dnešních plastových nesmyslů na okraje skleniček ke koktejlům
Těším se na resumé odborníků z muzea

To Nebelix: na to klidně mužeme přijít tady, když se dohledají nějaké analogie.

No krása, zoomorfa na kontě ještě nemám 🫣😬😌

Ahoj, podíval jsem se na nějaká ta nejvíce zmiňovaná zvířátka v životě Keltů a pár jich je.
Atributem bohyně Epony_Matky Země a Belena boha Slunce byl kůň, had přitahoval pozornost Keltů jako podivné zvíře žijící v zemi co střeží tajemství, býk či beran jsou symbolem odvahy, bohem stromoví byl Esus a jeho atributem byl kanec, jestřáb byl poslem ročních období, kohout si vysloužil úctu za to, že každé ráno zdraví slunce, labuť navazovala spojení světa živých a mrtvých, orel či havran byl spjat s bitevním polem, uctíván byl i jelen. Pejska jsem nikde nenašel, jen pekelný bůh Anubis byl vyobrazován s hlavou šakala. Tím nechci říci, že to pejsek nemůže být.

Pes je průvodce ženských a mužských keltských božstev. Pes byl pro Kelty ochranné zvíře, strážce tohoto i onoho světa.

Velmi správně Marky.
Dokládá se, že Keltové byli v poměrně úzkém svazku se psi. Používali je (dle studií) nejen jako psi honácké, pastevecké ale i jako psi bojové. Jsou známy kosterní nálezy psů v hrobech z této doby a pod.

Za mě je to od samého začátku hafan a to moc krásný hafan.

...šmankote, co je to zase za šotka? ...se psy... jako psy...

Dík za info. Figurky psů jsou, a proto mi nejde na rozum, proč se o nich nezmiňuje Mauduit v knize Keltové kapitola Posvátno a symboly a ani Waldhauser v Dějinách kultovních (náboženských) představ.
Dohledal jsem toho jelena – symbol hojnosti a obnovy

Možná, když se zaměříme na nohy, pravá přední vystupuje a od levé přední se jakoby odráží ke skoku. To by se mohlo celé jevit jako ,,kůň ve skoku‘‘ (či trysku). Takovýto kůň byl u Keltů považován za symbol běžícího života.

Martine, může to být v podstatě cokoliv, co má 4 nohy.
I kdyby archeolog řekl: vím přesně co to je.., stále se jedná pouze o subjektivní názor člověka, který sice viděl pár podobných plastik v odborné literatuře ale nikdo už nikdy nedokáže s naprostou jistotou určit, co měl v hlavě ten, který tu plastiku modeloval. Pokud se tedy nejedná vysloveně o dokonalé umělecké dílo, kde jsou jakékoliv pochyby bezpředmětné. Věstonická Venuše je kozatá ženská s velkou prdelí a přes to nejede vlak.

Jinak je archeologie hodně o subjektivních pocitech.
Uvedu příklad z vlastní „praxe“. Když byl nalezen depot brakteátů, archeologové na základě svých subjektivních pocitů pustili do světa zprávu, že poklad byl pravděpodobně ukraden při převozu z mincovny a poté byl v místě nálezu uschován. Můj velmi dobrý známý, kronikář a historik (nar.1940) po tom pátral a zjistil, že mince vlastnil až do konce 19.st. fláterník ze Sepekovské fary. Jak se mince dostaly na pole už zjistit nedokázal ale i tak se to hodně rozchází s pocity archeologů, kteří o tom, že mince leží v zemi 700 a více let měli jasno od začátku.

Celá archeologie je jen o subjektivních dojmech, které jsou následně přebírány tak dlouho, dokud někdo nepřijde s jiným vysvětlením - třeba stejně subjektivním. V tom je ten rozdíl mezi vědou exaktní a humanitní

Ano Romane, přesně tak, někdy ty závěry jsou pouhou fantazií dotyčného archeologa.

Vzpomínám si na příhodu, která se stala někde na Slovensku. Probíhal archeologický výzkum a vedoucí archeoložka slíbila brigádníkům, že pokud najdou něco zajímavého, že budou prémie. Tak prý neváhali a na blízkém starém hřbitově vykopali lebku, v místním termálním pramenu ji několik dní namáčeli a pak ji zakopali u toho náleziště, kde se prováděl výzkum.

Poté ji vykopali a ukazovali to té vedoucí, která byla prý radostí bez sebe. Protože to měl být nějaký důkaz a vlastně první lebka, která se do té doby našla na Slovensku z toho příslušného období. Sice probíhaly nějaké expertízy, ale ve výsledcích se rozcházely, tak se sjížděli vědci z celé Evropy, psaly se publikace o tom, že došlo k významnému objevu atd., atd.
Nakonec, když si ti studenti uvědomili, co způsobili, tak se přiznali k tomu podvrhu

Po tomhle jsem si uvědomil, že skutečnost může být mnohdy jiná, než k čemu archáči svým výzkumem dospěli a proto vím, že když se najde třeba nějaký depot mincí z třicetileté války někde u tehdejší komunikace, tak řeči o tom, že tohle je úschova žoldnéře nebo bohatého kupce a následné dedukce, jak se tam ten poklad dostal, že to je jen taková archáčova fabulace, protože nikdy nebude známa skutečnost, tudíž řeči o tom, že když se takový poklad neodevzdá, že dochází ke ztrátám informací, tak beru jako plané plácání.

Tak to bylo asi pěkné rozčarování, když študáci kápli božskou
Zajímavě dokázal o studiu archeologie v bývalém Československu hovořit profesor Neústupný. O tom, co chtěli tehdejší mocipáni slyšet, jakým směrem postupovala československá archeologie a jiné špeky.

Tím nesnižuji vůbec archeologii jako vědní obor. Je to překrásný obor, velmi ale skutečně velmi zajímavá práce. Ale mnohdy dostává pěkně za uši- viz. údajný hřeb z Kristova kříže z r.22. Tam frčela fantasie přítomných na plné obrátky a subjektivních dojmů byla plná republika

No, to muselo být

Jinak s téměř neochvějnou jistotou můžu říct, že tohle je figurka koně.

Taky znám pár příběhů podvodů na áčka, pan Waldhauser by mohl vyprávět, ale i na paleontologa.

Jsem také pro koně.

Já bych Vám chtěl říci, že ten kůň má stejný uši jako náš labrador Mensík :) Tedy ne že by to sto let staré plemeno mohli znát, ale možná nějaký jeho prapředek všechno oblizoval před 3 tisíci lety okolo Mušova :)

chá-chá-chá
Dyk to poudám, že je to pes

Ahoj kluci, můžu se pozeptat na váš názor, co je tohle za zvířátko? Za mě jezevec.

https://ibb.co/KNjCtv2

Hm, hodně abstraktní plastika... Těžko říct.

Quo_vadis: je boží :) Pasoucí se jezevčík? :)

To jsem já, když jsem jako mladej šel nad ránem vod muziky a zapínal jsem přední pohon

možná mravenečník, nebo nějakej vyhynulej druh
- ale byl to nějakej prevít, bo na něj všechna ta ostatní zvířátka hledí s hrůzou a respektem