Jednou z obětí erupce Vesuvu před 2000 lety byl záchranář – ke spáse nechybělo mnoho

Italští archeologové identifikovali tělo zabitého při erupci Vesuvu. Ostatky dříve považované za řadového vojáka byly v Herculaneu objeveny spolu se třemi stovkami dalších v 80. letech minulého století. Nyní se odborníci domnívají, jím byl vyšší důstojník záchranné mise pod vedením Plinia staršího.

Zatímco 12 km vzdálené Pompeje zasypal horký popel, Herculaneum doslova zaplavily proudy lávy, horkého bahna, sutě a plynu rychlostí nejméně 80 km / h. Město bylo pokryto vrstvami místy až 26 m vysokými. Kostra č. 26 patřila muži ve věku od 40 do 45 let v dobrém zdravotním stavu. Silou erupce byl zezadu sražen na zem, ležel s obličejem zabořeným v písku.  Pravděpodobně se před smrtí snažil zachránit oněch 300 nebožáků, protože v jeho blízkosti byl nalezen také člun. Mít několik minut navíc, všichni mohli uniknout...

Když byla kostra objevena, našla se u ní – krom jiného – také taška s nástroji. Francesco Sirano, ředitel archeologického naleziště v Herculaneu uvedl, že předměty objevené s kostrou č. 26 naznačují mnohem důležitější roli, než si původně mysleli. „Mohl to být důstojník flotily, která se zúčastnila záchranné mise, zahájené Pliniem starším, aby pomohla lidem ve městech a vilách v této části Neapolského zálivu,“ řekl Sirano tiskové agentuře Ansa.

U muže bylo také nalezeno dvanáct stříbrných a dva zlaté denáry. Podle Francesca Sirana to odpovídá měsíčnímu platu členů elitní pretoriánské gardy. Také velmi umně zdobený zlatý a stříbrný opasek a meč se slonovinovou rukojetí naznačují, že nebyl jen obyčejným vojákem. Jeho taška obsahovala nástroje, které pravděpodobně používali námořní inženýři – specialisté na tesařství.

Plinius starší byl římský námořní velitel, který sídlil v přístavu zátoky Misenum, asi 20 km západně Herculanea. Proslavil se také tím, že napsal jednu z prvních starověkých přírodopisných encyklopedií – rozsáhlou sbírku zvanou „Naturalis historia“.

Pliniovu smrt během erupce Vesuvu zaznamenal jeho synovec Plinius mladší ve dvou dopisech napsaných římskému právníkovi a historikovi Tacitovi: „Popel, který již padal, se zahříval a zesílil, jak se lodě blížily k pobřeží. Brzy po něm následovaly kousky pemzy a zčernalé, ohněm spálené kameny... [můj strýc] na okamžik přemýšlel, zda se má vrátit, což mu radil i kapitán, ale namísto toho se rozhodl pokračovat.“

Pliniova loď sice dorazila ke břehu, ale kvůli nepříznivému větru se nemohla vydat zpět. Při katastrofě zahynul.

Zajímavý dokument „Život a smrt v Herculaneu“

Roman Němec
Zdoje: bbc.com, smithsonianmag.com

Erupce Vesuvu - obraz Johna Martina z roku 1822

Herculaneum dnes

Mozaika Neptuna a Amfitríte v Herculaneu

Původ a význam kosterních pozůtatků muže objeveného v Herculaneu v 80. letech jsou nyní jasnější

Taška s nástroji