Jaké rostliny obsahovaly cihly před třemi tisíci lety? Historicky první rozbor DNA odpověděl

Kategorie: Nálezy nejenom s detektorem na blízkém východě

Nedaleko řeky Tigris u starobylého města Kalhu (dnes Nimrudu) kdysi cihlář připravil hliněnou cihlu pro stavbu nového paláce krále Ashurnasirpala II. Netušil, že o 2 900 let později bude sloužit jako jedinečná časová schránka odhalující detaily flóry z této specifické oblasti a doby prostřednictvím zkoumání DNA uchované v cihle po tisíce let. Nikdy předtím se nic podobného nepovedlo.

Hliněná cihla patří Dánskému národnímu muzeu od roku 1958. Objevena byla v průběhu britských vykopávek Nimrudu na počátku roku 1949. Vykopávek se účastnili také dánští archeologové, kteří v roce 1958 přivezli několik darovaných předmětů včetně předmětné cihly. Přepravu do Dánska však nevydržela vcelku, cihla byla vodorovně rozlomena. Při manipulaci v roce 2020 se spodní polovina cihly bohužel rozlomila vertikálně.  Nicméně, tato událost se stala příležitostí pro vědeckou studii dosud nekontaminovaných částí hlíny uvnitř cihly.

Cihla byla získána ze Severozápadního paláce novoasyrského krále Ashurnasirpala II (883 – 859 př. n. l.) ve starověkém městě Kalhu na severu dnešního Iráku. Klínový nápis v akkadštině ji označuje „Majetkem paláce Ashurnasirpala, krále Asýrie“, což zužuje datum výroby cihly na roky 879 až 869 př. n. l. Hlína na výrobu cihly pochází z bahna na břehu řeky Tigris. Poté byla smíchána s rostlinnými materiály a zvířecím trusem. Následně tvarována, opatřena klínovým nápisem v akkadštině a sušena na slunci. Cihly s klínovými nápisy byly tradičně používány pro stavbu panovnických monumentálních budov ve starověké Mezopotámii od konce 3. do konce 1. tisíciletí před naším letopočtem.

Mnoho termínů pro floru starověké Mezopotámie vědci znají z textů druhého a prvního tisíciletí př. n. l. Spisy poskytují značné množství informací o zemědělských produktech a složkách používaných v lékařských předpisech, farmaceutických směsích a různých rituálech. Dřívější práce porovnávající moderní názvy rostlin se starými slovy se soustředily především na identifikaci příbuzných slov v arabštině, aramejštině a hebrejštině, ačkoli takový přístup má jen omezený potenciál spojení starověké terminologie s přesnými biologickými druhy.

Nový výzkum za pomoci DNA poskytuje částečné řešení překonání problémů spojených s pokusy o identifikaci konkrétních taxonomických skupin rostlin pomocí lingvistiky. Studie identifikuje přítomnost specifických rodin starověké flóry v daném regionu během omezeného časového období. Výsledkem je přesnější srovnání výsledků s akkadskými termíny pro starověkou flóru. Zároveň přináší přehled vlivu na historii domestikace konkrétních rostlin.

Pomocí extrakce a sekvenování aDNA z hliněné cihly a následující analýzy dat byli vědci schopni detekovat 34 unikátních taxonomických skupin rostlin reprezentujících řád Laurales (vavřínotvaré) a také sedm odlišných čeledí z jiných řádů: Apiaceae (miříkovité - podčeleď Apioideae, kmen Selineae), Betulaceae (břízovité), Brassicaceae (brukvovité – včetně rodu Brassica), Ericaceae (vřesovcovité – včetně podčeledí Ericoidae a Vaccinioideae), Poaceae (lipnicovité – kmen Poeae a Triticeae), Fagaceae (bukovité – rod Quercus) a Salicaceae (vrbovité). Nejhojnější sekvence rostlin byly z čeledí Brassicaceae (hořčice, zelí) a Ericaceae (vřes). Dále Betulaceae (bříza), Lauraceae (vavřín), Selineae a Triticeae (kultivované trávy).

Kdysi hlavní starověké asyrské královské město Kalhu bylo v popředí zájmu vědců již od roku 1845, kdy zde prováděl první vykopávky Sir Austen Henry Layard. Získané informace vytvořily základ pro většinu znalostí o takzvané „kolébce civilizace“, která formovala pozdější asyriologii. Místo bylo opakovaně a pravidelně zkoumáno, mj. významným britským archeologem Maxem Mallowanem s jeho manželkou a slavnou autorkou detektivních románů Agathou Christie. V roce 2014 byly zbytky Severozápadního paláce poničeny členy ISIS.

Video s přehledem památek Nimrudu před jejich zničením

Roman Němec

Zdroje: thehistoryblog.com, nature.com


rozlomená cihla s klínovým nápisem


Žlutý čtverec v levé části obrázku představuje kus cihly znázorněný vpravo s pěti odběrnými místy pro rozbor vzorků


Strážný Lamassu z palácové vstupní brány - Wikipedia

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Teda to označení muselo být pracný. Nestrávil s tím ten cihlář víc času, než s výrobou té cihly? I když nejspíš už tenkrát měli dělbu práce v manufakturním stylu. Někdo míchal bahno, druhý tomu dával tvar a třetí tisknul. Podle těch rysek to nevypadá, že by nápis válečkovali nebo tiskli v celku.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru