21.01.1933 - Jediný pokus o fašistický převrat u nás skončil fiaskem

Ve stejné době, kdy v Německu přebíral Hitler moc, se fašistický převrat připravoval také v Československu.

Nazývá se židenický puč, protože se odehrál ve Svatoplukových kasárnách, které se nachází v brněnské městské části Židenice. A to v noci z 21. na 22. ledna 1933. Nakonec však nebyl koncem, ale zdaleka ani počátkem českého fašismu. Za akcí stál tehdy už bývalý poručík 43. pěšího pluku Ladislav Kobsinek, kterého ale z armády propustili právě kvůli fašistickým názorům.

Židenický puč nebyl jeho první pokusem o převrat. Podle vojenského historika Ivo Pejčocha ale nezískal na svou stranu dostatek mužů, protože byl psychicky nevyrovnaný a nějakou dobu byl dokonce v léčebně. „V té době se pohyboval v prostředí členů Národní obce fašistické, krajně pravicové politické strany včele s penzionovaným generálem Radolou Gajdou,“ poznamenává historik.

Už v roce 1922 se stal přímo členem Národní obce fašistické (NOF) a zařadil se mezi aktivní funkcionáře. Nakonec se mu podařilo zlanařit několik desítek mužů zmatených fašistickou ideologií. O pravém účelu akce byli však informování až na poslední chvíli.

Termín převratu v kasárnách vybral Kobsinek velmi pečlivě. Starší vojáci totiž zrovna odešli do zálohy a zbývající byli zrovna pryč na propustkách. Cílem bylo sebrat co nejvíce střelných zbraní, získat na svou stranu muže v uniformách a na druhý den se vydat směr Praha. Nacističtí přívrženci, kteří puč plánovali, byli totiž vybavení jen noži, bodáky a několika revolvery.

Útok vedli ze tří směrů, podařilo se jim obsadit strážnici a zadržet dozorčího důstojníka. Ten však utekl a zorganizoval odpor. Rebelantům se podařilo sebrat jen pár zbraní a nějakou munici. Došlo k přestřelce, o incidentu se brzy dozvěděli i na brněnském vojenském velitelství a společně se strážníky vyjeli na pomoc. „Během dvouhodinného incidentu se projevila obdivuhodná duchapřítomnost a chrabrost tamějších vojáků. Akce si vyžádala jednoho mrtvého a tři těžce raněné,“ uvádí Klub vojenské historie 43. pěší pluk Brno.

Kobsinek utekl za hranice ještě předtím, než se ukázalo, že byl vlastně puč v židenických kasárnách potlačený. Zdrhl společně s Duchoslavem Geidlem, který byl příbuzným vůdce fašistů Radoly Gajdy, a to přes Vídeň do Jugoslávie. Cestovali autem i lodí. „Během výslechu Kobsinek a Geidl uvedli, že se nedopustili obyčejného zločinu, nýbrž jsou na útěku pro politický zločin a žádali právo azylu. Pravili dále, že svůj čin provedli jako demonstraci pro nynějšímu režimu Československa. Oba byli na poukaz bělehradské vlády vzati do preventivní vazby,“ psalo se v jednom článků vydaném v Lidových novinách 28. ledna 1933.

Tamější vláda oba vydala, Kobsinek dostal dvanáct let vězení. Na stranu nacistů, kteří nás okupovali, se přidal opět v roce 1939.

Zdroj: Lidové noviny, www.vhu.cz, Václav Junek: Osudy českých zrádců, Tomáš Pasák: K historii českého fašismu