Jak vybrat ten správný teleskop – hvězdářský dalekohled pro Vás

Není nikdo, kdo by se alespoň občas nezadíval na noční oblohu. Pokud máte to štěstí, že žijete v místě, kde je menší množství světelného smogu, je ten pohled kouzelný. A jak je to již v lidské povaze, všichni chceme vidět více.

První věc, na kterou se Vás každý prodejce teleskopů zeptá, je: „Co chcete pozorovat?“ Z praxe víme, že odpověď bývá většinou dost nejistá. Začátečník prostě neví, co je a není možné, a namlsaný fotografiemi NASA a ESA doufá v něco podobného. To bohužel slíbit nemůžeme, ale i tak je noční obloha velké dobrodružství.

Dalekohledy, o kterých se dá mluvit jako o určených pro pozorování oblohy, začínají od cca 5000 Kč s DPH. Řada začátečníků ale o takové dalekohledy zájem nemá a chce rovnou „něco pořádného“. Zkusíme rozdělit kategorie dalekohledů podle toho, co se dá pozorovat, podle jejich konstrukce a náročnosti na obsluhu, možnosti fotografování, a zda jsou určeny pro děti nebo dospělé atd.

Čočka nebo zrcadlo aneb co je to reflektor a refraktor

Čočka: Už při prvním prohlížení současné nabídky „hvězdářských“ dalekohledů si rychle uvědomíte, že se zde nachází dva typy. Tenčí, elegantnější jsou ty „čočkové“ neboli refraktory (pro latiniky frengere - lámat). Obrázek, který pak vidíte vznikne následkem lomu světelných paprsků na čočce. Ty druhé, „tlusté“ používají zrcadla a říkáme jim reflektory.

Předností refraktorů (čočky) je stabilnější optická konstrukce, která snese i nějaké ty otřesy. Obal dalekohledu – odborněji „tubus refraktoru“ je uzavřený a zabraňuje vniknutí nečistot. Obraz má větší kontrast, dává široké zorné pole slušné optické kvality a také chromatická vada charakteristická pro čočky je u moderních refraktorů takřka odstraněná.

I když každý kouká na to, aby měl pořádné „dělo“, realita je taková, že pro pozorování planet, měsíce, slunce jsou refraktory možná lepší volbou. U větších průměrů čoček jsou pak i vhodnější pro pozorování dvojhvězd. Tudíž, i když možná koukáte na nějaké levnější začátečnické zrcadlo, čočka pro Vás nebo vaše dítě může být daleko vhodnější.

Proč se tedy nedělají čočky větších průměrů?

Výroba velké čočky je nákladná a čím větší blok skla se opracovává, tím rychleji rostou náklady na výrobu. Velké čočkové dalekohledy jsou navíc opravdu těžké a vyžadují tak i těžkou stabilní konstrukci. Také je potřeba vzít v úvahu, že každým odrazem na ploše objektivu přicházíme o cca 4 % světla. Což se u zrcadla neděje. To je důvod, proč se s velkými průměry setkáme takřka výhradně u zrcadel.

Zrcadlo: Zrcadla neboli reflektory jsou ty dalekohledy, které potkáte na velkých observatořích. Jejich podstatně menší varianty pak najdeme u řady nadšených amatérů. Výhodou zrcadla jsou nižší náklady na výrobu, kdy tak můžete za menší peníze získat výkonnější přístroj. Princip spočívá v odrazu světelných paprsků od dutého zrcadla na obrazovou rovinu (reflectere - odrážet zpět).

Zrcadlo má na druhou stanu i několik nevýhod. Dalekohled vyžaduje opatrnější používání, jelikož velkým otřesem jmůžete narušit vzájemnou polohu zrcadel. Tubus, který je otevřený, je z logiky věci vystavený vnikání prachu, a také kvalita ovzduší způsobuje nevratné změny na zrcadlech (oxidace reflexní vrstvy).

A k čemu je tedy lepší reflektor? Především k pozorován hlubokého vesmíru, mlhovin, galaxií, hvězdokup ale také komet.

Pro představu, průměr primárního zrcadla Hubbleho teleskopu je 2,4 metru. Klasický začátečnický zrcadlový teleskop má průměr okolo 13 cm.

Newtonův reflektor a ty další

V souvislosti se zrcadlovými dalekohledy je potřeba si alespoň stručně vysvětlit několik názvů, s kterými se setkáte: Newtonova konstrukce, Schmidt – Cassegrain, Maksutov – Cassegrain atd.
U klasického Newtonovského reflektoru, který si občas i někteří nadšenci staví, se silně projevuje vliv jeho světelnosti, poměr průměru objektivu a jeho ohniskové vzdálenosti. Zde platí, že čím je světelnost nižší, tím je výsledný obraz lepší. Problémem je tak především rozměr dalekohledu.

Schmidt – Cassegrain a ty další: Tyto dalekohledy jsou tvořené dutým primárním zrcadlem a vypouklým sekundárním zrcadlem. Hlavní technický vtip spočívá v tom, že primární zrcadlo je provrtané a ohnisko se nachází za ním. To umožňuje dalekohled používat podobně jako refraktor (čočkový dalekohled). Maksutov má pak navíc ještě velkou meniskovou čočku, umístěnou v přední části tubusu. Výsledek který následně vidíte, je krátký kompaktní dalekohled s velkým průměrem zrcadla, který jde snadnněji přenášet při využití výkonu, který použití zrcadla přináší.
Nevýhodou je, že světlo se v něm střetává hned z několika optickými částmi navíc (oproti Newtonu). Je třeba větší preciznost v nastavení, díky tomu je také cena podstatně vyšší a při použití zenitového hranolu dostáváme obrácený obrázek.

Základní rozdělení asronominckých - amatérských dalekohledů

A - čočkový dalekohled - refraktor; B - Newtonův reflektor; C - Cassegrainův zrcadlový dalekohled - reflektor; D - zrcadlový dalekohled - reflektor typu Maksutov-Cassegrain; 1 - čočka refraktoru (někdy uváděná jako objektiv); 2 - okulár; 3 - zenitový hranol; 4 - sekundární zrcátko; 5 - primární duté zrcadlo reflektoru; 6 - korekční meniskus.

Tak a jsme zase u toho, co vybrat na začátek

Díky dnešnímu pokroku v digitálních technologiích je možné v podstatě bez jakýchkoli zkušeností rychle začít pozorovat řadu zajímavých objektů. Ať již s jednodušími dalekohledy s nějakou aplikací (například řada Celestron StarSense) nebo pokročilejší Go-To dalekohledy, kde zjednodušeně pouze volíte, co by chcete pozorovat (například řada AstroFi).

Výběr dalekohledu je dobré probrat s prodejcem, a to především s ohledem na místo, kde budete pozorovat (množsví rušivého světla). Jednoznačně bych se vyhnul asijským levným "dalekohledům", které používají plastové čočky a jsou dobré leda na to, abyste sebe a nebo své děti od pozorování oblohy odradili.

Přejeme všem hodně krásných nocí a nadšení z vlastních pozorování.

Tým LP